Bradavice: Mladší sestry rakoviny

 Léto se přehouplo do poslední části a čekárny se zvolna začínají plnit lidmi. Právě vypršela inkubační doba a nemoc o sobě dává vědět. Po vydařených radovánkách tak lidé přicházejí k lékaři s nějakým problémem na pohlavních orgánech.

Se stále otevřenějším světem se cestuje jednodušeji nejen lidem, ale i nemocem. A se stále uvolněnějším přístupem k sexu se není co divit, že dříve exotické choroby dorazí klidně až do Horní Dolní.

Riziko stále roste

Například v USA vzrostla počet případů nákazy genitálními bradavicemi za posledních 10 let na dvojnásobek.  V Británii stoupl jejich výskyt během čtyř let na přelomu tisíciletí o celých 70 %, především u lidí ve věku mezi 20 až 29 lety.

Dřív se o nich mluvilo jako o "fíčkách", ale nebyly tak časté. Dnes jich je čím dál víc a říká se jim genitální bradavice, odborně condylomata accuminata.

Jde o infekční virové onemocnění, které se obvykle šíří pohlavním stykem. Vyvolávají je některými typy lidských papilomavirů HPV, což  což je nejčastější sexuálně přenosná infekce. Některé z jeho kmenů způsobují dokonce rakovinu - například na děložním čípku, ale i jinde. Proto se proti němu doporučuje očkování.

Jinak to nejde

Infekce HPV je téměř vždy přenášena při sexuálním styku. Nelze se infikovat z kontaminovaných předmětů jako jsou prádlo, ručníky nebo toalety.

Pravděpodobnost infekce závisí na počtu sexuálních partnerů. U těch, kteří mají/měli dva a více sexuálních partnerů, stoupá i riziko infekce několikanásobně. Infikovat se však lze i při jediném sexuálním styku a v monogamním vztahu. Záleží totiž i na předchozím životě partnera/partnerky. Tuto otázku musíme posuzovat vždy z hlediska obou sexuálních partnerů a jejich sexuální "historie". Genitální bradavice nemusí být známkou promiskuitního způsobu života.

V lékařské literatuře jsou popisovány nepříliš časté přenosy z těhotné matky na dítě. Možný je také  přenos z genitálií či konečníku postiženého rukama na jinou osobu.

Hlídejte se

V průběhu života se HPV nakazí až 80 % sexuálně aktivních lidí, ale tato infekce většinou proběhne bez jakýchkoli příznaků. Jen u části infikovaných se projeví výsevem genitálních bradavic.

Dalším, pozdějším  příznakem, může být v průběhu doby i vývoj změn ve sliznici děložního hrdla, které mohou vést až k rakovině.

Právě proto lékaři radí při takové infekce velmi zostražitět a víc než jindy dbát na preventivní prohlídky. Vždy nejdéle po půl roce si dejte zkontrolovat, zda se z otravných, ale jinak neškodných bradavic nevyvinulo něco mnohem horšího.

Jak je poznáte?

Jde o výrůstky bělavé nebo pleťové barvy, mohou mít i tmavší pigmentaci. Jejich velikost se pohybuje od zcela malých, pouhým okem stěží postřehnutelných bradaviček, které mohou časem vyrůst do velkých květákovitých útvarů.

Vyskytují se na genitáliích, u žen kolem poševního vchodu, ale i v pochvě a na děložním hrdle (čípku), u mužů na penisu nebo skrotu (šourku). Mohou však být i kolem úkonečníku, v prostoru mezi genitáliemi a řitním otvorem na tzv. hrázi (perineu), eventuelně v třísle.

Na co si dát pozor?

Infekce genitálními bradavicemi má inkubační dobu (tj. dobu od okamžiku nákazy do objevení příznaků nemoci) od 1 do 6 měsíců. 

Vysokou míru ochrany poskytuje kondom, ale HPV žije v kůži v oblastech, které nejsou při sexuálním styku chráněné, proto může dojít k přenosu viru. I sexuální styk s partnerem, který nemá projevy infekce a nemá ani genitální bradavice, nezaručuje, že není nositelem skryté infekce HPV, a tudíž také šiřitelem HPV.