reklama

Kolik kávy denně je OK a kolik už je moc?

Káva dlouho visela na všech zatykačích pachatelů srdečních onemocnění. Jenže se zjistilo, že za její špatnou pověst mohou především cigarety, které se s pitím kávy často spojují. Pokud se ale kuřáci ze statistik odečetli, objevila se mnohem přátelštější tvář tohoto nápoje.

Foto: Isifa/Thinkstock

Káva dlouho visela na všech zatykačích pachatelů srdečních onemocnění. Jenže se zjistilo, že za její špatnou pověst mohou především cigarety, které se s pitím kávy často spojují. Pokud se ale kuřáci ze statistik odečetli, objevila se mnohem přátelštější tvář tohoto nápoje.

Americký průzkum ukázal, že zdravotní sestry, které pravidelně pily více než čtyři kávy denně a nekouřily, měly o 20 % menší výskyt mozkových příhod (mrtvic) než ty, které kávu nepily. Studie, která definitivně zavelela k obratu ve vnímání kávy, trvala téměř čtvrt století a bylo do ní zapojeno 83 tisíc osob. Pokud nekouřily, byl tento pokles dokonce přes 40 %.

V kávě nejde (jen) o kofein

"Tento nadějný výsledek kávy byl navíc v květnu 2013 potvrzen v japonské populaci s více než milionem účastníků; zde kávě mohutně sekundoval zelený čaj. Před nedávnem pak byla káva dále rehabilitována v rozsáhlé analýze všech dostupných spolehlivých studií, kdy byl opět potvrzen její příznivý účinek i na celkovou úmrtnost," upozorňuje MUDr. Jan Piťha, CSc., zastupující Fórum zdravé výživy.

Doporučujeme: Téma: Kofein a káva

Zajímavé přitom je, že tyto účinky nejsou zřejmě závislé pouze na kofeinu. Příznivý účinek na cévní systém byl totiž pozorován i u osob, které pily kávu bez kofeinu a naopak nebyl pozorován v případě "nekávových" nápojů s kofeinem.

Štít proti nemocem a stárnutí

Jedním z vysvětlení je antioxidační a protizánětlivý účinek látek zvaných polyfenoly, které jsou v kávě hojně přítomny. Patří k účinným antioxidantům, které se podílejí na neutralizaci volných radikálů. Ty se dostávají do našeho těla a poškozují buňky - způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se váží na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci.

Káva má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce. "Vědci odhadují, že káva může dodávat až 70 procent antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny." připomíná Doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. z Fóra zdravé výživy. Stále víc výzkumů potvrzuje, že konzumace kávy má u zdravého člověka spíše pozitivní účinky, jako je například prevence určitých typů onemocnění.

Je dokázáno, že v zelených kávových zrnech je více než 200 ještě neidentifikovaných látek, které mají na náš organizmus zřejmě pozitivní vliv. Přírodní nepražená káva například obsahuje kyselinu kávovou a chlorogenovou, která je hlavní složkou zelené kávy, která před nedávnem obletěla svět jako úžasný hit pro hubnutí.

Kolik šálků je "akorát"?

Odborníci se shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci čtyř až šesti šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu. Češi jsou přitom poměrně slabými konzumenty kávy. V roce 2011 jsme vypili 3,26 kg kávy na osobu a rok, což představuje 35. místo. Na skandinávské státy na prvních prvních příčkách - Finsko (12,17 kg), Norsko (9,51) a Dánsko (8,21) - ani zdaleka nemáme.

Citlivostí ke kofeinu se však lidé liší. Někteří z nás mají "gen pomalého metabolizéru". Vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou vůči němu i mnohem citlivější. Pití kávy je pro ně proto riskantnější, zejména ve spojení s některými chorobami, jako jsou například onemocnění srdce. Naproti tomu se u častých konzumentů kávy stimulační vlastnosti kofeinu projevují v menší míře, než je tomu u konzumentů občasných.

Říká se o kávě, ale není pravda, že …

…škodí zdraví: Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, např. Parkinsonově chorobě nebo diabetu mellitu 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé účinky jako zelený čaj nebo červené víno na srdce i na cévy

…zvyšuje krevní tlak: Běžné dávky kávy rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.

…podporuje vznik rakoviny: Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nejnovější výzkumy. Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek. Pozitivní zdravotní účinky kávy proti rakovině i proti cukrovce jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.

Jak kofein funguje v mozku?

Základní schopností kofeinu je navázat se na adenosin, který si mozek vytváří v okamžiku únavy nebo před spaním. Kofein se dokáže navázat na jeho místo, zablokovat ho a následně oddálit nástup spánku. Kofein také zvyšuje koncentraci dopaminu, nepostradatelného při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí

A to není všechno. Kofein způsobuje také rychlejší a jasnější myšlení i lepší koordinaci pohybů těla, ale i k celkové zrychlení metabolizmu. Proto může přemíra kofeinu způsobit naopak nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

13 tipů, jak využít zbytky po kávě

Lence selhaly ledviny, přesto obletěla celý svět

Léky bez chemie? Zkuste alternativu. Dokud to jde

 

reklama
reklama
reklama