Soud mezi hercem Johnnym Deppem a Amber Heardovou, která bývalého manžela obvinila z domácího násilí, přitáhl i díky živým přenosům miliony diváků a divaček. Přestože na první pohled může být kauza posuzovaná jako "praní špinavého prádla" mezi dvěma členy losangeleské smetánky, na jejím pozadí vyvstává řada stereotypů, které se kolem domácího násilí objevují i v rámci české veřejnosti. Jak je to s domácím násilím na mužích a proč správné oběti neexistují?

Před historickou budovou soudu v okrese Fairfax v americké Virginii je nezvykle rušno. Ulici zaplnily desítky lidí - někteří z nich už na místě postávají dlouhé hodiny. Čekání se jim vyplatí ve chvíli, kdy k soudní síni dorazí černá limuzína. Za hlasitého křiku fanoušků z ní vystupuje Johnny Depp, hollywoodský herec původem z Kentucky. O pár okamžiků později přijíždí další vůz, tentokrát s herečkou Amber Heardovou, Deppovou exmanželkou. Pro oba má být následujících šest týdnů zcela klíčových.

Nejde přitom o malé peníze. Depp po Heardové požaduje 50 milionů dolarů, v přepočtu více než miliardu korun. Heardová žádá dvakrát tolik. Předmětem sporu je údajná pomluva v článku, který Heardová napsala v prosinci 2018 pro prestižní deník The Washington Post. V textu s titulkem "Ozvala jsem se proti sexuálnímu násilí a pocítila hněv naší společnosti. To se musí změnit" svého bývalého muže nejmenuje přímo: o tom, že Depp měl mít násilnické sklony podpořené vlivem alkoholu a drog ale Heardová mluvila už v rámci rozvodového řízení v roce 2016.

Heardová v článku vylíčila známý obraz mocného muže, jehož brání všudypřítomná mašinerie producentů, studií a zaměstnanců, závislých na jeho lukrativním statusu celebrity. "Představte si mocného muže jako loď, jako Titanic. Ta loď je sama o sobě obrovským podnikem. Když narazí do ledovce, spousta lidí se zoufale snaží ucpat všechny díry - ne proto, že by v loď věřili nebo je zvlášť zajímala, ale protože na tom podniku závisí jejich vlastní životy," napsala tehdy. 

Uprostřed éry #MeToo, jehož prostřednictvím vyšly na povrch případy sexuálního násilí páchaného řadou (nejen) filmových prominentů, tak článek upevnil Deppovu pověst surovce, který za zavřenými dveřmi terorizuje okolí svým vnitřním "monstrem", k němuž se oba manželé ve společných textových zprávách odkazovali. Dosavadní průběh přelíčení, jež má vyvrcholit v pátek, ale naznačuje, že skutečný příběh je složitější.

Mýtus první: násilí a gender

"Nedala jsem ti pěstí, jen jsem tě bila. No tak, nejsi zmlácený, nechovej se jako děcko a konečně dospěj," říká Heardová na jedné z domácích nahrávek, které dvojice u soudu předložila. Herečka rovněž v této souvislosti zveřejnila fotografie škrábanců a modřin, které jí měla pomáhat zakrývat vizážistka. Ve výpovědi mluvila například o tom, že ji manžel měl po schodech táhnout za vlasy, nebo dokonce znásilnit lahví od likéru. Ve zprávě určené jednomu ze svých přátel hollywoodský herec uvedl, že by chtěl vidět mrtvolu Heardové "rozkládající se v kufru Hondy Civic".

Zranění ale utržil také sám Depp - o špičku prstu na ruce přišel poté, co po něm měla Heardová hodit skleněnou lahev s vodkou. Podle jeho exmanželky si krvácející ránu způsobil sám, když ze zdi strhnul přimontovaný telefon. Další snímky odhalují na Deppově tváři podlitiny nebo kulatou spáleninu od cigarety, kterou mu jeho žena měla uhasit o tvář. "Běž to říct světu, Johnny," křičí Heardová v další nahrávce. "Jdi a řekni, že já, Johnny Depp, muž, jsem obětí domácího násilí. Uvidíš, co na to soudce a porota, jestli ti uvěří a jestli se postaví na tvoji stranu."  

Jak je to ve skutečnosti s muži jako oběťmi domácího násilí? Navzdory zakořeněným představám se mezi ně jednoznačně řadí také, ačkoliv je jich podle dostupných statistik výrazně méně. V Česku podle Bílého kruhu bezpečí během prvního čtvrtletí letošního roku vyhledalo kvůli domácímu násilí pomoc 806 lidí. O ženy šlo v 603 případech, mužů pak bylo pouze 96. Jedenáctkrát využily služeb organizace páry. 

Oproti ženám muži bývají vystaveni méně závažným formám násilí. "Jsou značné rozdíly mezi domácím násilím, které páchají muži a kterého se naopak dopouští ženy," objasňuje pro Aktuálně.cz policejní psycholožka Ludmila Čírtková. "Výzkumy i zkušenosti z poraden mluví jasnou řečí. Ženy jsou vystaveny daleko častěji týrání, tedy systematickému, závažnému domácímu násilí. Používá se pro něj výraz intimní teror. Tyrani se například uchylují i k sexuálním formám násilí na partnerce, což je také zásadní genderový rozdíl v domácím násilí. Muže častěji potkáme jako oběti konfliktního domácího násilí. Jde o lehčí druh domácího násilí. Ve vztahu není kontrolování a sociální izolace oběti, často se střídají hezké a konfliktní chvilky. Zatímco mezi oběťmi týrání ženy jednoznačně převažují, u konfliktního soužití je poměr mezi pohlavími odhadem vyrovnaný," říká expertka.

