reklama

Zdravé stravování není pro každého, tvrdí vědci v přelomové studii a přišli s nápadem

To, jak tráví vaše tělo jednotlivé potraviny, je teď jasnější. Za zdravým životním stylem nestojí genetika, ale především mikrobiom či načasování jídel, zjistili britští vědci. Vyvinuli také novou aplikaci, která prý brzy změní budoucnost výživového poradenství.

Foto: iStock

Každý člověk reaguje na zdravé jídlo jinak, tvrdí studie Tima Spectora z King's College London, jejíž výsledky se zveřejnily letos v červnu. Metabolické reakce zkoumaných lidí, kteří po dobu dvou týdnů jedli stejné zdravé jídlo, se dokonce lišily až desetinásobně. U jednoho člověka může zdravá strava být tedy ideální dietou, u jiného by ale metabolická odezva byla naopak neprospěšná pro tělo.

Podle spoluautorky studie, profesorky Any Valdesové z univerzity v Nottinghamu, znamenají výsledky výzkumu, jehož se zúčastnilo více než tisíc dobrovolníků, také velkou výzvu pro potravinářský a zdravotnický průmysl. Ten by měl přizpůsobit své výrobky individuálním parametrům.

"Pro řešení pandemie obezity na obecnější úrovni je důležité pochopit rozdíly mezi jednotlivci v reakci na jídlo, zejména v projevu hladiny hladu, konzumace dalšího jídla po hlavním chodu a váhového přírůstku či úbytku," podotýká Valdesová, která je zároveň spoluautorkou nového stravovacího plánu. Do něj také vkládá velká očekávání, měl by se totiž stát budoucností výživového poradenství, jelikož pro predikci využívá výdobytky umělé inteligence. Čekací listina na tuto novinku je opravdu dlouhá. 

Překvapení výzkumu: genetika nehraje velkou roli

Vedoucí epidemiologického oddělení a profesor genetické epidemiologie Tim Spector z King's College London se se svými kolegy ve výzkumu zaměřil na hladinu glukózy, inzulinu a triglyceridů v krvi u více než tisíce dobrovolníků. Vysoké hladiny u všech tří sledovaných parametrů po konzumaci jsou vždy riskantním faktorem obezity, zatímco vysoké hodnoty glukózy a triglyceridů znamenají zase předpoklad vzniku kardiovaskulárních chorob a diabetu. 

Tým také sledoval spánek, četnost cvičení a pocit hladu, vyhodnocoval i rozmanitost střevního mikrobiomu, získaného ze vzorů stolice dobrovolníků. Genetik Tim Spector podle svých slov očekával silnou genetickou vazbu ve spojitosti s metabolickými reakcemi, ale na základě výsledků se jeho očekávání vůbec nepotvrdila.

Mezi dobrovolníky byla navíc i identická dvojčata, která vykazovala velmi odlišné reakce na stejné jídlo. "To nám okamžitě řeklo, že geny vůbec nehrají velkou roli," popsal uznávaný britský profesor přelomové zjištění. "Například jak naše tělo reaguje na tučné jídlo, nemá prakticky žádnou genetickou spojitost," dodal. Odborníci tak došli k závěru, že pouze 30 procent glukózové odpovědi je dáno geneticky.

Budoucnost výživového plánu

Další faktory, mezi které patří střevní prostředí, biologické rytmy aktivity a bdělosti, spánek a cvičení, jsou podle týmu britských vědců mnohem důležitější. Dalším překvapivým výsledkem je také to, že velmi záleží na načasování jednotlivých jídel. Zatímco někteří lidé metabolizují jídlo lépe ráno, jiní jsou schopni dostatečně trávit pokrm po celý den.

Pro samotného genetického vědce Tima Spectora přinesly výsledky nové zjištění i v osobní rovině. Spoustu let prý jedl sendviče s tuňákem a kukuřicí, protože právě tuto kombinaci považoval za zdravou, teprve až v průběhu zkoumání přišel na to, že právě toto spojení nebylo pro jeho organismus vůbec vhodné.

Spector a Valdesová se také podíleli na vývoji nástroje umělé inteligence pro predikování metabolických reakcí na jídlo. Ten výsledky vyhodnocuje na základě genů, střevních mikrobů, pohybových a spánkových vzorců. V současné době se zdokonalování tohoto nástroje věnuje britská firma Zoe, která již přistoupila ke spotřebitelskému testování a vývoji mobilní aplikace, na kterou už čeká více než 20 tisíc lidí. Samotné uvedení na americký trh se plánuje již tento srpen, na ten britský pak na podzim.

Přelom v poradenství

Nejnovější stravovací plán od zmíněné firmy Zoe by měl pomáhat lidem na cestě za zdravou váhou, ale také zmírněním zánětů ve střevech. Jak Valdesová podotkla pro Nutrition Insight, momentálně nic podobného, co by poskytlo podrobný vědecký pohled na reakci organismus na výživu, na trhu není. "Je to nejlepší věda, díky které můžete pochopit funkce svého těla a mít tak schopnost změnit své reakce na jídlo prostřednictvím aplikace." Zoe láká své příznivce na personalizovaná doporučení jídel i párování jednotlivých potravin, jež zaručují správnou reakci organismu.

Jak upozornil mezinárodní vědecký časopis New Scientist, výsledky britského výzkumu jsou přelomové. Například pro Bernadettu Moorovou, profesorku z univerzity v Leedsu, je to "vzrušující studie", ale je ještě toho stále spoust, co je třeba udělat pro pochopení jednotlivých reakcí na jídlo. "Výsledky studie jsou působivé," vyjádřil se Yiannis Mavrommatis, programový ředitel ze St Mary's University v Londýně. "Tyto počáteční nálezy budou utvářet budoucnost vědy o výživě," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: Ovoce je luxus, tvrdí Michopulu

Nápad na 85 % českých potravin v obchodech je velmi hloupý. Člověk, který to navrhl, neví, co se kolem děje, míní novinářka a autorka kuchařek. | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama