Průlom v hormonálním životě žen: Vědci přišli na to, co ovlivňuje jejich výkony
Ženský pohlavní hormon estrogen podněcuje fyzickou aktivitu, ukázala nová studie provedená na myších. Podle testování spouští hormon v mozku procesy, které způsobují zvýšenou aktivitu jak u samců, tak u samic.
Estrogen podle nové studie může mít především u žen významný vliv na sportovní výkony. Ačkoliv člověk s myšmi sdílí mnohé hormony, geny a neurony, nelze na něj zjištění studie jednoznačně převést, upozorňují vědci. Výsledky by však mohly poukázat na to, proč mnohé ženy po menopauze přestávají být aktivní.
Fakt, že samičky krys jsou nejaktivnější těsně před ovulací, je známý už téměř sto let, od roku 1924. Podle vědců je to z evolučního hlediska logické, protože v této době, krátce před ideální dobou k páření, se musí samička vypravit na "lov" svého protějšku. V následujících dekádách výzkumníci spekulovali o tom, že ženský pohlavní hormon, jehož hladina je před ovulací nejvyšší, zde musí hrát zásadní roli, připomněl americký deník The New York Times.
Jak může hormon, který primárně zodpovídá za ovulaci nebo pravidelnost menstruačního cyklu, ovlivňovat ochotu a vůli sportovat? Toto téma nedávno zaujalo Holly Ingrahamovou, která se dlouhodobě zabývá fyziologií a metabolickými procesy žen. Se svým týmem z Kalifornské univerzity zjišťovala, zda může estrogen ovlivňovat genetické procesy v mozku, které by měly vliv na fyzickou aktivitu.
Výzkumníci u skupiny myších samic pozorovali, jak moc se jedinci pohybují, a následně u některých z nich chemicky blokovali estrogen a zaznamenávali změnu. Samice bez přísunu pohlavního hormonu se téměř okamžitě staly velmi lenivými.
Dále testovali, jak na estrogen reagují některé geny. Na přítomnost a nepřítomnost ženského pohlavního hormonu výrazně reagoval gen melanokortin-4, dříve spojovaný hlavně s příjmem potravy a regulací hmotnosti. Nyní se ale ukazuje, že by mohlo jít také o pojítko mezi estrogenem a impulzy k fyzické aktivitě.
Nová studie publikovaná v odborném časopise Nature naznačuje, že by pro ženy mohlo být výhodné, aby své sportovní aktivity plánovaly i s ohledem na hormonální změny v těle včetně změn po menopauze.
To potvrzuje Tamas Horvath, neurovědec a gynekolog z Yale School of Medicine. Na výzkumu se ovšem nepodílel. "Samozřejmě musí být pozorování myší ještě vyhodnocena, aby bylo možné jej aplikovat na člověka," dodává. "Ale jelikož se ukázalo, že je tento mechanismus součástí vývojově starší části mozku, je pravděpodobné, že se bude dát aplikovat na většinu savců včetně člověka," míní.
Výsledky by dále mohly vést k úvahám, zda by ženám po menopauze nepomohlo například navyšování hladiny estrogenu. Nicméně tento typ terapie je stále diskutabilní, protože zvyšuje například riziko nádorového onemocnění. Studie by mohla vést také k hlubšímu pochopení menstruačního cyklu.
"Fyzická aktivita je v pokročilejším věku zásadní pro zachování celkového zdraví. Naší výzvou je proto pochopit, jak zůstat co nejvíce aktivní i po radikální hormonální změně, jakou je menopauza," podotkl přednášející fyziologie sportu Paul Ansdel z Northumbria University v Newcastlu.
Fyzioložka Holly Inghrahamová z Kalifornské univerzity dodává, že průměrná doba dožití se u lidí prodlužuje, a je tak výhodné vědět, zda a za jakých okolností se starší ženy i muži rozhodují sportovat. "Například pokud jsem starší žena a vím, že biologicky mě to táhne k sezení na gauči, mohu využívat fitness aplikace nebo deníky a dělat si roční srovnání svých aktivit," navrhuje.
Mohlo by vás zajímat: Holubová: Menopauza je tabu, nevěděla jsem, co se se mnou děje
