Lenost není hřích. Válejte se a nedělejte nic

Je léto a stále ještě horké a dlouhé dny svádějí k nicnedělání. Nestyďte se za to a buďte líní! Potřebuje to tělo a především mozek.

Foto: Isifa/Thinkstock

Zuzana Selementová 18. 8. 2014

Je léto a stále ještě horké a dlouhé dny svádějí k nicnedělání. Nestyďte se za to a buďte líní! Potřebuje to tělo a především mozek.

Dovolená? Přiznat se, že jste ji strávili lenošením, se rovná společenské sebevraždě. Stovky kilometrů na kole, tisíce v autě, desítky prohlédnutých památek, cestování, náročné přesuny, adrenalinové sporty - o tom se má vyprávět kolegům a známým! Nebo ne?

Věnujte se sami sobě

Ve skutečnosti bychom však měli aspoň část dovolené strávit tím, že nebudeme dělat nic - ne samozřejmě úplně doslova. Ale kdy jindy v dnešní době by mohl člověk najít čas, aby se věnoval sám sobě, svým myšlenkám, pocitům a názorům? Jen v klidu, bez úkolů a bez rozptylování, i když třeba zábavného, můžeme nechat mozek odpočinout a nechat ho "něco vymyslet" samostatně.

Vědci z americké Virginské univerzity nedávno zjistili, že když neděláme nic, začne fungovat a pracovat mnoho oblastí mozku podporujících složité způsoby myšlení. Lenost tříbí fantazii a je to právě ona, kdo nakonec udržuje mozek v neustálé činnosti. Neurologové tvrdí, že nedělat nic, jen myslet, může být nesmírně cenné.

Doporučujeme: Téma: Lenost

Nejde o lenost, ale spíš o známku kvality, o vnitřní zklidnění, poctivost a soustředění., píše třeba ve ve své celosvětově populární knize Chvála pomalosti Kanaďan Carl Honoré. Většina geniálních nápadů nevznikla jako vedlejší produkt hektického pracovního tempa, ale z tvůrčího nicnedělání. Isaac Newton přišel na gravitační teorii náhodou, Graham Bell vymyslel telefon na dovolené, Oscar Wilde, Robert Louis Stevenson a Nietzsche přiznali, že svá nejlepší díla napsali v posteli.

Problém je však v tom, že v dnešní době už často neumíme být "jen tak sami se sebou", vnímat své . Našemu nutkání "něco dělat" - alespoň zkontrolovat mail, je zkrátka těžké odolat.

Při studii se totiž zjistilo, že mnoho účastníků testu si radši samo uštědřilo ránu elektrickým proudem, než aby nedělali nic. V tomto případě tu ale byl velký rozdíl mezi pohlavími. Celkem 67ˇ% mužů dalo přednost elektrickému šoku před nicneděláním, zatímco z žen to udělalo jen 25 %.

Jak zastavit čas?

V mnoha západních zemích fungují pobočky Spolku pro zpomalení času. Jeho šéf Erwin Heller se rozhodl bojovat proti zběsilému běhu světa. Vadí mu, jak se k sobě lidé v důsledku toho většího tlaku chovají.

"Pozoruji, že se snižuje schopnost vcítit se do druhých, oslabuje se schopnost domýšlet potřeby jiných. Lidé jsou sami často pod tlakem, v tísni, a tak domýšlí jen své potřeby. Běží rychle životem, jako takovým tunelem, a jejich pohled je pořád upřený před sebe - na tu svoji cestu. Mizí potřeba společné domluvy, více společenského uvažování. Mezilidské vztahy jsou v této situaci stále častěji používané tak, jako kdyby to byly nějaké obchodní vztahy," uvedl v rozhovoru pro časopis Respekt.

Klid dělá dobře tělu

"V současném hektickém světě spíš šlapeme na plyn než na brzdu a naše dýchání je rychlé a mělké. Naše plíce se neokysličují do hloubky a k ostatním orgánům se tak nedostane dostatečné množství kyslíku," tvrdí doktor Mehmet Oz, ředitel kardiovaskulárního institutu Kolumbijské univerzity.Připomíná proto, že klidné a důkladné dýchání odstraňuje stres, zpomaluje srdeční tep a reguluje krevní tlak. Zároveň se díky němu uvolňují z těla toxiny."

Klid a zpomalení má ještě další světlou stránku: může vám pomoci zhubnout. Lidé, kteří jedli pomalu, spotřebovali o 70 kalorií na porci méně, než ti, kdo spěchali. Znásobte si je třemi jídly denně a je jasné, že při pomalém jídle půjdou kila dolů.