Zuzana Bílková krátce po dokončení vysoké školy koupila firmu a rozhodla se ji zachránit. I když začala podnikat v době ekonomické krize, každým rokem se její firma na výrobu lůžkovin z ovčí vlny rozrůstá. Před devíti měsíci se navíc stala matkou a k pracovním povinnostem přibyly ty mateřské. Právě ty ji ale posunuly dál.

Zefektivnila chod firmy a jasně si stanovila priority. Co poradila dalším pracujícím matkám se dozvíte v rozhovoru.

Jak se vám daří skloubit dohromady zaměstnání s mateřstvím?

Naše Agátka má už devět měsíců, přesto jsem si ještě úplně nezvykla na to, že jsem podnikající maminkou. Řeknu to takhle: Řízení firmy přináší samo o sobě spoustu nečekaných situací, a když k tomu přidáte péči o miminko, tak se to na vás valí neustále ze dvou stran. Musím neustále vážit a přehodnocovat své priority. Každý den totiž přináší úplně jiné výzvy.

Jsou dny, kdy se sama v duchu chválím a mám radost, jak se mi pohotově daří řešit všechny pracovní záležitosti, aniž by to mělo sebemenší vliv na spokojenost mé rodiny. Tahle pohoda se ale dost často střídá s obdobími, kdy Agátka potřebuje více pozornosti, obě onemocníme, nebo mi vybouchne domluvené hlídání. V takových situacích se spoléhám na svou podnikatelskou i mateřskou intuici. Během deseti minut si určím priority, rozdám úkoly, napřu energii jedním směrem a ostatním se jednoduše nenechám zatěžovat.

Jak ovlivnilo mateřství vaši práci? Musela jste změnit po narození dcery pracovní tempo?

Někdo se tomu možná bude divit, ale díky mateřství jsem se posunula v podnikání o velký kus dál. Samozřejmě jsem musela své pracovní nasazení výrazně omezit a svůj režim plně přizpůsobit potřebám dítěte. Aby tohle bylo možné a zároveň firma nijak nestrádala, musela jsem přehodnotit spoustu věcí. Dříve jsem si například absolutně nedovedla představit, že bych s klidem v duši mohla někomu předat většinu svých povinností. Krátce před porodem mi však již nezbylo nic jiného, než se k tomu postavit čelem. Posílila jsem tým o skvělou kolegyni, která zastane většinu mé tehdejší práce, a dnes si ani neumím představit, že bych to dělala jinak. S udržením hladkého chodu firmy mi také velmi pomohl podnikatelský poradce Robert Vlach, který mě mimo jiné uvedl do procesního řízení. Zavedení procesů výrazně zjednodušilo průběh opakujících se činností ve firmě a můj přehled o nich. Najednou jsem mohla na dálku sledovat výsledky práce celého týmu online, aniž bych se kvůli tomu musela hodinu hrabat v pracovních výkazech. Procesní řízení jednoznačně zjednodušilo a zprůhlednilo mé podnikání.

Existuje spousta zahraničních sociologických studií, které naznačují, že matka platí za jednoho z nejefektivnějších pracovníků. Souhlasíte?

Mě mateřství rozhodně přimělo zefektivnit fungování celé firmy. Ale čistě za sebe bych takovou studii nezpečetila. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří by strčili i tu nejvýkonnější matku do kapsy. Na rozdíl od nich já občas nevyhnutelně a zcela neefektivně zpomalím, abych doma načerpala síly, než se zase vrhnu do víru objednávek a výrobního procesu.

Hodně vám pomáhá možnost pracovat z domu. Co byste ale poradila ženám, které takovou příležitost nemají?

To asi hodně závisí na druhu a místě podnikání. V Praze či Brně je asi mnohem víc možností využít služeb různých mateřských center a coworkingů pro podnikající rodiče, než u nás v Beskydech. Obecně bych doporučovala vyhledat takové prostředí, kde se budou cítit příjemně i se svými dětmi a nemuset tak zajišťovat hlídání pokaždé, když budou potřebovat něco zařídit. Anebo mohou zkusit přetvořit chod domácnosti tak, aby doma pracovat mohly. Mnohdy je to spíše otázka rodinné dohody, nežli faktických omezení. Takže proč nezkusit nadchnout ostatní členy rodiny pro vlastní záměr a získat jejich podporu?

Začala jste podnikat v oboru, který jste v podstatě neznala, přesto se vám z upadající firmy podařilo vybudovat prosperující podnik. Co vás táhlo výš?

Myslím, že to byla šťastná souhra několika okolností. Byla jsem přesvědčena, že přikrývky ze šetrně ošetřené ovčí vlny, které šijeme, jsou naprosto výjimečný produkt. Produkt, který má pozitivní účinky na lidský organismus a navíc pochází z místních obnovitelných zdrojů. První ohlasy zákazníků na naše výrobky mě v tomto přesvědčení jen utvrzovaly. Opakovala jsem si, že není možné, aby se nám nepodařilo prorazit. Objektivně pomohlo i to, že jsem firmu modernizovala a zavedla do ní e-mail, internet, e-shop a podobně. Nic z toho předchozí majitel nepotřeboval a firma přesto nějak fungovala. Došla jsem tedy k závěru, že pokud tyto inovace zavedu, může mít poměrně slušný potenciál pro růst, a to se také potvrdilo. To byla asi hlavní lekce, kterou jsem si z nákupu firmy odnesla - že je dobré se pídit po rezervách, které současné vedení nevidí nebo už nedokáže využít.

Firmu jste koupila krátce po ukončení studií. Bála jste se?

Bála jsem se, jako se bojí asi každý člověk, který se pouští do neznáma. Ale moje zvědavost a touha se do toho pustit s vykasanými rukávy byla mnohem silnější. Škola mi dala nějaký základ, ale spoustu jsem se toho musela naučit v podnikání za běhu. Obrovsky mě přitom motivovalo to, že děláme něco užitečného a krásného. A nemám zdaleka na mysli jen podnikatelské know-how, které jsem si musela doplnit. Naše stroje jsou staré a jen málo lidí jim rozumí. A zpracování vlny má některá úskalí, s nimiž vám poradí jen pár stařičkých znalců z dob, kdy tenhle průmysl ještě vzkvétal. Moje firma je takový dinosaurus, který přežil do doby, kdy jde vlna jako přírodní materiál opět do módy a ukazuje se, že je to jeden z nejlepších ložních materiálů. Duté vlákno je v podstatě mrtvá umělá hmota, ale když objímáte přikrývku z ovečky, je to pocit, který se nedá snadno popsat ani nahradit.

Jak se na to, že ve vedení firmy je někdo takto mladý, dívali vaši zaměstnanci?

Zatím zaměstnávám jen ženy a musím říci, že holky jsou skvělé. Asi jsem pro ně byla trochu zjevením, ale velice brzy jsme k sobě našly cestu a dnes je chválím, kudy chodím. Většina z nich v Batexu šije přes 20 let a myslím, že byly upřímně rády, že výroba nekončí. S úsměvem dnes říkám, že to bylo přátelské převzetí firmy.

Podnikatelské ambice jste měla už předtím?

Vždy jsem měla ambice v něčem se prosadit a dělat užitečnou práci. Jasnější kontury ale dostaly mé ambice skutečně, až když jsem se doslechla o údajném rušení vlněné manufaktury Batex v rodné vesnici. V té chvíli jsem měla velmi konkrétní vizi, že to je příležitost právě pro takového berana, jako jsem já. I když možná na lidi působím spíš jako beránek.

Co bylo nejtěžší?

Přirovnala bych to k situaci, kdy kupujete dům nebo byt a jdete se podívat na prohlídku. Najednou máte spoustu protichůdných dojmů a pocitů, co je tu dobře a co špatně, a makléř do vás hučí, že se musíte rozhodnout hned, protože má pět dalších zájemců (jistěže na každém prstu). Každý, kdo takovou situací někdy prošel, ví, jak jsem se asi cítila já, když jsem se ocitla uprostřed běžící výroby mezi neznámými lidmi. Od prvního momentu jsem se musela rozhodovat, co je prvořadé, chytat signál a potlačit šum. A to není snadné, protože informace, co může být důležité, vám občas chybí. Podobně jako člověku, který kupuje dům a nechápe, že malá prasklinka ve zdi může ve skutečnosti signalizovat vážnější problém se statikou. Mě ale naštěstí předchozí majitel a zakladatel firmy pomohl s počáteční orientací. Pak už jsem v tom musela plavat sama.

Co považujete za svůj největší úspěch?

V roce 2014 jsem se stala Živnostníkem roku Moravskoslezského kraje. Tohle ocenění bylo důležitým milníkem mého podnikání. Přes noc se o nás dozvěděly tisíce lidí po celém regionu a pomohlo mi navázat seriózní obchodní vztahy napříč celou republikou. Dobré jméno má ve světě byznysu obrovský význam a otevře vám dveře tam, kde je pro ostatní z provozních důvodů zavřeno. Ocenění v Živnostníkovi roku pro mne bylo takovou veřejnou stvrzenkou, že to děláme poctivě a správně. Jakoby kolem nás roztály ledy na tisíc mil daleko.

Jaké máte plány do budoucna? Nejenom ty pracovní…

Právě jsme dokončili stěhování firmy do nových prostor na okraji Frýdku-Místku, což je můj splněný sen a jeden z prvních cílů, které jsem si po převzetí firmy předsevzala. Novou provozovnu bych chtěla ještě trochu vyšperkovat, aby vynikla minimalistická krása vlněných přikrývek, a také bychom chtěli od druhé poloviny roku 2016 umožnit prohlídku celé výroby pro návštěvníky a zájezdové prohlídky, abyste se k nám mohli přijet podívat a zabořit ruce do plného žoku surové vlny. A jsme uprostřed příprav na export, protože zdaleka ne všechny evropské země mají takovou tradici výroby vlněných přikrývek. Dají se dělat i tenké, do teplejších podmínek, takže pokud si tohle přečte někdo, kdo se zabývá vývozem podobného tovaru do Západní a Jižní Evropy, velice ráda s ní nebo s ním vejdu v kontakt. Pro zahraniční trhy a později i pro ten český také uvažujeme o úplně nové produktové řadě nejvyšší kvality. Za ty roky mě napadlo pár inovací. V osobní rovině až tak neplánuji. Užíváme si nejšťastnější období našeho společného života a nic nám nechybí, ani nepřebývá.

Co byste poradila pracujícím matkám?

To je trochu jako vozit vlnu do Beskyd! Pracující mámy většinou vědí samy dobře, co jim samým i jejich dítkům nejlépe prospívá. Spíše bych poradila těm, které dlouho odkládají mateřství pro kariéru, ať to ještě jednou zváží. Dneska je úplně jiná doba než před deseti patnácti lety a spojení práce nebo podnikání s mateřstvím už nepředstavuje tak velký problém.