reklama

Jsou bohatí chamtivci?

Lidé s vyšším postavením jsou náchylnější podvádět, krást dětem bonbóny a předbíhat ve frontách. To není věta z komunistické agitky, ale zjištění vědců z univerzity v Berkeley.

Foto: Isifa/Thinkstock

Lidé s vyšším postavením jsou náchylnější podvádět, krást dětem bonbóny a předbíhat ve frontách. To není věta z komunistické agitky, ale zjištění vědců z univerzity v Berkeley.

Bohatí jsou opravdu jiní než my ostatní, zjistili vědci. Ten rozdíl leží v hlavě, přesněji řečeno v mozku, a souvisí s psychickými vlastnostmi. Takoví lidé se častěji dopouštějí neetického jednání, protože je pohání chamtivost.

Bez zábran

Lidé v drahých autech se chovají bezohledně. Řidiči v nových, luxusních vozech omezovali ostatní účastníky silničního provozu čtyřikrát častěji než řidiči laciných či ojetých automobilů. Řidiči drahých vozů zároveň třikrát častěji ignorovali přednost, kterou měli chodci na přechodu.

Zjištění, které nejspíš nikoho v ČR nepřekvapí,  se týkalo přechodu v San Francisku, a vědce přimělo k sérii dalších experimentů. V nich se prokázalo, že lidé s vyšším ekonomickým postavením častěji podvádějí, aby získali výhodu či ocenění, šidí děti o sladkosti a častěji si ponechají peníze, které jim nepatří.

Bohatí  s dostatkem finančním zdrojů jsou méně závislí na sociálních vztazích, tvrdí tak výzkumníci z Berkeley. Proto se řídí především svými vlastními zájmy a mají méně zábran překračovat pravidla.

Co je první?

„Když žijete ve výlučném světě, jste méně citliví k potřebám druhých," uvedl šéf studie, psycholog Paul Piff. Zároveň připomíná, že etické standardy rychle ubývají i těm, kdo náhle přijdou k penězům.

Studie, zveřejněná v odborném periodiku Proceeding of National Academy of Sciences. tak neodpověděla na základní otázku: stávají se z boháčů chamtivci nebo z chamtivců boháči? Zato našla jiné odpovědi.

V přechozích studíích Piff zdokumentoval, že boháči jsou méně ochotní jednat velkoryse, než relativně chudší lidé. V této dosud poslední studii chtěl vyzkoumat, zda bohatí dávájí přednost vlastním zájmům i v případě, že by museli porušit pravidla. A zjistil, že ano.

Nemysleli na děti

Piff and. spol se pak pustili do dalších pěti testů, při nichž zkoumali vztah takovéhoto chování s vlastností, jíž se říká chamtivost.
Dobrovolníci se při testech sami zařadili do určité sociální vrstvy - mezi bohaté, chudé nebo příslušníky střední třídy. Pak měli reagovat na situace,  v nichž jiní lidé buď něco ukradli nebo se domohli neoprávněné výhody. Ti, kteří se považovali za bohaté, schvalovali nebo sami uskutečňovali nečestné jednání častěji.

V dalším experimentu si zkoumaný vzorek měl vzít z krabice s bonbóny  s tím, že zbytek dostanou děti vedle v místnosti. Čím bohatší lidé byli (podle vlastního označení), tím víc si brali a tím méně mysleli na děti.

Všechny další testy dopadly stejně jednoznačně. Vědce to dost zarazilo, a tak hledali klíč k takovému chování. Samotné bohatství to totiž není. Je jím právě ona zmíněná chamtivost - respektive její pozitivní vnímání a přijímání.

Jako zvířata?

Často se totiž mluví o živočišné „přirozenosti" takového jednání, na němž pak vlastně není nic špatného - nebo to některým lidem aspoň tak připadá.

To se definitivně potvrdilo v posledním experimentu. Mezi těmi, kterým vědci nejdříve vysvětlili tuto „přirozenou" sobeckou teorii,  se výrazně zvýšila ochota podvádět, krást a přestupovat (i nepsaná) pravidla. A to i u těch, kteří se sami považovali za chudé nebo středně zámožné.

„Existují silné důkazy,  že lidé, kteří mají opravdu málo, se začnou zajímat také především sami o sebe a mohou se rovněž chovat neeticky,|" potvrzuje Scott Wiltermuth, který zkoumá otázky sociálního statutu na Marshall Schoul of Business. „Ale především horní třídy jsou méně ochotné vidět to, co lidé kolem nich potřebují."

Dámy si vyměňovaly prádlo. Výzvu si užila i Jennifer Lopezová | Video: Instagram, TikTok, Twitter, Facebook
reklama
reklama
reklama