Podle Čírtkové se však muži vystavení domácímu násilí zdráhají o situaci mluvit ještě více než ženy v podobné situaci. "Muži obecně vyhledávají poradny méně než ženy. Souvisí to s tím, jak je nastavená společnost a tím i socializace mužů," podotýká. 

Totéž potvrzuje advokátka Lucie Hrdá, která se problematice domácího násilí dlouhodobě věnuje. "Latence je ještě mnohem vyšší než u týraných žen. Pro oběti je velkou ostudou, když domácí násilí nahlašují, což platí už z pozice ženy. U mužů je to dvojnásobné, protože ze společenského hlediska nedostáli své roli." Předsudky se podle ní mohou promítat také do policejní a soudní praxe.

Mýtus druhý: správná oběť

Proces mezi oběma celebritami, přenášený ze soudní síně živě prostřednictvím televizního kanálu Law & Crime, přilákal nebývalou pozornost médií a sociálních sítí. Výsledkem je zdánlivě až nekonečný příliv analýz a názorů na to, co se během 15 měsíců trvajícího svazku vlastně odehrálo. Zatímco platformy jako Twitter nebo TikTok zaplnily především příspěvky útočící na Heardovou, velké americké noviny a časopisy, komentující nejnovější vývoj v soudní síni na denní bázi, připisují reakce uživatelů sexismu a snaze o umlčení žen, které si prošly utrpením.

Oba tábory přitom paradoxně argumentují existencí takzvaného mýtu správné oběti. Ve vztahu k Deppovi tak vysvětlují závislost na opiátech, u Heardové je předmětem debat její chování přímo během výslechů.

"Máme v sobě zakořeněnou představu útrpné madony, která násilí snáší s pokorou. Oběti ale takové být nemusí," vysvětluje Hrdá. "Mýtus o správné oběti domácího násilí vytváří představu oběti jako uvařené žáby," dodává Čírtková. "Dnes víme, že neexistuje jeden správný profil, oběti se mohou projevovat různě."

Mezi takové projevy patří celá škála rizikového nebo na první pohled "podezřelého" chování, způsobeného prožitým traumatem. Příkladem je podle Čírtkové třeba nadměrné pití alkoholu. "Někdy může být konzumace alkoholu anebo medikamentů nevhodnou, špatnou strategií oběti, jak přežít týrání," říká. 

Málokterá oběť se ale vejde do úzkých, společensky akceptovatelných škatulek. Stereotypy o tom, jak by měla oběť vypadat a jak se chovat, tak mohou vést k další viktimizaci. "Výjimečně může i oběť týrání vrátit facku tyranovi, ale tato sekundární agrese má jepičí život. Situaci oběti ještě zhorší. Takové oběti totiž vědí, že se nevejdou do obrazu ideální oběti. A tak mlčí, místo aby hledaly pomoc," uzavírá psycholožka.

Mýtus třetí: problém vzájemného násilí 

Vzhledem k zamotaným okolnostem destruktivního vztahu Deppa a Heardové je v souvislosti s hvězdami často skloňovaný pojem oboustranné násilí (mutual abuse). Má označovat situaci, kdy si oba partneři ubližují rovným dílem. V běžné praxi jde však o problematický koncept.

Například podle americké Národní linky proti domácímu násilí je základní charakteristikou domácího násilí nerovné rozdělení moci a prostředků kontroly nad partnerkou či partnerem a vzájemná agrese je mýtem, který umožňuje původci násilí přenést část viny na protějšek.

K podobné klasifikaci se kloní také český právní řád, jak upozorňuje Hrdá. Takzvaná italská domácnost, kdy se role oběti a agresora střídají, se z hlediska tuzemské legislativy za trestný čin nepovažuje: výjimku tvoří případy, kdy dojde k ublížení na zdraví.

Jak ale uvádí Čírtková, definice domácího násilí se v posledních letech rozšiřuje. "Původně, tedy asi před 40 lety, upoutávaly pozornost společnosti ty nejtěžší případy týrání partnerky. Tváří domácího násilí bylo jednoznačně týrání žen. Pak začali výzkumníci nakukovat pod pokličku intimních vztahů mezi muži a ženami. Výsledkem bylo rozlišování různých druhů domácího násilí." 

Domácí násilí je podle odbornice vrstevnatý fenomén, zahrnující různé druhy a formy. "Jde tedy o správnou diagnózu domácího násilí, která je předpokladem správné intervence." 

K jakému verdiktu se v případu Deppa a Heardové nakonec přikloní porota, lze jen těžko odhadovat. Prokázat před soudem pomluvu je totiž ve Spojených státech poměrně složité. Pokud ale může humbuk kolem hollywoodského matadora a texaské herečky skýtat vůbec nějaké ponaučení, je to právě mnohovrstevnatost problému domácího násilí. Jednoduché odsudky a představy o tom, jak má vypadat "modelový" případ násilí, totiž oběti poškozují napodruhé.