Bílkoviny z masa zabíjejí
Připadají vám bílkoviny jako nejbezpečnější složka lidské potravy? Pohánějí mozek i svaly a na rozdíl od škrobovin a tuků se z nich netloustne. Jenže vědci zjistili pravý opak!
Připadají vám bílkoviny jako nejbezpečnější složka lidské potravy? Pohánějí mozek i svaly a na rozdíl od škrobovin a tuků se z nich netloustne. Jenže vědci zjistili pravý opak!
V 19. století znamenaly bílkoviny v podstatě totéž co maso. Bohatí si ho přáli mít na stole co nejvíc, chudí si ale museli vystačit s rostlinnou stravou, s chlebem a bramborami.
Kniha roku boří mýty
V té době se objevoval i názor, že lenost a hloupost nižších sociálních vrstev je zapříčiněna nízkým příjmem bílkovin, tedy hlavně masa. Že ti, kdo konzumují málo bílkovin, jsou „těla mdlého a lze u nich očekávat sklony k slabošské servilnosti."
I dnes jsou pro mnohé lidi bílkoviny synonymem k živočišné stravě. Myslí si, že rostlinné bílkoviny nejsou tak dobré jako živočišné.
Čínská studie, kniha roku USA, která nedávno vyšla u nás v nakladatelství Svítání, poskytuje zcela opačné informace týkající se vlivu živočišných bílkovin na naše zdraví. Výsledky výzkumů ve zkumavkách a na zvířatech jsou v knize porovnávány s výzkumy prováděnými na lidech v tzv. Čínské studii, při níž byl v Číně po dvě desetiletí na konci 20. stol. zkoumán vliv výživy a životního stylu na naše zdraví.
Nejsme kanibalové
Závěry této studie jsou pro nás ohromující. Jednoznačně dokládají, že základem pro uchování a zlepšení zdraví, tělesné kondice i duševních schopností je zdravá výživa. A že nejzdravější strava je jednoduchá strava, neobsahující živočišné bílkoviny.
Odhadnete, co bychom měli jíst, abychom nejefektivněji dodali našemu tělu základní stavební kameny pro potřebnou náhradu bílkovin, jež se opotřebovávají a nahrazeny být musí? Odpověď zní: lidské maso.
Bílkoviny z lidského masa totiž obsahují správné množství potřebných aminokyselin, z nichž jsou bílkoviny složeny. Naši bližní však k jídlu nejsou, musíme tedy konzumovat bílkoviny z jiných zdrojů. Buď z živočišných, velmi podobných našim (obsahují totiž většinou vhodná množství každé z potřebných aminokyselin), nebo ze zdrojů rostlinných, jež jako skupina také obsahují všechny potřebné aminokyseliny.
Rostlinné jsou zdravější
Čínská studie dokazuje, že rostlinné bílkoviny jsou nejzdravějším typem bílkovin (umožňují pomalou, ale jistou syntézu bílkovin) a že živočišné bílkoviny vyvolávají nemoci, a to rakovinu, nemoci cév, cukrovku, osteoporózu, obezitu aj.
Přitom ještě v 60. a 70. let minulého století dietologové a politici hovořili zvláště o problému deficitu bílkovin v rozvojovém světě. Veřejnost byla přesvědčována, že hlad a podvýživa v těchto zemích jsou výsledkem nedostatku bílkovin ve stravě, zejména „vysoce kvalitních" živočišných bílkovin.
Byl vyráběn např. rybí bílkovinný koncentrát, pěstovala se šlechtěná rýže s vysokým obsahem bílkovin. Vláda Spojených států dotovala výrobu sušeného mléka - to vše mělo chudým lidem poskytnout dostatečné množství bílkovin.
Existují bezpečnější způsoby
Vhodný přísun bílkovin byl a je skutečně řešením, jak zlepšit výživu v zemích tzv. třetího světa, ale zajištění živočišných bílkovin není jediným možným způsobem a zcela jistě neodpovídá dnes už známému konceptu dlouhodobého zdraví.
Zkoumání Čínské studie navazovaly na závěry výzkumu, jenž byl součástí programu zaměřeného na vzdělávání matek podvyživených dětí na Filipínách v 60. letech minulého století. Dětskou podvýživu měl odstranit přísun bílkovin z arašídů, známých vysokým obsahem bílkovin a tím, že se mohly pěstovat kdekoli.
