V polovině 90. let byl závislý na pervitinu. „Prostě jsem to zkusil, tak jako většina mladých rozjetých lidí zkouší různé věci,“ řekl v rozhovoru pro Prostor X. Po čtyřech letech mu došlo, že by měl s nebezpečným „koníčkem“ rychle skončit: „Poslední rok byl hnus, to už člověk ví, že je to špatně, už to prostě nefunguje, musejí se ty dávky zvyšovat. Ale ani ne, aby se dostal do toho zábavného stavu, který to byl na začátku, ale že se jen dorovná do stavu, aby byl vůbec schopný vstát z postele a nějakým způsobem fungovat.“
