reklama

Vodou se dá upít k smrti: Prosíme, nezkoušet!

V létě se má hodně pít, odborníci doporučují třeba čtyři litry vody za den a někdy i víc. Co když ale vypijeme deset litrů? Může to skončit i smrtí!

Foto: Isifa/Thinkstock

V létě se má hodně pít, odborníci doporučují třeba čtyři litry vody za den a někdy i víc. Co když ale vypijeme deset litrů? Může to skončit i smrtí!

Horko a tělesná námaha zvyšuje v organismu potřebu tekutin. Pravidelný pitný režim zbavuje tělo toxinů, snižuje únavu a napomáhá soustředění - to všichni víme. Ale nadbytek vody, a především  ve velkém množství najednou,  dokáže člověka zabít.

Smrt z přepití

Každý rok se ve světě objeví několik takových případů. Snad nejbizarnějším z nich byla žena z Kalifornie, která chtěla vyhrát videohru Nintendo pro své tři děti. V rozhlasové soutěži vypila 7,5 litrů vody, ztratila vědomí a po několika hodinách zemřela.

Čtyřicetiletá Britka v rámci diety, během níž téměř nejedla, během dvou hodin vypila čtyři litry vody, upadla do kómatu a druhý den podlehla "otravě" vodou.

Ještě častější jsou podobné případy u sportovců. Vědci před časem vyšetřovali při Bostonském maratonu téměř 500 závodníků. Zjistili, že mnoho z nich bylo blízko smrti z nedostatku kationtu sodíku. Bez léčby může vyústit v generalizovaný otok buněk s následným neurologickým poškozením až smrtí.

"Otrava" vodou

Smrt byla smutným finále i při Londýnském maratonu v roce 2007. Jeden z běžců se v cíli necítil dobře, pak zkolaboval. Převezli ho do nemocnice, kde druhý den zemřel. Důvodem úmrtí byla hyponatremie, tedy nadměrná konzumace vody během maratonu a z toho plynoucí pokles hladiny sodíku v krvi.

Během závodu maratonec vypotí tři a více litrů potu a s ním také sůl. Nedostatek soli se projevuje jako žízeň, a tak závodníci na občerstvovacích stanicích podél trati stále více pijí. Závodníci často končí v lékařských stanech, zvrací, jsou vyčerpaní a jejich krev je povážlivě zředěná. Pak může nastat "naředění" vnitřního prostředí a dojít i ke kolapsu.

Mluvit o "otravě" vodou není vlastně tak nadnesené: Množství přijaté vody, které je vyšší než vyloučené, způsobí otok mozku, který následně přestane řídit životní funkce, jako je třeba dýchání, a člověk umírá.

Žízeň zabíjí

Internetová encyklopedie Wikipedie definuje hyponatremii jako poruchu složení vnitřního prostředí organismu, při níž poklesá koncentrace kationtu sodíku Na+, obsaženého v NaCl, což je chlorid sodný neboli kuchyňská sůl. Jedná se vlastně o přepití (přelití) organismu.

Odborná revue The New England Journal of Medicine informuje, že příliš mnoho vody při intenzivním pohybu vede k srdečním potížím. K obdobnému výsledku však může dojít i bez nadměrné fyzické námahy.  

Hyponatrémie se vyskytuje například právě u maratonských běžců, případně u  triatlonistů či horolezců. Voda může zabít i konzumenty drogy extáze, která vyvolá velkou žízeň a spouští vyplavení anti-diuretických hormonů. 

Příznaky hyponatremie:

  • podrážděnost, neklid, dezorientace, zmatenost, poruchy vědomí až po kóma
  • silná bolest hlavy, záchvaty křečí, slabost, poruchy chůze
  • zvracení, křeče v břiše, zvýšená peristaltika
  • tachykardie, slabě hmatný pulz, hypotenze
  • hladina sodíku v séru pod 135 mmol/l
  • koncentrace sodíku v moči pod 15 mmol/l

Kolik tedy vypít?  

Hyponatrémie je přitom snadno léčitelná. Pacientovi může zachránit život nitrožilně podávaný vysoce koncentrovaný solný roztok. Lékaři ale často chybují, když problém vidí v dehydrataci a naopak nitrožilně podávají tekutiny. Řešením by mohly být testy na koncentraci sodíku v krvi.

Kolik by tedy měli běžci vypít? Zjistí to, když se zváží před a po dlouhém tréninku a uvidí, kolik shodili, a kolik vody tedy potřebují dodat. Kardiologové radí pít při pohybu, ne při zastavení. Opatrní by měli být sportovci i po závodě. Než začnou pít, lékaři jim radí počkat, až se vymočí. To je signál, že tělo již nezadržuje vodu

Hartl: Táta měl strach, že jsem na kluky. Uklidnil ho plakát sexsymbolu | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
reklama
reklama
reklama