Antibiotika v kuřecím mase? Také v mléce, medu a vodě!
Antibiotika v kuřecím mase? Horší, než si myslíte!
Antibiotika, spolehliví pomocníci proti mnoha chorobám, nás začala děsit. Hrozí křeče, nevolnost, slepota, straší bulvár. Pravda je však jinde a je mnohem horší.
Nadopované kuřecí a jiné maso není jedovaté. Jeho nebezpečnost spočívá v něčem jiném. Neustálý přísun antibiotik v potravě totiž způsobí, že lidské tělo si proti nim vypěstuje odolnost. A když pak potřebuje jejich účinek v boji proti infekcím, už mu nedokážou pomoci.
Odolnost vůči antibiotikům? Na angínu se dá zemřít!
Rezistentní bakterie se v lidském těle nekontrolovatelně množí a nedají se pak žádným způsobem zlikvidovat. V poslední době tak strmě roste počet lidí, kteří umírají z banálních důvodů, jako je "obyčejný" zápal plic, bronchitida, močová infekce a podobně, protože jim nezabrala antibiotika.
Dalšími důsledky jsou dlouhé těžké angíny s následky na srdci, vředy v krku, celková otrava (sepse) a různé pooperační nebo poúrazové komplikace. Zároveň se stále častěji objevují zvlášť odolné, tzv. multirezistentní bakterie, jako je MRSA, legionella nebo tzv. nemocniční bakterie.
Doporučujeme: Antibiotika: Hrozba místo pomoci?
Například v Německu na multirezistentní choroboplodné zárodky zemře ročně 15 000 lidí. Die Welt upozornil, že účinnost už ztrácejí i zvlášť silná antibiotika považovaná za "železnou rezervu" pro výjimečné případy.
Smrtící bakterie přímo v mase
Odolnost vůči antibiotikům lze přenést konzumací potravin živočišného původu. Zároveň s tím mohou být v mase už přímo přítomné i tyto smrtící bakterie, protože rezistenci vůči nim po masivních dávkách antibiotik vznikla už přímo v tělech zvířat. "Výskyt rezistentních bacilů v mase se však zpravidla nezkoumá," upozorňuje dokonce nedávný článek v německém listu Die Welt.
Náš tip: Maso: jak ho jíst, aby bylo zdravé
Odolné bakterie v mase nemusí být problémem pro zdravé lidi, ale lidé s oslabenou imunitou už jsou v jiné situaci. Ještě horší riziko představují pro pacienty v nemocnicích s jinými chorobami nebo po chirurgických zákrocích či na jednotkách intenzivní péče. Bakterie mohou proniknout do těla s jídlem, přes dýchací cesty nebo operační rány a vyvolat v těle nebezpečné infekce, otravu krve nebo zápal plic.
Antibiotika jsou v mléce, medu i ve vodě
Od roku 2005 je v EU používání antibiotik v krmení zvířat a drůbeže zakázáno. Používat se však smí k léčebným účelům - a v tom je právě zřejmě problém. Jejich přítomnost tak bývá opakovaně zachycena i v mléce, a dokonce například v medu. Rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje i tím, že pozůstatky těchto látek končí v odpadních vodách, odkud se zpětně dostávají do vodních zdrojů. V těch se koupeme a často je i pijeme.
K rezistenci však přispíváme i my sami. Lékaři antibiotika často - dokonce na naši vlastní žádost - nasazují na kdejakou hloupost. Příkladem mohou být oční kapky, používané při běžném podráždění, antibiotické masti na ranku po vyndané třísce a podobně.
Tyto léky se také mnohdy předepisují nevhodně na nesprávné nemoci: antibiotika účinkují pouze na bakteriální infekce. Na ostatní druhy infekčních onemocnění, jako jsou záněty virové nebo plísňové, však nepůsobí. Celkově nadužívaná antibiotika se tak opět dostávají do vodního koloběhu a zvyšují práh rezistence.
Víte, jak brát léky?
Potíž bývá i s tzv. moderními antibiotiky, které se berou ve zkráceném režimu, například jen 1x za 12 či 24 hodin a/nebo pouze po dobu tří dnů. Často se stane, že tak nedokáží infekci zdolat, jen potlačit, a ta se pak brzy zase vrátí s novou silou a odolností vůči původnímu léku. Místo abychom se rychleji uzdravili, jsme nemocní déle a vážněji.
Jejich podávání se řídí dvěma důležitými pravidly: užívají se v pravidelných časových intervalech a dostatečně dlouhou dobu. Je to proto, aby nedošlo k návratu nemoci a vzniku rezistence. Ze stejných důvodů je také potřeba při jejich užívání dodržovat režim nemocného - tj. klid, bez namáhání a, pokud možno, ležet. Dodržujete to?