Venku je jaro v plném rozpuku a vám je přesto těžko. V duši máte prázdno a nic vás nedokáže nadchnout. Takových lidí je dost: 20 - 25 % žen a 7 - 12 % mužů má celoživotní riziko k rozvoji deprese.   

Zatímco před pubertou je poměr postižených stejný u obou pohlaví, po pubertě už jsou ženy ohroženy 2-3x častěji.  Objevit  se může v kterémkoliv věku, průměrně to je kolem  27 let. Veřejnost považuje za největší riziko léta kolem čtyřicítky (populární je pojem „krize středního věku").

Depka není deprese

Občasné rozlady často provázejí životní nezdary, smutek po ztrátě blízkých lidí, případně jiné ztráty, ovšem smutek, zármutek a neúspěchy patří k lidské zkušenosti. Neměly by tedy být považovány za depresivní poruchu, spíše jen za tzv. depku.

Jak na ni vyzrát?

• splín rozhodně nepodceňujte. Při náznacích smutku a melancholie se řiďte našimi radami:
• nešiďte spánek ani milování
• procházejte se (hlavně kolem poledne) a hýbejte
• rozmazlujte se (masáže, aromaterapie, vonné koupele)
• udělejte si radost (kadeřník, kosmetička, něco na sebe či do bytu)
• dobře jezte (čokoládu, těstoviny, ryby, oříšky, bílé maso, kukuřici, banány)
• udržujte společenský a kulturní život (divadla, kina, rozhovory s přáteli)

Čas rozhoduje

Zármutek většinou odezní do tří měsíců a vyrovnat se se ztrátou postavení či s nějakou složitější životní situací lze s pomocí psychofarmak.

Navzdory tomu, že se o depresi nyní veřejně píše a mluví, bývá diagnostikován a adekvátně léčen jen každý čtvrtý nemocný. Někteří praktičtí lékaři depresivní poruchu neodhalí, jindy zase pacient nechce být „stigmatizován" kontaktem s psychiatrií.

Rozvoj příznaků probíhá v řádu dnů až týdnů. Neléčená depresivní epizoda trvá 6 - 24 měsíců, většina nemocných se posléze vrátí na původní úroveň fungování. Zhruba 12 % pacientů zasáhne chronické onemocnění, jehož největší riziko spočívá v možnosti „řešení" sebevraždou.

První pomoc - co můžete sami

• pochvalte se, nikdo jiný to za vás neudělá
• mějte se rádi, věřte si
• starejte se o sebe stejně dobře jako o ostatní
• neúspěchy hoďte za hlavu, prostě jste úspěšní
• nepřebírejte na sebe zodpovědnost za odlišný názor druhých
• při každém pohledu do zrcadla se na sebe usmějte 

Všechno mě bolí..

Deprese bývá také skrytá pod stížnostmi na tělesné obtíže. Diagnózu komplikuje souběh se somatickým onemocněním (cukrovka, ischemická choroba srdeční, hypertenze, vředová choroba, nádorová onemocnění), nebo s jinou psychiatrickou poruchou.

V somatické medicíně  je nezbytné odlišit poruchu nálady, kterou vyvolává onemocnění, od poruchy způsobené léky. Depresi mohou rovněž navodit psychoaktivní látky, které pacient zneužívá nebo je na nich závislý, intoxikovaný, či ve stádiu odvykání. Z psychických poruch se musí rozlišit počáteční stádia demence a depresivní příznaky, které provázejí schizofrenii. 

Některé jedince postihují depresivní nálady v sepětí s  úbytkem energie, zhoršením výkonnosti a nadměrnou únavností každoročně:  začínají na začátku zimy a vymizí obvykle na jaře.

Typické příznaky deprese

• přetrvávající úzkostná, smutná nebo „nijaká" nálada
• ztráta zájmů a radosti
• obviňování sebe, ztráta smyslu života, pocity beznaděje a bezmoci
• noční nespavost vystřídá spavost během dne, případně časné ranní probouzení s neschopností usnout znovu
• únava, malátnost, ospalost, pokles energie
• ztráta chuti k jídlu nebo nadměrná žravost (zejména sladkostí)
• neschopnost přinutit se k činnosti, odkládání jakýchkoliv aktivit, posedávání
• potíže s pamětí: nesoustředění, problémy s rozhodováním a pamětí
• neklid, nervozita, podrážděnost
• nadměrné obavy a napětí
• tíha na hrudi, úzkost, ochablost svalstva, snadná unavitelnost
• přetrvávající bolesti zejména hlavy, ale i svalů, poruchy trávení, sklony k zácpě
• myšlenky na sebevraždu, pokusy o ni

Jaké máte riziko?

Větší náchylnost k depresi mají jedinci, kteří se podceňují, neumějí si sebe sama vážit a jsou závislí na pochvale okolí. Za  nízkým sebevědomím některých lidí se skrývá špatná výchova, kdy dítě není rodiči ani okolím vedeno k sebejistotě. Část takových chyb vyvolávají i pedagogové.

Dravější spolužáci i kolegové dovedou tuto slabost využít ve svůj prospěch. Život málo sebejistého člověka se pak stává nepřetržitým sledem průšvihů ve vztazích i na pracovištích. Není divu, že takto postižený sebe, okolnosti a především budoucnost vidí černě.

K dalším tendencím patří hněvat se na sebe i tehdy, kdy je příčina mimo nás a měli bychom se hněvat na druhé.

Alkohol a prášky?

Přestože je diagnostika a léčba onemocnění depresí již zmapována dost důkladně, o příčinách vzniku se zatím zase tak mnoho neví. Nejspíš nelze popřít genetické faktory.

U mírné deprese může dostatečně pomoci samotná psychoterapie. Od středně těžké deprese jsou však potřebné léky a optimální je kombinace antidepresiv s psychoterapií. Antidepresiva je třeba užívat nejméně 2 - 4 týdny a pacient by jejich aplikaci nikdy neměl ukončit sám.

Pokud se vaše potíže nemírní, ale spíše narůstají, navštivte odborného lékaře. Věřte, že antidepresiva zaberou spolehlivěji než alkohol.

Anna Vejvodová

Vstoupit do galerie | 10 10 jednoduchých rad proti rakovině

--------------------------------------------------------------------------------

Psycholog - kde hledat toho nejbližšího?