Bolest hlavy, škrábání v krku, celková slabost a únava atd. Známe to všichni, někdy však čaj s citronem a acylpyrin nestačí. Chřipkou neboli influenzou každoročně onemocní milióny lidí a desetitisíce na ni zemřou. Tato skutečnost činí z tohoto banálního onemocnění jednoho z nejhorších zabijáků lidstva. Jak moc je průběh nemoci závažný, záleží na několika faktorech: typu viru, vašem věku, celkové odolnosti a přidružených nemocech.
Obyvatele severní polokoule ohrožuje nakažlivý RNA virus chřipky zpravidla od dubna do prosince, na jižní polokouli útočí převážně v období od dubna do září. V tropických oblastech může chřipková epidemie propuknout kdykoliv. Všechny tři typy viru A, B, i C postihují každoročně asi 10 až 20 procent světové populace. Proti chřipce se lze očkovat, účinnost přesahuje 70 %, pokud však vakcína obsahuje viry, které jsou shodné s viry, jež se danou sezonu v populaci vyskytují.
Rozdíl mezi jednotlivými viry spočívá v tom, že se typ A na rozdíl od ostatních vyskytuje i u zvířat a rychle mění svoje podoby neboli mutuje - a to každý rok, proto způsobuje chřipkové pandemie a epidemie.Nejznámější a nejsmrtelnější byla pandemie Španělské chřipky v letech 1918 až 1919, která připravila o život více než 50 milionů lidí. Tato chřipka byla způsobena virem kmene H1N1, který se vrátil v roce 2009 jako "prasečí chřipka", dopad na lidské životy nebyl tak drtivý, nová chřipka zabila na celém světě cca 20 tisíc lidí.