Ve filmech bývá schizofrenie často dramaticky zobrazována jako rozštěp osobnosti, kdy se v jednom člověku současně "skrývá" více osob. V běžném životě to ale tak úplně neplatí.

Schizofrenie se řadí mezi tzv. psychotická onemocnění, což jsou závažné stavy zasahující hluboko do osobnosti člověka a do jeho vztahů s okolím. Mění totiž způsob, jakým nemocný prožívá sám sebe, ostatní lidi a svět okolo. 

Doporučujeme: Přišla ke mně smrtka v kápi, líčí zážitky schizofrenik

Realita, ve které žijeme, u schizofrenika ustupuje do pozadí a do středu jeho zájmu se dostává svět fantazií, halucinací a bludů. To je porucha myšlení, kdy je člověk nevyvratitelně přesvědčen o nějaké skutečnosti, přestože není pravdivá, a toto přesvědčení nelze dotyčnému nijak vyvrátit. Člověk se schizofrenií tak ztrácí kontakt s realitou.

Na vině zřejmě genetika se zátěží

Proč přesně schizofrenie vzniká, to se stále neví. Předpokládá se, že v jejím rozvoji hraje roli kombinace genů spolu s dalšími vlivy (imunitní a biochemické pochody, infekce, stres aj.). Nemocný tedy zdědí určitou soustavu genů, která zajišťuje pro rozvoj schizofrenie více či méně vhodné podmínky. Pokud je pak v průběhu života tento jedinec vystaven dostatečně intenzivní zátěži neboli stresu, začne selhávat, klesá jeho odolnost a mohou se začít rozvíjet příznaky psychózy.

Rozkolísaná chemie mozku

U lidí se schizofrenií byla zjištěna zvýšená aktivita hormonu dopaminu a také nerovnováha mezi systémy s dopaminem a serotoninem v mozku, což vyvolává psychotické příznaky.

Při nadbytku dopaminu v některých částech mozku dochází k přenosu příliš velkého množství informací současně a mozková kůra pak nezvládá takové množství informací správně zpracovat. Nestíhá je třídit na podstatné a nepodstatné, nedokáže rozlišit, zda pocházejí z vnějšího světa, či z jiných částí mozku. Takový člověk pak není schopen odlišit např. vlastní myšlenky od toho, co slyší z okolního světa. Systémy se serotoninem v mozku ovlivňují emoce, agresivitu, cyklus spánku a bdění a také příjem potravy.

Narušená komunikace

Kognitivní neboli poznávací funkce nám umožňují komunikaci, přizpůsobení se okolí a výběr optimálních řešení ve vztazích s okolním světem. Řadí se mezi ně:

• učení a paměť,
• myšlení,
• vnímání podnětů, jejich udržení a třídění,
• vyjadřovací funkce - řeč, psaní, kreslení, výrazové schopnosti včetně gest.

Schizofrenie tyto funkce v různé míře narušuje. Nejvíce to bývá u těch nemocných, kteří špatně reagují na léčbu, u pacientů, kteří trpí chronickou formou této nemoci, a také u jedinců, u kterých se schizofrenie projevuje spíše negativními příznaky (například snížení a ochuzení citového prožívání). A to někdy již před propuknutím samotné choroby.

Typicky schizofrenii provází malá schopnost soustředit se, pamatovat si, cokoli plánovat a řešit problémy. Příznaky jsou velice pestré, mohou se různě kombinovat a v průběhu onemocnění se můžou někdy i velmi rychle měnit.

Ivana Hufová

Zdroje: www.psychicus.cz

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nebezpeční šílenci v ulicích: Máme se jich proč bát?

9 tipů proti nočnímu bílému orgasmu

Margarín versus máslo: Co je zdravější a jak to poznat?

Vstoupit do galerie | 5 5 tipů na zdravé srdce