Zpěvák Waldemar Matuška se v šedesátých letech těšil velké popularitě, a dokonce dvakrát získal cenu Zlatý slavík. I díky tomu byl jedním z těch, komu tehdejší komunistický režim umožnil cestovat na Západ.
Do Kanady jen s plavkami nebo zmařený únos. Příběhy slavných českých emigrantů
Waldemar Matuška
„Pokud předtím ovšem udělá sto koncertů v Sovětském svazu…“ zavzpomínala pro Blesk vdova Olga Matušková. Povolené cesty do Ameriky využil v roce 1986, kdy i se svou ženou Olgou emigrovali. Matušková tvrdí, že ani ona se synem netušili, že se do Československa už nevrátí. „Až na místě o tom rozhodl Walda, a když něco rozhodl, tak to tak bylo,“ prozradila před lety. Nakonec si druhý domov zařídili na Floridě, kde roku 2009 zemřel na zápal plic a následné selhání srdce.
Jan Tříska
V roce 1977 dozrálo rozhodnutí o emigraci v hlavě herce Jana Třísky. Později prozradil, že poslední kapkou bylo uvěznění jeho velkého přítele Václava Havla. K emigraci s manželkou a dvěma dcerami využili toho, že se jim povedlo získat výjezdní doložku a mohli si koupit zájezd na Kypr. V plánu ale bylo dojet až do Kanady, kde měla rodina příbuzné. Ze strachu, aby je na hranicích nezastavili, v kufrech nebylo žádné teplé oblečení, které by se ale v Kanadě hodilo.
"Věděli jsme, že nás mohou celníci kontrolovat, a kdyby našli v kufrech šály a palčáky, tak by byl okamžitě velký malér," řekl pro letech Tříska v rozhovoru pro Reflex. Jediný, kdo věděl o plánech na opuštění republiky, byla podle hercových slov Olga Havlová, se kterou se jeho žena před odjezdem přišla rozloučit.
Lída Baarová
Důvodem, proč se prvorepubliková herecká hvězda Lída Baarová rozhodla pro emigraci, byl její vztah s nacistickým pohlavárem Josefem Goebbelsem. „Zcela jsem mu podlehla. Bylo by lepší, kdyby to byl jenom flirt. Jenže tohle bylo mnohem vážnější,“ přiznala v knize, kterou o ní vydal spisovatel Josef Škvorecký. Po válce se proto pokusila z republiky odjet. Napoprvé ale skončila v americkém zajetí. Baarová tak byla poslána zpět do Prahy, kde si ve věznici na Pankráci odseděla rok. Napodruhé už byla úspěšnější a dostala se do Rakouska, kde zůstala po zbytek života.
Lída Baarová
Důvodem, proč se prvorepubliková herecká hvězda Lída Baarová rozhodla pro emigraci, byl její vztah s nacistickým pohlavárem Josefem Goebbelsem. „Zcela jsem mu podlehla. Bylo by lepší, kdyby to byl jenom flirt. Jenže tohle bylo mnohem vážnější,“ přiznala v knize, kterou o ní vydal spisovatel Josef Škvorecký. Po válce se proto pokusila z republiky odjet. Napoprvé ale skončila v americkém zajetí. Baarová tak byla poslána zpět do Prahy, kde si ve věznici na Pankráci odseděla rok. Napodruhé už byla úspěšnější a dostala se do Rakouska, kde zůstala po zbytek života.
Reklama
Karel Kryl
Zpěvák Karel Kryl se netajil svou kritikou režimu. Vše vyvrcholilo jeho emigrací do západního Německa v roce 1969.
"Do Německa odjel Kryl i díky tomu, že se předtím vrátil z podobného festivalu v Norsku, proto představitelé režimu věřili, že se vrátí zpět," řekl o zpěvákově emigraci hudební publicista Jiří Černý. Do naší republiky se vrátil po listopadové revoluci, ale hned další rok opět odjel do Německa.
"Sametem se dá krásně škrtit. A do sametu se koneckonců balily sťaté hlavy. Já nenavrhuji, aby se stínaly hlavy. Tady ale jako by nikdo nebyl vinen zradou, stavem této země. Lidi vidí bývalého tajemníka, jak si hoví dál, momentálně coby podnikatel. Jak chcete, aby vyrostla nová, lepší generace, když se každý může přesvědčit, že se vyplácí lumpárna a ne poctivost? Žádné přikázání není svaté, morálka je přežitek," řekl tehdy.
