reklama

Obezita jako riziko onemocnění koronavirem. Nakažený vědec už tuší, proč tomu tak je

Už předchozí chřipkové epidemie ukázaly spojení mezi vyšší váhou a vážností tohoto onemocnění. Vědci z Velké Británie a Spojených států ale teď přichází s tím, že totéž platí v případě onemocnění koronavirem.

Foto: Shutterstock.com

Čím dál více výzkumů ukazuje, že je obezita jasným rizikem pro onemocnění koronavirem. Světoví výzkumníci se proto rozhodli najít konkrétní charakteristiky obezity, které můžou s rizikem souviset.

Stephen O'Rahily je jedním z předních světových výzkumníků obezity, který se nakazil virem covid-19 a skončil na dýchacích přístrojích. Po návratu z nemocnice, kde dvaašedesátiletý výzkumník strávil týden, se začal zabývat tím, jak je možné, že zatímco se 80 procent nakažených z nákazy vyléčí doma, zbylé procento skončí s mnohem závažnější infekcí. Kromě svého vyššího věku totiž věděl, že má ještě jednu "nevýhodu" - body mass index (BMI) 30, který ho zařazuje do kolonky "obézní". 

O'Rahily vede výzkum metabolických onemocnění na Cambridge University, kde ukázal například na genetické dispozice ovlivňující hladinu leptinu, hormonu ovládajícího chuť k jídlu a váhu. Za přínos jeho práce jej mimo jiné ocenila královna Alžběta II., a on se po své zkušenosti s koronavirem začal zabývat tím, jaké konkrétní charakteristiky obezity mají na toto onemocnění vliv.

Redefinování obezity

CDC (Centers for Disease Control and Prevention), státní americká instituce zřizovaná pod ministerstvem zdravotnictví a humanitních služeb, nedávno přišla s prohlášením, ve kterém redefinovala rizikové kategorie pro covid-19. Uvedla v něm, že obezita je pro virus stejně velkým rizikem jako oslabený imunitní systém či chronické onemocnění ledvin a jater. Americká agentura, která řeší kontrolu onemocnění a jejich prevenci, mimo jiné také snížila hranici pro vznik onemocnění - z BMI 40 jej snížila na BMI 30, přičemž zhruba 40 procent Američanů má právě body mass index přes hranici čísla 30. 

Změna této hranice vychází z britské studie, která zkoumala více jak 17 milionů lidí. Ta také ukázala, že obézním lidem hrozí dvakrát vyšší riziko úmrtí po nakažení virem než těm neobézním - a to platí také v případě, kdy se vezme v potaz věk nebo pohlaví. Studie také přišla s tím, že risk úmrtí roste se stupněm obezity. Tedy čím vyšší váha, tím i větší riziko.

Silné spojení mezi obezitou a dopadem na pacienty se mimo jiné ukázalo také během pandemie prasečí chřipky v roce 2009, stejně tak tomu bylo i v minulých letech - v roce 1950 a 1960. Díky tomu začalo být i jasnější, že obézní lidé jsou bez ohledu na svůj věk jednou z nejrizikovějších skupin.

Nízká hladina hormonu adiponektinu

Čím přesně to může být? O'Rahily vidí vodítko v tuku, který vytváří a reguluje hormony. Obézní lidé totiž ve větší míře produkují komplementární proteiny, které mohou vyvolat nekontrolovanou srážlivost krve, jež je problémem u pacientů s vážným stadiem infekce. Kromě toho mají lidé s obezitou nižší hladinu adiponektinu, bílkovinného hormonu, který ovlivňuje řadu metabolických procesů v těle. A nedávné studie na myších ukázaly, že tento hormon chrání ledviny.

Podle O'Rahilyho pak nižší hladina tohoto hormonu způsobuje větší náchylnost k plicním infekcím, přičemž adiponektin pomáhá udržovat také čisté a otevřené krevní cévy. Pokud totiž není céva uvnitř čistá, virus naruší imunitní systém, vytvoří krevní sraženiny a může cévy ucpat, což může způsobit infarkt, mrtvici, nebo poškození ledvin.

Tuková tkáň obsahuje ACE2 receptory

Buňky obézních pak obsahují větší množství angiotensin-konvertujícího enzymu 2, tzv. ACE2, než jak se nachází u ostatních lidí. Na tyto receptory ACE2 se můžeme dívat jako na pomyslné dveře, které virus používá k infikování buněk a k následnému vytváření kopie sebe samého. Nedávná studie ukázala, že tuková tkáň má více ACE2 receptorů a podle vedoucího lékaře centra srdeční rehabilitace a prevence v New Orleans Carla Lavieho může větší množství ACE2 znamenat více virů v těle.

Onemocnění ovlivňuje také inzulin

Dalším bodem je inzulinová rezistence, která se často objevuje u lidí s obezitou a která může receptory ACE2 zvyšovat. "Inzulin totiž neovlivňuje pouze hladinu cukru v krvi, ale také receptor ACE2, na který se virus váže," říká Francis Finucane, endokrinolog z irského Galway University Hospital. "Pokud jste tak odolní vůči inzulinu, máte více receptorů na povrchu buněk, například na plicních buňkách a virus se pak jednodušeji do plicních buněk dostane. A čím více se ho dovnitř dostane, tím horší koronavirovou infekci způsobí," říká Finucane, jehož teorie by měli brzy potvrdit výzkumníci.

Roli inzulinu zkoumají Britové i Američané

Tým endokrinologa Francise Finucaneho bude měřit inzulinovou rezistenci na pacientech s infekcí covid-19 skrze krevní testy s ohledem na to, v jaké fázi nemoci se zrovna nacházejí. Nicméně Finucane je předem skeptický. Přiznává, že je dost možné, že testy nic neukážou, nemoc totiž může u nemocného člověka naopak způsobit inzulinovou rezistenci, takže se může stát, že výzkumníci budou pak měřit nikoliv příčinu infekce, ale její dopad. 

S dalším přístupem přichází tým odborníků ze Spojených států. Ti chtějí získat data desítek tisíc pacientů, která by jim měla ukázat, jak jsou geny, které způsobují inzulinovou rezistenci, vázány na závažnost infekce a případné úmrtí.  

Pokud tak výzkumníci přijdou na hlavní příčiny, můžou u obézních pacientů závažnost onemocnění omezit. "Trochu vtipkuji, že abychom snížili populační riziko onemocnění, možná budeme muset omezit čokoládu a potraviny s vysokým podílem cukru," uzavírá s úsměvem Finucane.

Mohlo by vás zajímat: Plnoštíhlá modelka v reklamě na zmrzlinu pobouřila diváky. Propagujete obezitu, tvrdí

Vášnivý tanec se zmrzlinou. Firma vsadila na plus-size verzi | Video: Halo Top Creamery

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama