reklama
 

První muslimka ve vesmíru: Ženy jsou samy sobě největším nepřítelem

Anousheh Ansari se před deseti lety stala první muslimkou ve vesmíru, a tím i vzorem pro mnoho žen. Jak moc pro ni bylo těžké dosáhnout - doslova - až ke hvězdám?

Anousheh Ansari se stala první Íránkou ve vesmíru.
Anousheh Ansari se stala první Íránkou ve vesmíru. | Foto: Profimedia

Musím přiznat, že jsem před rozhovorem byla nervózní. Ne každý den máte možnost sedět v jedné místnosti s člověkem, který byl ve vesmíru. O to víc jsem byla překvapená, když do místnosti vešla drobná, dokonale upravená dáma, které byste padesátku nehádali ani náhodou, a začala vyprávět o svých ambicích a také o tom, co vše musela obětovat, aby dosáhla svého nemalého snu.

Anousheh Ansari (49) je spoluzakladatelka a předsedkyně společnosti Prodea Systems, Inc. Mezi její obchodní úspěchy patří též spoluzaložení a řízení společnosti Telecom Technologies, Inc. Narodila se 12. září 1966 v íránském Teheránu, kde byla v roce 1979 svědkem íránské revoluce a o pět let později v roce 1984 ve věku osmnácti let emigrovala s rodinou do USA. 18. září 2006 se stala prvním Íráncem ve vesmíru a první vesmírnou turistkou. Do Prahy zavítala na konferenci Engage Prague 2016, kterou pořádala společnost Socialbakers.

Prozraďte mi - jak se z ženy stane astronautka?

Už od malička jsem věděla, že se jednou podívám do vesmíru. Ležela jsem ve své rodné zemi (Írán, pozn. red.), dívala se na hvězdy a představovala si, jaké to je být mezi nimi. Přemýšlela jsem, z čeho jsou a co se skrývá za nimi, jestli jsme ve vesmíru sami. Představovala jsem si, jaké by to bylo žít na jiné planetě s mimozemšťany. Byla jsem tím 'tam nahoře' absolutně fascinovaná. Už tenkrát jsem věděla, že se chci stát astronautkou. A místo toho, abych vyrostla a řekla si, že je to jen bláznivé přání a spokojila se s 'přízemní' prací, šla jsem si za svým dětským snem tak cílevědomě, až se stal skutečností.

Jaká byla příprava na let do vesmíru? Musela jste splnit stejné zátěžové testy jako mužští členové posádky?

Samozřejmě, v tom nebyl rozdíl. Přípravy jsou především teoretické. Musíte se skvěle naučit postupy, jak se zachovat v každé krizové situaci, která by mohla nastat. Ve stavu beztíže nepotřebujete velkou fyzičku. Ve vesmíru jde spíše o vytrvalost a trpělivost a obě tyto vlastnosti máme my ženy vrozené. Vždyť přece dokážeme celý den neúnavně běhat za dětmi (smích).

Když jste trénovala krizové situace, neměla jste chuť v nějakou chvíli vycouvat? Nebo byl sen i tak silnější?

Na takové myšlenky jsem neměla ani chvíli času. Bavila mě každá minuta. Dozvídat se nové věci, potkávat se se zajímavými lidmi, nahlédnout do zákulisí NASA, poprvé spatřit raketoplán. Cítila jsem se jako malé dítě, které rodiče poprvé vzali do hračkářství. 

Takže jste se vůbec nebála...

Musím se přiznat, že jediné, čeho jsem se bála bylo, že se něco pokazí ještě předtím, než vylétneme z naší atmosféry. Na tom, co se mohlo stát poté, až budu mezi hvězdami, už mi nezáleželo. 

Svým činem jste inspirovala mnoho žen po celém světě, byl to jeden z vašich cílů?