Miloš Forman
Do Spojených států odjel režisér Miloš Forman ještě před srpnovou okupací v roce 1968. Tehdy tam jel se souhlasem režimu natáčet film Taking Off. Po 21. srpnu zažádal o legální prodloužení pobytu, to mu ale komunisté nepovolili.
"Když jsem na filmu začal ve Státech pracovat, nikdy by mě nenapadlo, že tam zůstanu. Naivně jsem si myslel, že vytvořím veledílo a doma mě přivítají se slávou. Jenže to se nestalo, a když jsem potom velmi slušně požádal Filmexport, aby mi výjezdní doložku prodloužili, rozvázali se mnou pracovní poměr. Spadla klec a rozhodl jsem se zůstat tam. Neměl jsem žádné peníze, ale naštěstí jsem dostal nabídku natočit dvě reklamy. To byl bod zlomu," zavzpomínal pro Krajské listy po letech Forman na své začátky v USA.
Jiří Voskovec
Hned dvakrát musel emigrovat herec, spisovatel a dramatik Jiří Voskovec. Společně s přítelem a kolegou Janem Werichem utekli v roce 1939 před nacisty do Spojených států. Po skončení 2. světové války se ale oba vrátili. V padesátých letech ale Voskovec uprchl podruhé, tentokrát před komunistickým režimem. Paradoxem bylo, že v USA byl téměř rok vězněn právě pro podezření z propagace komunismu. Na základě jeho příběhu vznikl v roce 1955 i film pod názvem Byl jsem obviněn, kde si Voskovec zahrál sám sebe. Snímek odvysílala americká celostátní televizní stanice NBC.
Reklama
Ája Vrzáňová
Jedna z nejlepších krasobruslařek Ája Vrzáňová udělala kariéru nejen doma, ale i ve světě. To se jí podařilo díky tomu, že ji rodiče v roce 1950 přiměli emigrovat.
„Bylo mi řečeno, že pojedu do Ruska a tam budu učit, protože Rusko tehdy nemělo ani jednoho bruslaře. Já jsem jedináček a maminka řekla: ‚To tedy ne, jen přes mou mrtvolu.‘ Mně bylo tehdy 18 let. Ona mi vydupala podruhé cestu do Londýna, abych obhájila mistrovství světa. Řekla, že je těžší titul obhájit, než ho vyhrát poprvé, což je pravda. A já jsem vyhrála podruhé. Než jsem jela, tak se mnou tatínek promluvil a říkal, že s maminkou chtějí, abych tam zůstala, že se o mě trenér postará, budu buď učit, nebo bruslit profesionálně. Říkal, my za tebou přijedeme co nejdřív. Kdyby mi řekl ‚Já tě neuvidím 13 let‘, což se nakonec stalo, tak bych zaprvé nikdy neodjela a zadruhé bych měla takové nervy, že bych to podruhé nevyhrála,“ zavzpomínala po letech na těžké období.
Režim se jí ale nehodlal vzdát a v roce 1950 v Londýně jen těsně unikla únosu, když se ji příslušníci tajné bezpečnosti pokusili vtáhnout do auta. „Potom řekli, že zastřelí maminku, a já jsem se úplně rozpadla. Držela jsem se plotu a křičela, jak jsem mohla nejvíc. Měla jsem velké štěstí, zrovna v tu chvíli se otevřely dveře a vyběhl můj trenér s dvěma dalšími muži – bydlela jsem u něj a jeho paní. Přilítli ke mně a vzali mě do domu, bylo to děsné."
Milan Kundera
Milan Kundera je pravděpodobně nejúspěšnější a nejpřekládanější český spisovatel. Od sedmdesátých let však žil trvale ve Francii, kam odešel v roce 1975 poté, co mu bylo nabídnuto místo hostujícího profesora v Rennes. Jeho žena a literární agentka Věra Kunderová ovšem prohlásila, že život mimo rodnou vlast pro ně nebyl šťastnou volbou.
"Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat," prohlásila před lety s tím, že ani po revoluci se vrátit domů nemohli. A to kvůli disidentům, kteří si to nepřáli. "Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice," řekla Kunderová.
Josef Škvorecký
Rok 1969 byl i pro spisovatele Josefa Škvoreckého tím, kdy opustil dosavadní domov. Tehdy v USA přednášel na Cornellově univerzitě ve státě New York, poté absolvoval stipendijní pobyt na Berkeley v Kalifornii.
Reklama
