Palmový olej: Opravdu je tak špatný a zachrání jeho omezení planetu?
Palmový olej je v současnosti vnímaný téměř jako jed a zhouba planety. Oprávněně? A jaké jsou nové plány pro jeho celosvětové omezení?
V současnosti je na pranýři nevhodných potravin jednoznačně palmový tuk, naopak vzkříšení zažívá máslo, sádlo nebo kokosový olej. Je to ale oprávněné? A pokud chce svět omezit spotřebu palmového oleje, co by pro to měl dělat, co už dělá a funguje to?
Palmový olej najdeme v hodně potravinách, a to především v krémech, cukrovinkách, pečivu nebo brambůrkách. Kromě toho, že slouží jako levná náhražka, je také pro výrobce dobrým pomocníkem k vytvoření potřebné nadýchanosti a hustoty.
"V průmyslové výrobě potravin se palmový olej používá zaprvé kvůli dosažení vhodné konzistence výrobku, a zadruhé kvůli dobré tepelné stabilitě umožňující tepelnou úpravu potravin a smažení s minimalizací nežádoucích změn v oleji," vysvětluje Jiří Brát, předseda výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory ČR.
"Tyto vlastnosti souvisí s jeho skupenstvím. Zatímco rostlinné oleje vyrobené z olejnin pěstovaných v Evropě jsou při pokojové teplotě kapalné, oleje z tropických rostlin jsou díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin tuhé," pokračuje docent Brát.
Kromě jídla je ještě hodně používaný v kosmetice, biopalivech, v krmivech a oleochemickém průmyslu. Jen v Evropě vzniká nespočet organizací s cílem omezit jeho spotřebu. Z jakého důvodu?
Pustošení zdraví i pralesů
Z hlediska zdraví je palmový olej tak trochu na hraně. Obsahuje celkem dost nasycených kyselin. Jsou to v podstatě stejné hlavní složky jako v mléčném tuku, a tedy i másle.
Vysoké množství takových kyselin zvyšuje riziko ucpávání cév a tím párem zvýšené riziko infarktu a kornatění tepen. Na druhou stranu dnes celkem populární kokosový olej má podíl nasycených mastných kyselin podle dietoložky Karolíny Hlavaté ještě vyšší než olej palmový.
"Rozhodující je vždy poměr mezi jednotlivými mastnými kyselinami. Pokud je ve složení výrobku uveden palmový olej, vůbec to automaticky neznamená špatný produkt. Pokud je použit v kombinaci s jinými oleji, je výsledný poměr mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami příznivý," říká Hlavatá a dodává, že použití palmového oleje je stále menší zlo, než použití částečně ztužených tuků.
Co ale svět ještě víc trápí, je pustošení tropických pralesů, aby mohly vzniknout plantáže pro pěstování palmy olejné. S nimi mizí nebo jsou silně ohroženy i mnohé druhy živočichů, které tam po tisíciletí žily.
Otázkou je, co s tím. Logickým krokem je snížení celosvětové spotřeby palmového oleje, a to lze provést dvěma způsoby: Budeme méně používat rostlinné oleje v daném odvětví, tedy budeme používat méně olejů k přípravě potravin a méně jezdit auty, nebo palmový olej nahradíme jiným druhem oleje.
Který způsob vybereme?
První způsob se již dostává do chodu - ve vyspělém světě vznikají nejrůznější iniciativy pro nekonzumování palmového oleje. Problémem je, že třeba Evropa spotřebuje v rámci celého světa jen 11 procent palmového oleje, a to je upřímně řečeno jen kapka v moři, i když určitě důležitá.
Nejvíce palmového oleje spotřebovává Indie, Indonésie, Čína a Malajsie. Spotřeba na hlavu v Indonésii je 33 kilogramů za rok, tedy dvaapůlkrát vyšší než v Evropské unii.
Proto největším efektem by bylo omezení konzumace právě ve výše zmíněných rozvojových zemích. "Problémem je však to, že nejsou známy žádné finanční či jiné mechanismy, jak k tomu tyto země přinutit. Při nízké životní úrovni zdejších obyvatel hraje při jeho domácím použití rozhodující roli cena, která mluví ve prospěch palmového oleje," vysvětluje Pavel Kindlmann z Centra pro tropickou biologii.
A teď druhý způsob, tedy nahradit využití palmového oleje jinými druhy olejů. Ten je podle odborníků také diskutabilní kvůli vysoké výtěžnosti palem olejných. V posledních letech roste nejen spotřeba palmového oleje, ale spotřeba rostlinných olejů obecně.
"Chceme-li ušetřit tropický prales tím, že místo palmového oleje začneme používat jiný druh, musíme tento jiný olej někde vypěstovat, a tedy věnovat jeho výrobě mnohem větší plochu někde jinde, například zvětšit rozlohu našich řepkových polí mnohokrát více, než bude rozloha zachráněného pralesa v tropech. Může to být na úkor polí s pšenicí či kukuřicí, našich luk a pastvin, ale možná i na úkor některých našich chráněných území," varuje biolog Kindlmann.
Co ale teď? Jednou z novějších prezentovaných cest, jak mohou evropští spotřebitelé přispět ke snížení negativních dopadů palmového oleje, je výběr produktů z certifikovaného palmového oleje.
Co je certifikovaný palmový olej?
Certifikovaný olej je dražší, ale zaručuje, že při jeho výrobě byly dodržovány poměrně přísné ekologické normy. Data z dubna 2016 ukazují, že podíl certifikovaného palmového oleje stále roste. Konkrétně se jednalo o 13,7 milionů tun, tedy o 21 procent celkového objemu produkce palmového oleje.
"Celá tato procedura a s ní spojená administrativa jsou dost složité, ale v podstatě jde o to, že výrobce, překupník, prodejce či sám vyrobený palmový olej mohou dostat certifikát, pokud splní řadu přísných podmínek – například to, že firma pěstující olejné palmy nesmí zakládat nové plantáže v místě původních pralesů, ale musí namísto toho rekultivovat plantáže staré," popisuje Kindlmann.
Mezi další podmínky patří férové mzdy pracovníků plantáže, zvyšování výtěžnosti aktuálních plantáží či obrana malých producentů proti velkým palmařským společnostem.
Mnoho firem, a to především z vyspělého světa, proto preferuje při koupi tento certifikovaný olej, a tím, že si na něj oproti oleji necertifikovanému připlatí, tedy vlastně pomáhají k záchraně tropických pralesů.
Výsledky zatím hrají tomuto řešení do karet. My jistě budeme sledovat dál, jak se celá situace okolo palmového oleje bude vyvíjet.