Když se řekne sebestřednost či sebeláska, v lidech to vyvolává směs emocí. Tyto pocity jsou považovány za pramen zla současného moderního života. Někteří psychologové včetně psycholožky Lucie Bouzkové si myslí a prosazují pravý opak.

"Sebestřednost a sebeláska jsou ve skutečnosti základem vnitřní spokojenosti, jistoty a úspěchů a opravdu kvalitních vztahů s okolím. Nejvyšší formy altruismu je schopen člověk, který s ním začíná právě vůči sobě," tvrdí například Lucie Bouzková.

Chybí vám sebevědomí?

Podle ní sebestřednost znamená "být ve svém středu" a sebeláska "chovat k sobě lásku". Člověk, přebývající ve svém středu, si je lépe vědom sebe sama - svých potřeb, talentů a schopností. Je tedy sebevědomý.

VYZKOUŠEJTE SI: Test: Jak se vyznáte v psychologii?

Sebevědomí dává velkou vnitřní jistotu, snižuje ovlivnitelnost z vnějšku a tím i pravděpodobnost, že by se jedinec nechal přemluvit k něčemu, co je proti jeho vůli, co ho oslabuje, vytváří v něm pocity méněcennosti. 

Možná je péče o potřeby druhých cestou, kterou získávají tu lásku a uznání, jež si sami zapomínáme dávat. Sebeláska je pak dalším stupněm, kdy začneme sebe sama přijímat.

"Nemusí být jednoduché vidět sebe sama v pravém světle a ještě se přijmout. Nemusíme tvrdit, že naše jednání bylo správné, ale můžeme přijmout, že bylo naše a vyjadřuje část naší povahy," připomíná Lucie Bouzková.

Jak se mám mít rád?

Mnohé napadne "Jak se mám mít rád, když jsem tak ošklivý, tlustý, neúspěšný, zadlužený?" Lucie Bouzková to vidí jasně: "Je to pochybnost vycházející právě ze zvyku odsuzovat sebe sama a naučená nedůvěra v možnost změny kýženým směrem. Obojí je právě důsledkem kritiky a odmítání, nicméně všechno naučené se lze i přeučit. Vůli a rozhodnutí v sobě však musí najít každý sám."

Pěstování zdravé sebelásky v dospělosti pomáhá k návratu do přirozeného stavu, který byl na začátku každého života: samozřejmé projevování sebe sama bez pocitů viny či zbytečného rebelování.

Děti se projevují přirozeně a spontánně a my dospělí, spoutaní společenskými pouty, se můžeme u nich začít inspirovat. Především ve dvou směrech: posilovat pocit, že tak, jak jsme, je vše v pořádku. A přestat hodnotit a vynášet soudy. Je to jediná možnost, aby mohla opět zasáhnout "matka příroda" a pomohla nám nastolit rovnovážný stav zdravé sebestřednosti a sebelásky.

Jak posilovat sebelásku?

• Kde nad sebou pochybujeme, je třeba buď změnit své chování, nebo důsledně začít vnášet sebejistotu. 
• Kde se odsuzujeme, je třeba se začít přijímat a poučit se ze svého chování.
• Kde máme strach udělat rozhodnutí, je třeba rozhodnutí udělat - nejlépe správné, ale aspoň nějaké.
• Kde potřebujeme říci ne, je třeba překonat strach říci ne a dospěle si stát za svým rozhodnutím i případnými důsledky. 

Pokud uděláme chybu, součástí procesu je opětovné odpuštění a další šance udělat to příště lépe. "Jakýkoli chybný krok můžeme završit tím, že se utěšíme, že i takhle jsme v pořádku, máme se rádi a příště to zkusíme ještě lépe," vysvětluje psycholožka Bouzková.

Jako malé dítě

Jsou to právě ty šance, které jsme od rodičů v dětství nedostali a dodatečně se učíme dát si je sami. Kreativitě se meze nekladou, a naopak hravost a intenzita ve způsobech vyjadřování uznání a lásky může celý proces sebeuzdravování výrazně urychlit.

Malé dítě se na sebe dokáže uznale dívat do zrcátka a nezdráhá se o sobě složit písničku, nebo se jen tak radovat z toho jaké je, z toho, že se sebou může trávit příjemný čas. Je jen třeba zeptat se sebe sama, co vás potěší a beze studu to následovat.

"Pokud se přistihnete, jak doma tančíte a hulákáte na celé kolo, že jste skvělí, tak si gratulujte, protože nejen, že odhalujete pravdu, ale ještě si ji dovolujete prožít!" usmívá se Lucie Bouzková.

Sebeláska je tedy souhrn ryze praktických a konkrétních činů, kdy si otevřeně dáváme najevo, že se máme rádi, stojíme sami za sebou, vědomě jednáme ve svém vlastním zájmu a zároveň nezpůsobujeme záměrně újmu druhým lidem.

Kde začít se sebeláskou?

Pokud někdo zneužívá popsané postupy k omlouvání svého chování, aniž by ho byl ochotný změnit, tak už se samozřejmě nejedná o zdravou sebelásku, ale alibismus. I ten je ale možné si kdykoli uvědomit, přijmout "alibistu v sobě" a začít své chování měnit.

Kde se sebeláskou začít? Kdekoli, ale nejlepší je začít tam, kde o svých pochybnostech víme. Týká se to často těla a vzhledu, inteligence a profesních schopností, partnerských a rodičovských kvalit a především sobe sama jako člověka.

Sebeláska, úspěch a vztahy

Sebeláska může pomoci si uvědomit, v čem daný jedinec chce být úspěšný. Již takové uvědomění si své touhy může být objevné a úlevné. Nastavit si vlastní kritéria úspěchu může dodat pocit samostatnosti a kompetentnosti. Dovolit si jít svou vlastní cestou a zákonitě tím vybočit z dosud známých kolejí, se může stát velkým dobrodružstvím, při kterém může člověk pochopit svou schopnost přežít a zbavit se mnoha dosud pěstovaných strachů.

Vztah, který máme sami k sobě koresponduje se vztahy k ostatním. Posilováním vnitřní jistoty a sebelásky se člověk stává nezávislým a laskavým. Dokáže uspokojovat své potřeby a samota je mu příjemná.

Přestane vyhledávat závislostní vztahy, ve kterých jsou běžnou součástí manipulace a využívání druhého k uspokojení svých potřeb, odmítání blízkosti nebo žárlivost. "Všechny tyto vztahové nešvary jsou ale stále jen důsledkem nedostatečné sebelásky a pozornosti vůči svým vlastním potřebám," uzavírá psycholožka.

Diplomovaná psycholožka Lucie Bouzková vystudovala interkulturní, manažerskou a klinickou psychologii na univerzitě v Řezně (Regensburg). Na toto studium navázala výcviky a kurzy zaměřenými na transakční analýzu, neurolingvistické programování (NLP), koučování, systemické konstelace, zrychlené učení, tantru, spirituální inteligenci, alchymii čaker, ženský seberozvoj apod. Více informací se dozvíte na www.bouzkova.cz.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Jak vůně ovlivňuje sebevědomí?  

Jak se léčit přírodně? Ptejte se odborníka on-line!

10 knih, které vám změní život. Doporučují slavní!

Vstoupit do galerie | 8 8 příznaků deprese