Květiny

Současné interiéry si nedovedeme bez květin a zeleně představit. Jejich pestrost, jedinečnost a tvarová a barevná rozmanitost pomáhají v interiéru vytvořit kouzelná zákoutí i přirozené předěly místností.

Se zelení do bytu přinášíme kousek přírody, která se podílí nejen na dotváření architektury a nahrazuje chybějící přírodu a zeleň v prostředí, které nás obklopuje.Pokojové rostliny se tak stávají v pravém slova smyslu jediným spojením s venkovní přírodou.

Rostliny mají rozdílné nároky na světlo i vláhu. V bytě proto určujeme stinná místa, místa v polostínu a světlé prostory. Do nich pak umísťujeme zeleň, která vyžaduje právě onu definovanou světlost.

Při výběru pokojových rostlin má ale velký význam také celkový charakter místnosti. Jiné rostliny zvolíme do obývacího pokoje, jiné do kuchyně, chodby či ložnice.
Zeleň využíváme také jako výtvarný prvek v interiéru.

Pokojové rostliny mají na člověka pozitivní účinky. Nejen proto, že oživují interiér a zprostředkovávají nám onen chybějící kontakt s přírodou. Absorbují oxid uhličitý, obohacují prostory o kyslík. Mnoho rostlin si dokáže poradit i se škodlivinami, které se uvolňují z některých stavebních materiálů, z barev a laků, z podlahových krytin i z nového nábytku. Díky zalévání a při pěstování rostlin všeobecně se v bytě pozitivně zvlhčuje vzduch a byt s rostlinami působí pozitivně na zdraví sám o sobě.

Nejkrásnější představitelky flóry jsou botaniky nazývány „krytosemennými rostlinami“, podle toho, že semena jsou ukryta v plodu vznikajícím ze stěny semeníku.
Obecně je nazýváme květinami.
Pocházejí z období křídy a existuje jich (dle současného poznání) na čtvrt miliónu druhů. Statistiky a biologická historie jsou ovšem bezpředmětné pro nás, jimž jsou květiny hlavně zdrojem nádherné dekorace a slouží jako dárek v pokročilých vztazích (a poté v manželství jako podezřelá výmluva). Co na tom, že zbarvení květů a pestíků slouží hlavně k přilákání opylovačů? Ironicky se proces rozmnožování květin propojil s rozmnožováním lidským.

Mezi nejatraktivnější květiny v západní kultuře patří:

Růže
Nejznámější romantická květina. Rudé zabarvení jednoho z jejích druhů připomíná krev a vášeň, bílé květy jiné odrůdy evokují nevinnost a její trny zase bolest z nešťastné lásky. Prý je jí minimálně 100 druhů, maximálně až 300.Jejich popularita v symbolice se ve středověku nejednou promítla i do heraldiky, jak tomu bylo např. v Anglii, kdy proti sobě stály červená a bílá růže. Existují i další odstíny - nejvýraznější je patrně žlutá – a k mnohým z nich dospěl sám člověk svým šlechtěním nebo pokusy, jako při vytvoření modré a černé růže. Kam by se symbolika posunula u nich není tak docela jasné…

Tulipán
Jeden z několika symbolů Holandska je vědci řazen mezi cibulovité rostliny, ale kupodivu vás mohou rozplakat pouze dojetím. Rozlišení rodů mezi „růži“ a „tulipánem“ v češtině kupodivu odpovídá jejich zjevu. Růže je krásná, rozverná a pichlavá zároveň , jako mnohé ženy, zatímco tulipán je elegantní a upjatý, jak se u většiny mužů očekává ve společnosti. Hlavně před rozkvětem se jeho uzavřené květy tváří nesměle a uzavřeně, až poté se rozevřou, ale nikdy nedosáhnou majestátnosti růže. Jejich název pochází původně z perského dulband (kulatý), což ovlivnilo turecké slovo tülband (mušelín, gáza). Tulipánů rozlišujeme patnáct základních skupin podle jejich konečného tvaru, velikosti a doby rozkvětu. Některé druhy jsou zvláštně upraveny – např. u Rembrandtových tulipánů dochází následkem úmyslné mírné infekce k vytvoření nádherných skvrn.

Gerbera
Jihoafrická kopretinová květina hodící se především do květináče v našem pokoji. Díky střapaté hvězdici, kterou její květ vytváří je pátou nejořezovanější květinu na světě. Pokud se jí dostane tepla, může nám v pohodlí obýváku kvést po celý rok. Zajetí jí ovšem příliš nesvědčí a po prvním odkvětu jen zřídkakdy svůj životní vrchol zopakuje. Název získala podle německého botanika Traugotta Gerbera.

Narcis
Pojmenovaný po chlapci z řeckého mýtu, který nakonec nebyl schopen milovat nikoho jiného než vlastní odraz ve vodě a tudíž především dal název nenapravitelným egoistům. Bílé a žluté květy narcisu se měly poprvé objevit, když Narcis zemřel a rostlina vyrostla z jeho ostatků. Prostší etymologie však praví, že jméno vychází z řeckého narko (z něhož pochází i naše „narkóza“, „narkotikum“), což je narážkou na jeho bolest tlumící efekty. Experimenty s tišícími účinky narcisu jsou prováděny do dneška a kromě jiného je zdrojem galantaminu, s nímž pracují lékaři při boji s Alzheimerovou chorobou. Ani romantický a estetický rozměr jim však nechyběl – např. Peršané jej považovali za symbol krásných očí, zřejmě zhledem k jejich kontrastu mezi pestíkovým středem a okolními květy. Stejně jako tulipány se po světě vyskytují v mnoha barevných mutacích. Avšak pozor, jejich bohatá chemická výbava může být příčinou různých kožních chorob.

Karafiát
S róbou ještě střapatější než gerbera a možná majestátnější než růže se karafiát těší také mnohým kulturním výkladům. Jeho světle červená varianta symbolizuje obdiv, temně rudá zase spíš hlubokou lásku a náklonnost, bílá zase čistou lásku a štěstí, růžové měla podle legendy stvořit slzy Panny Marie u Kristova kříže. Ve Francii mají ovšem karafiáty obecně špatnou pověst a jejich purpurová varianta je chápána jako pohřební květina. Naproti tomu v Koreji darují karafiáty děti svým rodičům a učitelům a v Portugalsku se staly symbolem revoluce v roce 1974.

Další hesla: Vliv rostlin na člověka. Pěstování rostlin. Seskupování rostlin. Květináče a nádoby na zeleň. Výběr druhů. Atd.