Rozhodně ano. Celý život jsem se hnala za tím, abych uspěla ve světě mužů. A i když to nebylo vždy úplně jednoduché, nikdy není nemožné dosáhnout toho, po čem opravdu toužíte - i když je váš cíl velký jako celý vesmír. Celou svou výpravu jsem dokumentovala online na video blogu, aby kdokoli na světě, který nedostal stejnou příležitost jako já, mohl být alespoň trochu součástí. Doufala jsem a stále doufám, že můj příběh inspiruje mnoho mladých žen, především ze Středního Východu odkud pocházím, aby šly za svým snem. 

Vaši rodiče s vámi emigrovali do Ameriky, když vám bylo osmnáct let. Přemýšela jste někdy nad tím, jak by váš život vypadal, kdyby se rozhodli zůstat v Íránu?

Samozřejmě. S jistotou můžu říct, že bych se věnovala vědě. Vždy jsem chtěla změnit svět, takže bych pravděpodobně pracovala v laboratoři. Možná bych se stala profesorkou. Momentálně v Íránu tvoří 60 procent studentů mladé dívky. Vím, že bych jim chtěla předat něco ze svých výzkumů. Musím ale uznat, že uspět jako žena bych měla ve své rodné zemi těžší. Ale co si budeme nalhávat, ani v USA není jednoduché prosadit se v maskulinním prostředí. Říkáte si - Amerika, země pokroku. Ale ne. To, abyste se stala úspěšnou ženou ve světě mužů, chce hodně odhodlání a bezesných nocí. Nezáleží na tom, v jaké zemi žijete. Každá má svá konkrétní úskalí a nikdy to není jednoduché. 

Nazvala byste se feministkou?

Záleží na tom, jak si kdo význam tohoto slova vykládá. Určitě podporuji rovnoprávnost a aby měly ženy možnost přispět svým názorem ke každému tématu. Zároveň si ale myslím, že samy ženy jsou svým největším nepřítelem. To ony se musí rozhodnout, jestli uvěří tomu, co jim podsouvá společnost, ve výchově či náboženství. Pokud nebudou o své postavení bojovat, samy se limitují. A co je horší, předají špatné poselství dalším generacím. Matky by měly vychovávat své syny s vědomím, že ženy jsou jim rovné. Dokud se tohle nestane, pak zůstane společnost uvězněná v začarovaném kruhu. Sama se celý život snažím o problému nejen mluvit, ale zárověň konat. Ukažme všem - i samy sobě - že jsme schopné velkých věcí. Jedině v tu chvíli se to stane pravdou. 

Máte děti?

Ne, bohužel ne. Já jsem vždy toužila podívat se do vesmíru a podřídila jsem tomu celý svůj život. Když jsem se vdala, zvažovala jsem, že budu mít děti. Ale cítila jsem, že kdybych se stala matkou, věnovala bych se naplno dětem a vše ostatní upozadila. Na to jsem nebyla připravená.

Nelitujete toho?

Ani v nejmenším. Místo toho, abych měla dítě, jsem s manželem založila v devadesátých letech úspěšnou společnost Telecom Technologies a později Prodea Systems. Díky druhé zmíněné cestuji po celém světě. Vlastně ve své vlastní posteli spím pouze tak dvě noci v měsíci. 

Co je náplní vaší práce?

Prodea Systems zavádí komunikační sítě do nepokrytých oblastí. Momentálně trávím většinu času v Indii, kde se snažíme pokrýt připojením odlehlá místa a malé vesnice, aby tamější ženy a děti měly možnost spojit se s vyspělejším světem a být jeho součástí.

Máte ještě vůbec čas na svého manžela?

Oba dva milujeme jeden druhého, ale zároveň také svou práci. Naše schůzky probíhají většinou na letištích (smích).

Může se žena, která byla ve vesmíru, vůbec někdy usadit na jednom místě?

Jednou ano. Plánuji mít velkou rodinu, chtěla bych adoptovat alespoň dvě děti. A žít v Paříži. To město absolutně miluji. 

Komik vtipně paroduje absurdní modely celebrit. Napodobeniny si vyrábí podomácku | Video: Instagram/Tom Lenk

Mohlo by vás zajímat

reklama

Komerční tip

reklama