Středověk

Chtíč a sex byl ve středověku spojovaný s prvotním hříchem a sexualita žen byla v tomto období silně omezená. Sexuální akt byl společensky přijatelný až po uzavření sňatku a cílem sexuálních aktivit bylo hlavně zplodit potomstvo. "Jedinou přípustnou pozicí byla poloha na misionáře, vše ostatní bylo vnímáno jako sodomie. Žena měla poskytovat muži uspokojení svou poddajností a podřízeností. Pokud by byla v posteli dominantní, bylo by to považováno za hřích," říká sexuální koučka Julie Gaia Poupětová.

Obecně se věřilo, že ženské tělo a duše jsou nositeli hříšných myšlenek, chlípnosti a chtíče a že jsou ženy jako takové mnohem náchylnější ke svedení, a právě kvůli tomu je jejich tělo neukojené a vždy připravené na sex. "Zároveň se věřilo, že součástí oplodnění je automaticky ženský orgasmus. Pokud tedy žena přišla do jiného stavu díky znásilnění, autority na obranu mužů vždy uváděly skutečnost, že pro ženu byl sexuální akt jistě potěšením, když při něm došlo k početí," popisuje Poupětová.