reklama

Stačí o hodinu kratší spánek a riziko demence i nemocí je vyšší, varuje odbornice

Rebecca Robbinsonová z Harvard Medical School tvrdí, že spánek kratší než šest hodin může negativně ovlivnit lidský mozek i imunitu.

Kvalitní spánek má vliv také na riziko rozvoje stařecké demence či Alzheimerovy choroby.
Kvalitní spánek má vliv také na riziko rozvoje stařecké demence či Alzheimerovy choroby. | Foto: Shutterstock

Stačí pouze hodinová změna oproti běžným spánkovým zvyklostem, aby člověk rozhodil svůj biorytmus, řekla Robbinsová pro britský The Telegraph. Uvedla také, že spánek kratší než šest hodin může do budoucna vést například k rozvoji Alzheimerovy choroby. 

"Když změníme ze dne na den své spánkové návyky o hodinu a více, stačí to k tomu, abychom rozhodili své vnitřní hodiny," vysvětlila expertka. "Vysíláme tím do mozku signál, že se chystáme přejít do jiné časové zóny, a následující den se nám proto bude spát hůře," dodala. 

Robbinsová také připomněla výzkum, který upozorňuje na dlouhodobé benefity kvalitního spánku. "Přišli jsme na to, že během dne mozek produkuje toxiny, jejichž zvýšené množství se pojí se vznikem kognitivních poruch, jako je Alzheimerova choroba a stařecká demence," řekla. 

"Nejenže během spánku tyto škodlivé látky nevznikají, mozek zároveň produkuje tekutinu, která, velmi zjednodušeně řečeno, omývá mozek od hromadících se toxinů," vysvětlila odbornice. 

Kvalita spánku navíc ovlivňuje také imunitu jedince, což Robbinsová v nastupující sezoně respiračních chorob zmiňuje jako obzvlášť důležité. "Lidé, kteří trpí spánkovou deprivací, mají dvakrát větší šanci onemocnět chřipkou nebo nachlazením," konstatovala. 

Pravidelnost a žádný telefon

Kromě ideální délky nočního odpočinku sedm až osm hodin zdůrazňuje zejména pravidelnost. "To je velice častá chyba, nejsou to pouze děti, kdo potřebuje pravidelný spánek," říká odbornice. 

Před spánkem doporučuje odložit telefon a nesahat po něm ani tehdy, když se člověk vzbudí uprostřed noci a nemůže zabrat. Místo toho radí vstát z postele, sednout si do křesla a zkoušet zklidnit mysl. 

Pro The Telegraph Robbinsová zmínila i denní šlofíky. Podle ní na nich není nic špatného, pokud člověk dokáže po dvaceti minutách opět vstát. Hodinu a půl dlouhé zdřímnutí doporučuje jen výjimečně, po velmi špatném nočním spánku. 

Mohlo by vás zajímat: Z nedostatku spánku se mu propadl hltan

Vít Horký: Z nedostatku spánku se mu propadl hltan | Video: Erika Šedivá, Jakub Zuzánek

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama