Nevěra je prý nutná a taky přirozená!
Podle obecně přijímané teorie biologicky a přírodně nejsme předurčeni k monogamii. Nevěra je tedy podle této teorie něco normálního a přirozeného. Znamená to však, že je také nutná a nevyhnutelná?
Podle obecně přijímané teorie biologicky a přírodně nejsme předurčeni k monogamii. Nevěra je tedy podle této teorie něco normálního a přirozeného. Znamená to však, že je také nutná a nevyhnutelná?
Také přece nejsme předurčeni k tomu žít téměř do sta let, z čistě biologického hlediska jistě nejsme motivováni ani k altruismu či solidaritě se slabšími. Biologicky nejsou ženy disponované ani k tomu, aby i po čtyřicítce byly stále štíhlé, krásné a bez vrásek. Přesto se o to pokoušejí. Asi bychom mohli vyjmenovat další velkou spoustu hodnot, které nejsou podmíněné biologicky, ale naopak čistě lidsky a u zvířat je nenacházíme.
Základ vztahu?
Ale co když je přirozená lidská sexualita skutečně o hledání nejvhodnějšího a nejatraktivnějšího partnera či partnerky a o touze přivést na svět co nejkvalitnější potomky.
Pak by se nevěra mohla jevit jako přirozené chování, které by nás nemělo zraňovat, Francouzská psycholožka Maryse Vaillantová si ve své knize "Muž, láska, nevěra" nevěru označuje za něco normálního a zcela přirozeného.
Pokud prý ženy přijmou fakt, že úmluva o věrnosti je pouze kulturní a nikoliv přírodní, bude vše daleko lepší. Nevěra je podle ní přirozená a pro psychické zdraví některých mužů. Tvrdí dokonce, že nevěra tak představuje známku funkčnosti vztahu a přispívá k jeho pokračování.
Jen se tak trochu nadechnout...
Podle statistických údajů 39 procent mužů svou manželku v průběhu života podvádí. Tito muži ale zároveň nijak nezpochybňují své city k partnerce. Cítí ale prý potřebu nadechnout se a nalézt trochu volnosti mimo svůj dlouhodobý vztah.
Monogamie může být dokonce podle psycholožky pro muže velkým utrpením. K nevěře pak schází jen málo... třeba vhodná příležitost. Dotyční muži svou partnerku prý stále milují, jejich potřeba krátkodobých nic neznamenajících vztahů je ale natolik vysoká, že ji nedokáží překonat.
" Nevěře se určitě dá předcházet a do jisté míry ji eliminovat pohodovým partnerským vztahem," připomíná v této souvislosti MUDr. Zlatko Pastor.
Selhání důvěry
Pro většinu lidí je nevěra něčím, s čím ve svém partnerském vztahu nechtějí počítat a ani to tolerovat. Do vztahů většina lidí vstupuje s vírou i odhodláním, že právě jich se nevěra nedotkne. Bude-li se jejich soužití ubírat tou nejlepší cestou a budou-li v něm oba nacházet více než se nabízí v okolí, pak mají šanci se nevěře vyhnout.
Šok z odhalené nevěry může znamenat dočasnou naprostou konsternaci, je to rána, ze které se neumí oběť vzpamatovat. Jedná se o naprosté selhání důvěry a oběť si často neumí představit, jak by mohlo partnerství dále pokračovat.
Pro mnohé oběti nevěr jsou pocity při jejím odhalení prožívány podobně jako by jim někdo zemřel. Dlouhodobé partnerství vyžaduje závazek a ochotu odkládat uspokojení. Přestože mnoho párů se s nevěrou vyrovnává různě a dokonce jsou odborníci, kteří ji doporučují jako oživení vztahu, existuje také mnoho párů, pro které je partnerský vztah ten nejdůležitější a jestliže je narušen intimitou k jiné osobě, znamená to pro oběť velmi bolestnou zkušenost, se kterou se také nemusí vyrovnat.