Budeme léčit pachatele dřív, než něco provede?
Dokud jsou děti, dokáží dospělé pěkně vytočit, ale obvykle se jim dostává ve škole i doma speciálního přístupu. Jenže co se stane s dětmi s ADHD, když z nich vyrostou dospělí? Měli by být léčeni, než něco provedou?
Dokud jsou děti, dokáží dospělé pěkně vytočit, ale obvykle se jim dostává ve škole i doma speciálního přístupu. Jenže co se stane s dětmi s ADHD, když vyrostou?
ADHD (Attention deficit/hyperactivity disorder) se označuje skupina neurobiologických poruch, jimž se dřív říkalo různě, například lehká mozková dysfunkce, hyperaktivita, hyperkinetický syndrom atd. Ať už pod jakýmkoliv názvem, vždy jde o snížení schopnosti zaměřit a udržet pozornost, přizpůsobovat aktivitu a bohužel především neschopnost ovládat vlastní impulzívní chování. A to přesto, že se jedná o jedince s normální nebo dokonce vyšší inteligencí.
Od poruchy ke kriminalitě
Tato porucha je v populaci diagnostikována u 3 až 7 % lidí. Podle odborných zjištění pak přetrvává až do dospělosti až v polovině všech případů. Znamená to, že kolem nás je asi 5 % takových lidí. Většinou však systematická péče o osoby s ADHD úderem jejich dospělosti skončí, což v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdila i vedoucí Konzultačního a terapeutického institutu v Praze Jarmila Klímová.
Čtěte také: Má vaše dítě ADHD? Buďte trpěliví! >>
Vědci ze švédského Karolinského institutu zjistili, že hyperaktivní lidé s poruchou pozornosti (syndromem ADHD) mají čtyřikrát až sedmkrát vyšší sklony k násilnému chování a dalším formám trestné činnosti. Tito lidé mají vyšší rizika pro nežádoucí jednání, jako jsou závislost na drogách nebo alkoholu se všemi důsledky. Navrhují proto podávat jim preventivně léky, ovlivňující psychiku.
ADHD se dá léčit
Tým vedený doktorem Paulem Lichtensteinem analyzoval zdravotní údaje 26 000 pacientů s ADHD, uvedených v národním registru. Mužů starších patnácti let bylo 16 000, žen 10 000, což odpovídá i výskytu. Mnohem častěji totiž bývá diagnostikován u chlapců. Vědci pak údaje posléze porovnali s policejními záznamy.
Více o ADHD se dočtete ZDE >>
Ze srovnání vyplynulo, že nejméně jednoho zločinu se dopustilo 37 % mužů a 15 % žen s ADHD. U lidí bez této poruchy byl poměr výrazně nižší: jednalo se pouze o 9 % mužů a 2 % žen.
Švédští vědci proto přišli s návrhem, aby se osobám s ADHD podávala psychofarmaka, která dokážou projevy této poruchy zmírnit. Podle nich by je měli brát postižení nejen v dětství a během dospívání, ale především i v dospělosti, kdy mohou být projevy jejich potíží obzvlášť destruktivní.
Užíváním léků lidmi s ADHD by se tak dařilo pachatele podchytit a "napravit", aniž by něco stihli spáchat. Švédští vědci věří, že by se tak podstatně snížila kriminalita - údajně až o třetinu.
Jako ve sci-fi: léky změní osobnost
Léky by také mohly u nemocných snížit impulzivnost a pomoci jim vést normální spořádaný život. Velmi časté a typické je totiž jejich asociální chování, vznětlivost a popudlivost. Vyznačují se také riskantní promiskuitou.
Výrazem hyperaktivity v dospělém věku je např. workholismus, obtíže vydržet na různých pracovních schůzkách, dokázat ukázněně stát ve frontě nebo například dodržovat omezenou rychlost při řízení auta. Pokračování impulzivity do dospělého věku přináší například častější závislost na drogách a alkoholu nebo právě chování za volantem, neuvážené změny zaměstnání či rozvody.
Problém je však v tom, že takové preventivní opatření se nápadně podobá hollywoodskému sci-fi Minority Report, kde "tušitelé" vytipovávali budoucí pachatele kriminálních činů a zatýkali je ještě dřív, než se stačili něčeho dopustit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Hyperaktivita: mýtus nebo porucha mozku?
Schizofrenik může být nebezpečný. Existuje nový lék!
Horoskop na únor: Co vás čeká v následujících 28 dnech?
