Cukrovka: Všechno je jinak?
Populace tloustne, a tak se hledá viník. Všichni neustále sledujeme potraviny podle obsahu cholesterolu, energetické hodnoty a také glykemického indexu. Na co si dát zvlášť pozor?
Co je GI?
Teorie glykemického indexu (GI) sahá do roku 1977, kdy se zrodila v laboratoři Davida Jenkinse. Tento odborník z Torontské univerzity zjistil, že různé potraviny obsahují různé sacharidy, které mají různou dobu rozkladu na jednotky glukózy. Hodnotu GI začal udávat v číselných hodnotách v rozmezí od 0 do 100, přičemž 100 je hodnota, která je přiřazena glukóze, s níž se při měření veškeré potraviny srovnávají.Populace tloustne, a tak se hledá viník. Všichni neustále sledujeme potraviny podle obsahu cholesterolu, energetické hodnota a také glykemického indexu.
Jakmile sníme nějaké jídlo, začne se v trávicím traktu rozkládat na jednotlivé složky a uvolňovat je do krevního řečiště. Pokud zkonzumujeme potravinu „sacharidovou", zvedne se nám hladina cukru v krvi, tzv. glykémie. Slinivka na to zareaguje uvolněním inzulínu, který přebytečný cukr z krve vyplaví (a uloží). A naše tělo dostane opět hlad na něco „sacharidového".
Jak kdy ...
Každý, kdo se zajímá o zdravý životní styl, se jistě setkal se zjednodušeným návodem konzumovat spíše potraviny s nízkým glykemickým indexem. Z výzkumů a měření přední českého diabetologa doc. MUDr. Rudolfa Chlupa, CSc., který stál mimo jiné u vynálezu inzulinového pera, však vyplynulo něco jiného!
Ukázalo se, že různá výše glykemického indexu je vhodná k různé aktivitě. Znamená to, že před výstupem na Sněžku, před tréninkem, či jinou fyzickou aktivitou, si dáme potravinu s vyšším glykemickým indexem, abychom cukr dostali rychle do krve a měli dostatek energie.
Naproti tomu k méně namáhavé práci u počítače či k večernímu lenošení u televize zvolíme raději potravinu s nižším GI, které hladinu cukru tolik nezvýší.
Ráno na lačno není všechno
Glykemický index vyjadřuje účinek potraviny na zvýšení hladiny cukru v krvi. Stanovuje se pro každou potravinu zvlášť, přičemž zjišťování hodnoty GI probíhá na základě experimentálního měření. A právě způsob zjišťování se jeví jako velmi podstatný.
Doposud se využívaly výsledky měření GI australské The University of Sydney, která při zjišťování GI používala metodu jednoho měření každé potraviny - ráno nalačno.
Docent Chlup však začal používat metodiku odlišnou - intenzivnější a tedy i pracnější: jeho měření probíhají na skupině osob, po dobu celého týdne a zkoumaná potravina se měří několikrát v různých částech dne. Je tedy jasné, že jeho výsledky se mohou od čísel univerzity v Sydney lišit.
Nízký, střední, vysoký?
Všeobecně se potraviny dle glykemického indexu dělí do tří skupin: s nízkým, středním a vysokým GI. Orientační tabulky s danými hodnotami i rozdělením do jednotlivých skupin lze najít na internetu či v odborných brožurách.
Mohou se však lišit - a to někdy i dost výrazně! - v závislosti na řadě proměnných faktorů (jako je zralost a odrůda ovoce či zeleniny, způsob úpravy, ale i tělesná konstituce a psychické a fyzické rozpoložení konzumenta) a metody měření.
Zříkat se ovšem nemusíte ani jedné skupiny - záleží na tom, kdy kterou potravinu a před jakou aktivitou sníte. Kromě toho, že potraviny s vysokým indexem jsou vhodné před fyzickými aktivitami, jejich glykemický index lze také „stáhnout" kombinací s potravinami nesacharidovými, např. s bílkovinou, jako je tvaroh, sýr či jiný mléčný výrobek.
A POZOR - ne všechny potraviny, které mají nízký GI, jsou pro náš organismus hodnotné a zdravé! Index tučného masa či sádla se rovná téměř nule, a přesto bychom ho neměli jíst...
Co se dočteme na obalech?
Určování GI je komplikované a finančně náročné. Nejen proto se jím chlubí spíš výrobci zdravějších potravin, než největší (a nejbohatší) výrobci cukrovinek.
Mezi prvními u nás se o glykemický index ve svých potravinách začala zajímat společnost RACIO. Před více než 10 lety navázala spolupráci právě s docentem Chlupem, který spolu se svým týmem ve Fakultní nemocnici Olomouc postupně testuje výrobky RACIO - zvláště pak pufované chlebíčky.
Ty, ač zdravé a po energetické i nutriční stránce velmi vhodné k hubnutí, byly dlouho zatracovány právě pro vysoké hodnoty GI. Jak však vyšlo najevo, výživoví specialisté pracovali s hodnotami glykemického indexu z Austrálie, kde se jí jen rýžový druh, a ten má skutečně GI vyšší - 77.
Milost pro chlebíčky!
U nás v Čechách se ale celou polovinu spotřeby tvoří další druhy pufovaných chlebíčků, a ty mají dle zjištění docenta Chlupa a jeho týmu glykemický index mnohem nižší:
- pšeničné chlebíčky pouhých 45
- multigrain 57
- kukuřičné s hořkou čokoládou 60
Na obalech výrobků RACIO se tak postupně objevují hodnoty GI měřené právě metodou docenta Chlupa.
Všeho s mírou
Ze všech uvedených skutečností vyplývá to, co platí pro téměř všechna dietní i životní pravidla, opatření a poznatky: při jejich dodržování bychom se měli řídit svým individuálním stavem, aktivitami, které hodláme realizovat, ale především zdravým rozumem…