Už tehdy se však zvláště ve vědeckých kruzích vědělo, že arašídy jsou často zamořeny plísňovým toxinem aflatoxinem (AF). Zároveň už existovaly důkazy, že AF způsobuje u laboratorních potkanů rakovinu jater. Při tomto nutričním programu tedy bylo nutno vyřešit dva problémy: zmírnit dětskou podvýživu a zlikvidovat problém zamoření arašídů AF.
Při vážení podvyživených dětí vyšlo najevo, že v nejhorším, třetím stupni podvýživy je 15-25 % dětí ve věku od tří do šesti let. Úmrtnost těchto dětí byla více než 50%. Tříleté děti s vyboulenýma očima vážily 5-6 kg. Starší děti často z podvýživy osleply, živily se žebráním… Tyto zážitky byly pro účastníky výzkumu silnou motivací k urychlení projektu.
Bílkoviny přejí rakovině
První významné zjištění ukázalo, že arašídové máslo, které tyto chudé děti konzumovaly, obsahovalo až 300krát vyšší koncentrace aflatoxinu, než je povoleno v USA. Dvě oblasti s největší mírou výskytu rakoviny jater byly zároveň oblastmi s největší konzumací AF obsaženého v arašídech.
Nejhorší bylo, že na rakovinu jater zde umíraly děti před dosažením věku deseti let, zatímco ve vyspělých zemích postihuje tato nemoc většinou osoby po čtyřicítce.
Další informace byly ještě překvapivější. Děti, které měly rakovinu jater, pocházely z bohatých rodin, v nichž se konzumovala strava podobná jako ve vyspělých zemích, strava, která byla považována za vysoce kvalitní. Obsahovala tehdy opěvované velké množství živočišných bílkovin, zvláště masa.
Všeobecně se věřilo, že rakovina je problémem nedostatku bílkovin, výzkum však potvrdil, že rakovina je nejčastěji diagnostikována u dětí s nejvyšším příjmem bílkovin.
Provokace nebo fakt? Pravda!
Ve stejné době vyšel v jistém lékařském časopise článek indických autorů, který potvrzoval totéž. Popisoval pokus, ve kterém byl sledován vznik rakoviny jater ve vztahu ke spotřebě bílkovin u dvou skupin laboratorních potkanů.
Jedné skupině byl podáván AF a poté byli potkani krmeni stravou obsahující 20 % bílkovin. Druhá skupina byla rovněž vystavena AF, ale potkani dostali potravu s obsahem pouhých 5 % bílkovin. U každého potkana krmeného 20 % bílkovin vznikla rakovina jater, zatímco u žádného zvířete krmeného stravou s 5% obsahem bílkovin se rakovina jater ani jiné jejich poškození neobjevilo. Výsledek 100:0.
Což byl závěr velmi provokativní, vyvolával celou řadu negativních reakcí, pochybností a hněvu i mezi samými odborníky na výživu. Pozoruhodné výsledky tohoto výzkumu však podpořila zjištění Čínské studie.
Čemu se radši vyhnout?
Kniha nabízí čtenářům obrovské množství informací o tom, jak lze pomocí správné stravy vzniku mnoha nemocí předejít či výrazně zlepšit stav pacientů a jak se v mnoha případech může nemoc změnou životního stylu dokonce zcela vyléčit.
Ze srozumitelně a čtivě napsaných výkladů, úvah a rozborů doplněných mnoha tabulkami, grafy a fotografiemi si nejen lékaři či odborníci na zdravou výživu, ale i všichni ostatní čtenáři utvoří sami správnou představu** o tom, proč bychom měli jíst určitá jídla a proč se máme jiným raději zdaleka vyhnout, proč bychom měli přehodnotit svůj vztah ke své stravě.
Jezte jednoduše
Důkazy shromážděné vědci z celého světa v Čínské studii ukazují, jaká strava je účinná při prevenci a léčbě rakoviny, nemocí cév, osteoporózy, diabetu, obezity, ale i u šedého zákalu, makulární degenerace, kognitivních dysfunkcí, roztroušené sklerózy a dalších nemocí.
Proti výše vyjmenovaným nemocem jednoznačně působí jednoduchá přírodní rostlinná strava. Je prokazatelně prospěšná. Jak je tedy možné, že v tzv. rozvinutých západních zemích nadále konzumujeme zvláště stravu jinou, zjevně našemu zdraví škodící?
