reklama

Roste počet dětí, které hůře mluví. Důvod je překvapivý, rodiče to mohou změnit

Podle statistik v Česku přibývá dětí, které dochází na logopedii kvůli problémům s mluvením a výslovností. Specialisté se čím dál častěji setkávají s dětmi majícími neurovývojové poruchy jazyka a řeči, děti začínají později mluvit nebo je jejich řeč pro okolí obtížně srozumitelná. Rodiče v posledních letech možná i nevědomky své dítě vystavují něčemu, co vývoj řeči významně brzdí.

Foto: iStock

Podle statistik v Česku přibývá dětí, které dochází na logopedii kvůli problémům s mluvením a výslovností. Počet malých pacientů většinou v předškolním věku se mezi lety 2007 a 2017 zvýšil o 26 tisíc, přičemž předloni jich bylo 156 tisíc. Uvedl to Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zvyšuje se i počet žáků základních škol, kteří mají vadu řeči. V roce 2018 bylo těchto dětí 7202, což je přibližně třikrát více než před deseti lety.

"Můj vnuk, kterému jsou skoro čtyři roky, zatím skoro vůbec nemluví. Vypadá to, že se ani příliš nesnaží a vystačí si s pár slovy nebo krátkými větami. Navíc mám pocit, že mojí dceři, tedy jeho mamince, na tom nepřijde nic zvláštního. Ona ale začala povídat mnohem dříve a také lépe vyslovovala jednotlivé výrazy," říká čtyřiašedesátiletá Mirka ze západních Čech.

Příčiny potíží u chlapce mohou být podle klinické logopedky Zuzany Blažkové různé. "Slova nejsou zdaleka jediným měřítkem vývoje jazyka a řeči. Důležitý je například průběh těhotenství a porodu, raný psychomotorický vývoj, schopnost nápodoby nebo orientace v prostoru a čase," vysvětluje odbornice a dodává, že u vnuka je potřeba sledovat zrakové a sluchové vnímání nebo výskyt vad řeči a poruch učení v rodině.

Jezdí ke mně lidé z celé republiky

Toho, že problém se objevuje u stále většího počtu dětí, si specialistka všímá i nepřímo, skrze svou ordinaci. Logopedka Zuzana Blažková v ní zaznamenala zvyšující se zájem dětí i rodičů o logopedické služby. Přestože se její ambulance nachází na moravsko-slovenském pomezí, o malé klienty nouzi nemá. "Jezdí ke mně lidé z celé republiky, čehož si velice vážím. Podíl na tom má určitě také moje aktivita na sociálních sítích," říká Zuzana Blažková, která je autorkou projektů Logopedie JINAK a Máma logopedka. Obě stránky na Facebooku dohromady sleduje 40 tisíc lidí. 

Děti, které špatně nebo nedostatečně vyslovují, mohou mít opožděný vývoj řeči nebo trpí vývojovou dysfázií. Ta se projevuje ztíženou schopností komunikovat, přičemž jejich potíže se nedají přičíst kulturním vlivům ani místu, kde bydlí. Problémy většinou nesouvisí ani s anatomickými nebo neurologickými anomáliemi. Mezi další vady řeči patří také koktání, brebtání, zadrhávání nebo takzvané patlání. To znamená, že děti některé hlásky vynechají, nahradí jinými nebo je nepřesně vyslovují. Patlavost patří mezi časté poruchy řeči, vyskytuje se u 40 % předškoláků, kteří nesprávně mluví.

"V ambulanci se setkávám často s neurovývojovými poruchami jazyka a řeči, kdy děti začínají později mluvit nebo je jejich řeč pro okolí obtížně srozumitelná, případně mají samy problém řeči rozumět," říká logopedka Zuzana Blažková. Podle jejích slov se u dětí nejednou objevuje opožděný vývoj motorických funkcí. Ten bývá většinou spojený také s poruchami pozornosti a neschopností zpracovat všechna smyslová vnímání. V takovém případě dítě odlišně pracuje s informacemi z okolního prostředí i z vlastního těla. Kvůli tomu pak může dítě reagovat způsobem, který není v určité situaci přiměřený, což se promítá do jeho chování a schopnosti se učit.

Děti často jen sedí u počítačů

Většina dětí, které docházejí k Zuzaně Blažkové, má nedostatečnou úroveň motorických dovedností, kterých by měly ve svém věku dosahovat. "Pacienti jsou méně obratní a také méně samostatní. Mozek se vyvíjel miliony let hlavně díky dostatku pohybu. Dneska ale děti tráví hodiny denně sezením u obrazovek. Vyrůstají v době, kdy je dominantní svět počítačů, internetu, sociálních sítí a televize," podotýká specialistka. Děti proto přijímají informace rychle a pasivně. Ve skutečnosti by ale potřebovaly více poznávat svět opravdově, ne jen z obrázků, pracovních listů a obrazovek. Jakmile chybí interakce, naslouchání a nápodoba, ovlivňuje to bezprostředně také řeč školáků.

