Je největším orgánem lidského těla. Plocha, které dosahuje u dospělého člověka je asi 1,6 až 1,8 metru čtverečního. Hmotnost kůže bývá asi sedm procent celkové hmotnosti těla. Tloušťka kůže závisí na jednotlivých částech těla. Pohybuje se v rozmezí od čtyř desetin milimetru na očních víčkách do čtyř milimetrů například na zádech.
Funkce kůže
Mezi hlavní funkce orgánu patří ochrana organismu proti teplotním výkyvům, ztrátě tekutin, vniknutí škodlivých látek a mikroorganismů do těla a také před UV zářením.
Dále je to smyslové vnímání umožněné receptory v kůži reagujícími na teplo, chlad, tlak či poranění.
Termoregulace je funkce výměny tepla mezi prostředím a organismem, tepelné izolace i udržení stálé teploty těla pomocí kožních cév a potních žláz. V teple se cévy rozšiřují, umožňují větší průtok krve a urychlují tak výdej tepla.
Skladovací funkce slouží k uchování tuků, vody, minerálů a vitamínů v těle; kůže se tak podílí na látkové výměně.
Kůže je spolu s ledvinami důležitým orgánem zajišťujícím vylučování chemických látek z těla. K tomu jsou určené mazové a potní žlázy, jejichž sekrety pomáhají kůži chránit. Kyselost potu omezuje růst mikroorganismů a má tak desinfekční účinky. Žlázy vylučují vodu, sůl, tuky, dusíkaté látky a oxid uhličitý z těla.
Resorpce, neboli vstřebávání, umožňuje kůži vpravit do těla látky rozpustné v tucích (například léky v podobě masti), a také dýchací plyny. Poškození kůže vede k vyšší resorpci látky, proto může dojít k infekci.
Nezanedbatelnou je i funkce estetická a komunikace. Vzhled kůže je jedním z prvních znaků, kterých si lze na druhých všimnout. Zčervenání či zblednutí může zároveň napovědět psychický stav člověka.
Vrstvy kůže
Skládá se ze tří částí.
Pokožka, neboli epidermis, je zevní vrstva a je tvořena několika vrstvami kožních buněk epitelu. Tyto dlaždicovité buňky ve spodních částech pokožky se neustále dělí a tlačí buňky nad sebou blíže k povrchu a dále od živin a krve. Horní vrstva tak stále rohovatí, buňky odumírají a odlupují se. Celá pokožka se takto obmění asi za tři týdny. Spodní vrstva pokožky také obsahuje pigmentové barvivo melanin, které chrání před UV zářením.
Střední vrstva kůže se nazývá škára. Je pevná a vazivovitá. Tvoří ji síť kolagenových a elastických vláken. Její součástí jsou i nervová zakončení, jemné cévy pro regulaci tepla a imunitní buňky pro ochranu organismu.
Podkoží je nejhlubší vrstvou kůže. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a zdrojem vitamínů A, D, E a K. Podkoží chrání svaly a cévy proti teplotním vlivům a mechanickému poškození.
Kůže obsahuje ještě takzvané kožní deriváty, přidatné kožní orgány jako vlasy, chlupy, nehty, mazové, potní, mléčné a pachové žlázy.
Onemocnění kůže
Příznaky kožních onemocnění jsou zarudnutí, svědění, pálení, nadměrná tvorba modřin, suchá a citlivá kůže, její ztenčení a další. Nemocí kůže je řada a ne vždy je snadné nalézt příčinu. Některá onemocnění jsou příznakem poruch vylučovacích orgánů jako střeva či ledviny, mohou souviset i se závažným celkovým onemocněním.
Dalšími možnými příčinami jsou strava obsahující příliš mnoho tuku a cukru či průmyslových potravin, dále stres, škodliviny z prostředí, UV záření, kouření a v neposlední řadě i genetika.
Mezi kožní onemocnění patří ekzém, atopický ekzém, akné, bradavice, lupénka, opar, svrab, sluneční spáleniny, kopřivka, rakovina kůže či mechanická poranění.
Specifickou je také onemocnění zvané albinismus. Jedná se o dědičnou vadu, kdy má kůže nedostatek melaninu, který dává barvu kůži, vlasům i chlupům.
