Chcete vědět, jak dopadnete, když se budete pořád jen stresovat? Americká novinářka Anna Magee to zkusila a vyděsila se k smrti. Stres totiž mění i  obličej!

Stres - a zkuste si k němu najít synonymum - vnímáme jako psychický problém a zapomínáme na jeho fyzické důsledky. Potí se nám ruce, srdce buší jako o závod, svaly tuhnou a svírá se žaludek. Když tohle prožíváme mnoho hodin každý den, začne se měnit i náš vzhled. Především ženy kvůli němu zestárnou až o 10 let. 

Kam to dál povede?

Uvědomila si to i Anna Mageeová (45). Najednou ji zaskočil vlastní režim: od ranního budíčku kolem páté hodiny se nezastavila, celý den bez přestávek psala a pracovala, do toho rekonstruovala byt, jedla ve chvatu u počítače a večer celá "vybrnkaná" nemohla usnout. Začala na sobě pozorovat změny a napadlo ji, jak se teprve projeví, bude-li takhle pokračovat i další roky.

Doporučujeme: Stres může být špatný i dobrý. Který z nich ovládá vás?

Oslovila Auriole Princeovou, která pro americkou FBI modelovala tváře pohřešovaných lidí v závislosti na věku a dnes má internetovou stránku changemyface, která poskytuje aplikaci umožňující realizovat snímky zestárlých tváří. Podívat se tváří v vtář své budoucnosti můžete i vy ZDE.

Annin portrét po 10 letech stresu zdůraznil známky předčasného stáří, které byly vidět už teď: váčky pod očima způsobené nedostatkem spánku, vrásky kolem očí a povislé tváře. K tomu se objevily šediny, a dokonce změna tvaru obličeje - když ve stresu neustále zatínáme zuby, čelistní klouby se zvětší a dodají obličeji mužsky drsný vzhled. Podepisují se i grimasy, které nevědomky ve napětí a vzteku děláme.

Co udělá 10 let stresu

Aurieole Princeová ze své zkušenosti popisuje, jak se poustupem času pod neustálým vlivem stresu mění vzhled člověka:

• Víc šedin: studie prokázaly, že vlivem stresu se z vlasových váčků odstraňují buňky, které obsahují barvivo. Vlasy se lámou, padají, jsou jakoby zašedlé. Nervové vypětí může vyvolat i alopecii - vypadávání vlasů.
• Horší pleť: Akné se projeví v jakémkoliv věku - stres totiž v organismu vyvolvává zánětlivou odpověď. Čím víc stresových hormonů nadledvinky produkují, tím víc dochází k ucpávání pórů a zarudnutí. V těle se také vytváří víc mužských hormonů, takže pleť hrubne, sesychá se a "vadne".
• Zúžení cév: vede nejen ke zrychlenému vytváření vrásek, ale i k nedokrvování periferních orgánů. jimž pak chybí dostatečné zásobování krví a živinami.
• Dehytratace: Když jsme pod tlakem, tělo odvádí krev z periferních orgánů, jako je kůže, aby mohlo dodávat energii svalům. . Pleť ztrácí jas, kolem oči se objevují váčky a kruhy kvůli trvalému nedostatku spánku.
• Tloustnutí: přirozenou reakcí těla je hledat po psychickém vypětí uklidnění v jídle, obvykle tučném nebo slddkém, nejčastěji obojí. Někdy ale vystresovaní lidé nemohou jíst, a pak je jejich problémem naopak podvýživa (tou mohou ostatně trpět i "vypasení") a nezdravá vyzáblost. 
• Závislosti: časté je hledání´úlevy v alkoholu nebo v cigaretách. O jejich nehativním účinku na vzhed není třeba se zvlášť šířit. Stárnutí urychluje větší spotřeba alkoholu a přemíra kalorií, po nichž je obličej odulý.

Co je vědecky dokázáno? 

Rúzné studie prokázaly, že strašlivého vlivu stresu nezůstne ušetřený prakticky žádný orgán v těle. Tady všude se prokazatelně podepisuje:

• Imunitní systém: chronický stres zvyšuje riziko, že tělo nedokáže odolat náporu virů a bakterií. V důsledku můžeme onemocnět i rakovinou. Zvyšuje se riziko degenerativních onemocnění svalů a kostí, poruch krvetvorby, chronické únavy a onemocnění lymfatického systému - celulitida je z nich jen tím nejmenším zlem.
• Srdce:  objevuje se arytmie a bušení srdce, důsledkem křečovitě sevřených cév jsou studené ruce a nohy a špatné prokrvení. Trvale zvýšené hodnoty krevního tlaku poškozují cévní stěnu. Leukocyty ulpívají ve větším množství na stěnách cév. Tuk společně s cukrem a krevními destičkami ucpávají cévy a může dojít k rozvinutí arteriosklerózy a zvyšuje se riziko srdečního infarktu, plic nebo mozku.
• Slinivka: Hormon kortizol, který se ve stresu vylučuje, snižuje účinek inzulinu na buňky lidského organismu. Trvale zvýšené hodnoty tělo vnímá jako inzulínový nedostatek. Inzulínové buňky tak produkují stále větší množství inzulinu a hladina krevního cukru stoupá a tím se zvyšuje riziko cukrovky.
• Psychické problémy: naruší se schopnost koncentrace, zhoršuje se paměť i psychická odolnost. Lidé v chronickém stresu jsou pak podráždění, náladoví, jednají zkratovitě, zažívají úzkost a strach. Vede k agresivitě. někdy k cynismu, pocitu vyhoření a může spustit i depresi.
• Dýchání - mělký krátký dech způsobuje nedostatek kyslíku a vede  ke svalovému napětí, nevolnosti a suchu v ústech.
• Klouby - napjaté svaly přenášejí napětí na kosti, klouby a páteř, které pak bolí. Zvyšuje se riziko řídnutí kostí dříve, než by odpovídalo věku. Objevuje se artritida. 
• Sexuální zdraví - první známkou bývá ztráta chutí na sex. Stres vás ale může připravit o menstruaci a způsobit probémy s početím či udržením těhotenství. Tělo se brání ,  protože je vyčerpané a ví, že by na těhotenství nemělo dost energie.
• Zažívací potíže  - žaludek reaguje přecitlivěle na trávicí kyseliny a při napínání žaludeční stěny po jídle se dostavují bolesti a zvracení. Tělo může reagovat jak zácpou, tak častými průjmy.
• Bolesti: Neurčité bolesti se mohou projevit na jekémkoliv orgánu v těle - nejčastěji jde o bolení hlavy. Chronické vypětí může vyvolat i problémy s usínáním a spánkem.
• Zrak - oči bolí, pálí,  vidění může být rozostřené, v očních svalech se z únavy objevují tiky, častější je syndrom suchého oka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Stres v práci: Jak se nenechat semlít 

Antikoncepce 5 dní po sexu: A bez občanky!

Detoxikace musí jít do hloubky. Jinak nemá cenu

Vstoupit do galerie | 7 Pár tipů pro dobré usínání