Podrobnější plán
Pokud vůbec nevíte, kde začít, pojmenujte nebo si rovnou sepište hrozby i příležitosti. Rozdělte je na krátkodobé, které je potřeba řešit neprodleně, a dlouhodobé, na nichž budete pracovat postupně. "Neptejte se přitom sami sebe, co máte dělat. V takovém případě vám totiž mozek nabídne chování, které už zná. To však nemusí být adekvátní novým podmínkám, s nimiž se nyní vypořádáváte. Mnohem lepší je ptát se, co situace vyžaduje, abyste udělali. Pak ji můžete zcela racionálně analyzovat, porozumět jí a adaptovat na ni své chování. Tím dáváte mozku důležitý signál. Je totiž zřejmé, které stávající návyky můžete v daném případě uplatnit, které je třeba pozměnit nebo úplně vynechat a jaké si naopak nově osvojit. To už je něco, s čím lze dále pracovat," radí kouč Vladimír Tuka. Máte-li pocit, že něco důležitého neumíte, zkuste vložit do věty slůvko "ještě". Z beznaděje tím vstoupíte na cestu naděje a to je zásadní.