"Z mnoha vědeckých studií víme, že mozek je aktivní 'v pohybu' a postupně stagnuje, pokud děti sedí jenom v lavici, za počítačem nebo před mobilem," upozorňuje logopedka, která aktivní pohyb používá při práci s malými klienty. "Logopedie už dávno není jenom o opakování slov za stolem. Jde to dělat i jinak. V pohybu a hravě. Právě díky pohybu dokážeme lépe vnímat svoje tělo, efektivně rozvíjet myšlení, a tedy i řeč. Hra je pro děti synonymem učení. A když je něco baví, tak před tím neutíkají, protože mají vnitřní motivaci k tomu, aby se zdokonalovaly. A právě o to nám jde," popisuje svůj přístup specialistka.

Rodiče by neměli jen sedět v čekárně

Při prvním setkání se Zuzana Blažková potká s dítětem a jeho rodiči. Snaží se vnímat jejich potřeby, přičemž největší důraz klade na zájmy pacienta. "Logopedie má být radostná. Mým cílem je pomoci efektivně komunikovat. Snažím se o celostní pohled, nezůstávám na povrchu, ale jdu do hloubky a hledám skutečné důvody obtíží a způsoby, jak dětem pomoci," popisuje.

Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě začalo lépe mluvit, pak se podle Blažkové musí bezpodmínečně zapojit do terapeutického procesu. "Pro mě je důležité, aby měl rodič přehled o tom, co děláme, a věděl, proč postupujeme právě tímto způsobem. Měl by si všechno s dítětem vyzkoušet, aby si uměl poradit i doma," říká logopedka, která rodiče vždycky vyzývá, aby nezůstávali sedět v čekárně. "Nemohou veškerou zodpovědnost dát pouze do našich rukou. Když se maminky a tatínkové nezapojí, pokroky přicházejí pomaleji. Motivace postupem času mizí a utíká čas. Největší kus práce ale zůstává u nich v domácnosti," dodává odbornice.

Jak radí Zuzana Blažková, rodiče by se s dětmi měli zkoušet na sebe naladit a umět si navzájem naslouchat. "To neznamená jenom slyšet, co ten druhý říká, ale také chápat a porozumět významu slov. To všechno vyžaduje komunikaci. Zároveň můžete do rozhovoru vnést vlastní postřehy," vysvětluje. "Naslouchání dokáže zázraky, protože sbližuje. Propojuje myšlenky a bytí, soustřeďuje naši pozornost na přítomný okamžik. Možná že rodiče budou sami překvapeni, kam děti nasměrují jejich pozornost. Mohou najít odpovědi i tam, kde by ji ani nečekali a to jim přinese spoustu společných zážitků a témat," říká specialistka.

Nebojte se použít gesta a znaky

Při zlepšování komunikačních dovedností dětem pomůže také rutina. "Poskytuje jim jistotu a bezpečí. Je sledem událostí, které mají řád a neustále se opakují. Díky tomu potomci získají kontrolu nad situací, dokážou lépe předjímat, chápat, napodobovat a zapojovat se do různých aktivit," dodává Blažková a rodičům doporučuje, aby chybějící slova podpořili také gesty nebo znaky. To, co děti neumí vyjádřit výrazy, totiž přirozeně znázorní pomocí pohybu. "Obavy z toho, že by znakující dítě začalo mluvit později, nejsou namístě. Při loučení například dítě učte mávat rukou, 'pá, pá' nebo 'ahoj' jistě přijdou později. A pokud dítě něčemu nerozumí, použijte obrázky. Ty mají další přidanou hodnotu, protože na rozdíl od zvuků, slov, gest a znaků nemizí, ale trvají," vybízí logopedka k dalším možnostem interakce.

V případě, že si rodiče nejsou jistí, jestli jejich dítě má problémy s vyjadřováním, vždycky se jim vyplatí, když svoje obavy zkonzultují s odborníky. "Nikdy se nespokojte s tvrzením, že vaše dítě z toho vyroste. Nemá cenu ztrácet čas a později řešit další problémy, které se nabalují. Vždycky je lepší, když se s obtížemi dítěte začne pracovat hned od začátku," uzavírá Zuzana Blažková.

Bronzový Choupenitch: Nechal jsem tam srdce, trénoval v garáži a strašně dřel | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama