reklama

Beznaděj v pandemické situaci můžete ukončit. Osvojte si návody 'mozkových' expertů

Málokdo by ještě začátkem loňského jara tušil, že modelový režim, který se tehdy nastolil, bude s většími či menšími odchylkami probíhat celý dlouhý rok. Přichází vyčerpání, zklamání i beznaděj. Přitom i v takto náročných situacích můžete snáze obstát díky poznatkům o fungování mozku.

Foto: iStock

Dlouhotrvající období nejistoty a překotných změn má dopad jak na soukromý život, tak na pracovní výsledky. Zatímco před rokem převažovalo kromě obav i odhodlání vše překonat a rychle se vrátit do bezpečí normálu, dnes už pod vlivem vyčerpání z nestandardních podmínek přichází spíš rezignace. Podle kouče Vladimíra Tuky pomůže pět základních principů, které se dají uplatnit v práci či doma s rodinou.

Klíčovým předpokladem pro udržení optimálního pracovního výkonu i rodinné pohody je naplnění základních lidských potřeb, a to nejen fyziologických, ale i často podceňovaných sociálních. Jestliže k němu nedochází, vyhodnocuje mozek situaci jako hrozbu a spouští obranné mechanismy ovlivňující naše myšlení i chování. Při nich se kromě jiného zvyšuje hladina stresového hormonu kortizolu, který negativně ovlivňuje například produktivitu, kreativitu nebo schopnost spolupráce.

Bezpečné prostředí je základ

Základem pro lepší výsledky doma i v práci je takzvaně psychologicky bezpečné prostředí, v němž se za své názory, pochybnosti ani omyly nedočkáte posměšků, zlehčování, nebo dokonce trestu. V takovém prostředí je samozřejmý respekt k základním sociálním potřebám, které David Rock shrnul ve svém modelu SCARF. Jedná se o akronym složený z anglických slov, které v překladu znamenají status, jistota, autonomie, vztahovost a férovost. 

"V praxi to například znamená, že při debatě o zvládání distanční výuky nebo neobvyklého denního režimu nepostavíte potomka do role dítěte, o jehož budoucnosti rozhodnete vy jako rodič a autorita. Místo toho s ním úměrně jeho věku a vyspělosti mluvíte spíše jako s partnerem, jehož postřehy a přání jsou pro vás důležité a cenné," vysvětluje kouč a tuzemský průkopník metody Brain-Based Coaching Vladimír Tuka. 

Buďte zdrojem jistoty

Jistota a pocit kontroly souvisí i s tak základními věcmi, jako je dohoda o tom, kdy a kde se o tématu budete bavit a kdy debatu na čas ukončíte. To, že máte zrovna náladu pustit se do plánování či řešení, totiž neznamená, že jsou stejně naladěni děti, partner nebo kolegové v práci. Často je lepší nadnést téma a možnosti a poté nechat všem zúčastněným čas a prostor na jejich zvážení.

Mozek miluje předvídatelnost. Když ví, co může očekávat, cítí se v bezpečí a to je pro něj klíčové. V době jakékoliv krize by oporou a zdrojem jistoty měl být lídr, a to jak v kanceláři, tak doma. Byť řadu okolností a opatření - souvisejících například s aktuální pandemií - změnit nemůže, je mnoho dalších, na které vliv má. A právě na ně je dobré se zaměřit.

"Mozek totiž nerozlišuje obecnou a konkrétní jistotu, zkrátka potřebuje jistotu. K ní může mimo jiné přispět i dobře vedená komunikace, díky níž lze předvídat, co se bude dít. Zaměřit by se měla jak na základní sdělení, co se od jednotlivých členů týmu i domácnosti očekává, tak na zcela provozní záležitosti, třeba s jakou frekvencí spolu budete s kolegy udržovat kontakt na dálku, ale také jak nahradíte dětem aktivity, na které byly zvyklé například z kroužků," upřesňuje Tuka, který je jediným v tuzemsku, kdo nese titul Master Certified Coach.

Otevřete palčivé otázky 

Hovořte otevřeně i o věcech, na něž se lidé sami neodváží zeptat, přestože o nich přemýšlejí. Pro mozek je totiž lepší dostat jednoznačnou, byť i negativní informaci než setrvávat v nejistotě. Proto se nebojte mluvit například o tom, na jak dlouho má firma ještě zakázky, jaký to bude mít vliv na váš tým, jaký je výhled na další období a jak mohou sami zaměstnanci ke zvládnutí situace přispět.

V rodině může jít třeba o téma, jak dlouho budete mít omezený kontakt s širším příbuzenstvem a přáteli (vašimi i dětí), jak nahradit zrušené volnočasové aktivity nebo že potřebujete od vašich potomků větší samostatnost. Při komunikaci s partnerem pak otevřeně probírejte i zásadní otázky týkající se nejistého zdroje příjmu, rozdělení péče o děti a podobně. 

Mějte jasno

Jistotu může do značné míry nahradit jasnost. V práci doporučuje Vladimír Tuka při dlouhodobém vedení týmu na dálku návrat k základním hodnotám a vizím společnosti. Nestačí je však pouze připomínat, je zapotřebí je uplatňovat v každodenní praxi. Všem členům týmu by měl být jasný nejen společný cíl, ale také role, kterou oni sami přispívají k jeho dosažení. To je velmi důležité i s ohledem na motivaci a ochotu překonávat překážky a nést zodpovědnost za odvedenou práci. 

Podobný princip můžete zkusit uplatnit i v soukromém životě. Krizové situace, které teď většina z nás zažívá, jasně ukazují význam základních hodnot. Využijte tedy příležitost, pojmenujte je, vysvětlete dětem jejich význam a domluvte se, jak s nimi budete v každodenním životě pracovat. Ve výsledku se můžete dostat k velmi praktickým záležitostem, kdy si nastavíte pravidelný kontakt s prarodiči nebo přáteli, naučíte se udělat si čas jen pro sebe nebo dáte dětem příležitost se bez nucení a smysluplně zapojit do chodu domácnosti.  

Jak v práci, tak doma se pak můžete namísto mikromanagementu a důkladné kontroly zaměřit na zadávání úkolů jako celku. Druhým pak nechte dost prostoru, aby se své role a úkolu mohli z přiměřené části zhostit po svém. Tím mimo jiné přispíváte k naplnění další základní potřeby, kterou je autonomie. Při hodnocení pak oceňte nejen samotné splnění úkolu, ale i snahu a pokrok, byť třeba zatím nevedly ke stanovenému cíli.

Zaměřte se na naději

Přestože to v silně zasažených oborech je velmi těžké, zkuste se na aktuální dění a vaše možnosti podívat s nadhledem a chladnou hlavou. "Užitečné je neptat se sám sebe "Co mám dělat?". Mozek vám pak automaticky nabídne chování a řešení, která znáte a máte zažitá. Jenže nemusí být adekvátní novým okolnostem. Vhodnější je formulovat otázku "Co si situace žádá, abych udělal?". Odpovědi na ni vás mohou dovést k řadě nových znalostí a dovedností, které si pro zvládnutí mimořádných událostí ještě potřebujete osvojit," radí kouč Vladimír Tuka.

Další z pozoruhodných poznatků o fungování mozku je, že pro něj na významu nabývá to, čemu věnujeme velkou pozornost. Místo katastrofických scénářů se tedy soustřeďte na to, jak co nejlépe zvládnout bezprostřední i dlouhodobé hrozby a zároveň jak využít příležitosti, které s sebou krize přináší. Může jít o přehodnocení priorit, osvojení nových dovedností nebo vytvoření užitečných návyků, které vám pomohou zvládnout těžké časy, ale uplatníte je i po návratu do takzvaného "normálu". Snažte se přesměrovat pozornost svou i druhých od nekonkrétních obav ke konkrétním a přínosným aktivitám.  

Vylaďte komunikaci 

K projevům vyčerpání z mimořádné situace patří i vyšší míra podrážděnosti. Leckdy pak stačí malé nedorozumění a na světě je zbytečný konflikt. Zkuste tedy zapracovat i na vzájemné komunikaci, hlavně pokud jde o porozumění. Úskalí spočívá v tom, že si slova druhých automaticky vykládáme podle svého vlastního světa. I pod zdánlivě konkrétním slovem automobil si každý představí něco jiného - někdo kabriolet, jiný dodávku. Je to vcelku jedno, dokud vám kamarád nepřijede se stěhováním pomoci s dvoumístným městským minivozem.

Zatímco při provozních záležitostech si potřebné detaily automaticky ujasňujeme, při řešení zásadních, leč hůře uchopitelných témat tento podstatný krok často opomíjíme. Pokud si však předem nevyjasníte, co podle vás znamená například pomoc s péčí o děti, nemůžete se divit, když vaše očekávání zůstanou nenaplněna. 

"Věnujte proto čas a úsilí tomu, aby ostatním bylo jasné, co a proč jim říkáte. Co to v praxi znamená? Snažte se o co nejvýstižnější formulace, dávejte konkrétní příklady a uvádějte důvody, proč to či ono považujete za podstatné. Aktivně se zajímejte o názor druhých a důkladně zvažte i jejich návrh řešení. Oceňujte také věcné dotazy a snahu porozumět vám," uzavírá kouč Vladimír Tuka, zakladatel společnosti NeuroLeadership.

Etzler: Byl jsem velký piják. Předběhl jsem život a teď se vracím. Bratr mi moc chybí | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama