Bronzový víkend je obvykle signálem vyrazit na pořádné předvánoční nákupy. Pozor, v ohrožení je nejen vaše peněženka, ale především zdraví! Představte si, kdo všechno (a čím) už před vámi sahal na držadlo vozíku. A to není všechno!

Špatnou vizitkou prodejců  často jsou už nekvalitní a prošlé potraviny. Zákazníci však narážejí také na nízkou úroveň čistoty prodejního prostředí. Současná právní úprava je tak nejasná, že obchodníkům umožňuje mezi hygienickými normami lavírovat a nezřídka je i obcházet. A navíc takřka nepostihnutelně.

Špína v obchodech nahrává infekci

V prodejnách, zvláště s potravinami, se denně křižují cesty stovek lidí, z nichž mnozí jsou s dodržováním hygienických zásad na štíru. Není tajemstvím, že například madla nákupních vozíků jsou jedním z nejvíce kontaminovaných veřejných povrchů. 

Je prokázáno, že 80 % infekcí se šíří kontaktem rukou s jiným objektem. Přitom některé mikroorganismy jsou infekční již ve velice malém množství a na neporózních površích, jako jsou tlačítka výtahů, kliky nebo zábradlí, dokážou přežít hodiny až týdny.

Například na zmiňovaných madlech vozíků řada výzkumů prokázala přítomnost slin, krve, fekálií a hlenů. Našly se na nich bakterie jako pseudomonády, listerie, salmonely, koliformní bakterie, enterokoky, Escherichia coli či Staphylococcus aureus.

Z nákupu se žloutenkou?

Zákazník si tak z obchodu může přinést kromě nákupu i neplánovaný bonus v podobě průjmového onemocnění, zánětu, angíny, virózy a kožních problémů.  Dotekem se navíc mohou šířit také virová onemocnění jako chřipka, rotavirové infekce nebo hepatitida.

Stejně divoký mikroživot může bujet na pásech pokladen a pokladních boxech,  v pultech s pečivem mezi drobečky, v regálech, a třeba v hadru, kterým je podivně působící pracovní síla v umolousaném plášti přece jen přijde setřít.  Rizika se skrývají i v loužích špinavé vody, přinesené na obuvi zvenčí, pokud prší nebo je sníh.

Zákazníci by se nejen v rámci ochrany svého zdraví měli více zajímat, jaký servis a v jaké kvalitě za svoji loajalitu vůči obchodu ve skutečnosti dostávají. Neexistence jasných hygienických standardů  ponechává rozhodnutí pouze v rukou obchodníků, a ti si je vykládají po svém. 

Kde zůstaly kontroly?

"Až do devadesátých let platilo, že stát byl v případě kontroly hygienických norem mocný dozorový orgán. Existovaly městské a okresní veterinární správy a hygienické stanice, které byly pověřeny kontrolou provozoven, v nichž byly pravidelně odebírány stěry a vzorky potravin. Prodejci byli zkrátka pod přísnou hygienickou kontrolou a prodejny důkladně sledovány. Tehdejší počet veterinárních inspektorů umožňoval zkontrolovat každou prodejnu, včetně celé prodejní plochy, zařízení i lahůdkářské výrobny, až jedenkrát měsíčně. Provozovatelé tak byli tlačeni k udržení určitého standardu čistoty," uvedla MVDr. Dana Walterová, konzultantka v oblasti hygieny.

"Po roce 1990 ovšem stát postupně přenesl své pravomoci na samotné provozovatele obchodů, kteří podpořeni tím, že v současně platných předpisech vlastně ani nikde nenajdeme přesný výklad pojmu sanitace, vzali hygienické předpisy do svých rukou. Navíc z praxe vím, že personální kapacita současného kontrolního orgánu neumožňuje pravidelné a časté kontroly přímo na prodejnách, což provozovatelům dodává ještě na kuráži," doplnila Dana Walterová. 

Nakupujete v čistotě?

To potvrzuje také Milan Horyl ze společnosti Clean4you, která se zabývá speciální údržbou a čištěním obchodů. „Důraz na čistotu prodejních prostor a kvalitu úklidu se liší u každého provozovatele obchodu. Všeobecně lze říci, že jedna skupina se spokojí s klasickou sanitací, jako je mytí podlah a odstranění viditelných nečistot z povrchu  regálů a dalšího vybavení prodejny. Ta druhá, bohužel zatím minoritní skupina, si však již uvědomila, že kvalitní a komplexní hygiena prodejních prostor se jim vyplatí především ve vztahu k zákazníkovi."

V těchto případech je úklid a sanitace prováděn nad rámec běžné české úrovně. "Například je zajišťována dezinfekce nákupních vozíků, provozovatelé nechávají odstranit zapečené nečistoty z pečících plechů v dopékárnách, což se mimo jiné znatelně projeví na kvalitě prodávaného pečiva. Pozornost je kladena i na dezinfekci pokladních boxů a pásů - jednoduše tedy všeho, s čím zákazník během nákupu přichází do přímého kontaktu," doplnil Milan Horyl.

Kde všude se skrývá špína?

Americká studie publikovaná v odborném periodiku Convenience Store Decisions prokázala, že za nejvíce odpuzující zákazníci označují:

• špinavé podlahy (86 %)
• znečištěné nákupní vozíky a košíky (84 %)
• vzhled a úpravu zaměstnanců (83 %)
• louže a skvrny na podlahách (83 %)
• neoznačené kluzké podlahy (76 %)
• zaprášené povrchy prodejních ploch (74 %)
• či znečištěné skleněné vitríny a okna (68 %).

V případě velkých nákupních center nejvíce vadily špinavé toalety (95 %) a nepříjemný zápach v prostoru nákupního místa (92 %). Dále se na negativním vnímání obchodu podepisuje nízká úroveň zákaznického servisu (90 %).

A co vy, jak jste spokojeni s čistotou při svých nákupech?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vánoce a chutě na sladké: Zvládnete to!

Sex v Česku: Máme to rádi na hraně

Nosíte podprsenku? Určitě má špatnou velikost

Vstoupit do galerie | 8 8 jídel na zdraví vašeho srdce