reklama

5 léků, které změnily svět

Pohodlí moderního života nám zajišťují - ať se nám to líbí, nebo ne - také léky. Bez této pětice preparátů se neobejde současná medicína - a vlastně každodenní život. Aspoň jeden z nich potřebujeme přinejmenším občas vlastně všichni.

Foto: Profimedia.cz

Pohodlí moderního života nám zajišťují - ať se nám to líbí, nebo ne - také léky. Bez této pětice preparátů se neobejde současná medicína - a vlastně každodenní život. Aspoň jeden z nich potřebujeme přinejmenším občas vlastně všichni.

Objevy mnohých léčiv byly ve 20. století možné především díky pokroku ve vědě, především v chemii a biomedicíně. Milionům lidí dodnes zachraňují, prodlužují nebo zkvalitňují život.  

Inzulín

Patrně první, kdo upozornil na to, že moč diabetiků je sladká, byl roku 1673 anglický anatom Thomas Willis. Později si zvýšeného obsahu cukru v moči začali všímat i další lékaři, kteří zjistili, že nemocní mívají zvýšenou hladinu cukru také v krvi. Dlouho se hledalo, jak ji snížit, a tím pacienty léčit, ale zásadní objev se podařil až po první světové válce. Kanadští lékaři sir Frederic Banting a Charles Best demonstrovali v roce 1921, že nedostatek výtažku ze slinivky břišní (dnes známého jako inzulín) vyvolává u psů cukrovku (diabetes melitus).

Při sériích pokusů na psech objevili, že inzulín může být použit při léčení cukrovky. Izolace a vyčištění inzulínu pro léčebné účely zachránilo životy bezpočtu lidí. Objev inzulínu se stal podnětem k bouřlivému rozvoji vědního odvětví vnitřního lékařství - diabetologie. Specialisté tohoto oboru již dnes rozlišují také různé typy cukrovky. V 90. letech minulého století byl dokončen výzkum a vývoj prvního analogu lidského inzulínu, který fyziologicky napodobuje působení inzulínu přirozeného.

Aspirin

V roce 1897 Felix Hoffmann, chemik, který pracoval pro německou firmu Bayer, vyrobil derivát kyseliny salicylové Vzniklý produkt, kyselinu acetylsalicylovou, podal svému otci, který trpěl bolestmi kloubů. Výsledky byly výborné a kyselina acetylsalicylová byla roku 1899 patentována pod obchodním jménem Aspirin, a lék se vydal dobýt svět.

Zpočátku  se prodával ve formě prášku v charakteristických lékovkách, ale velmi rychle, přibližně kolem roku 1904, byla zahájena jeho distribuce ve formě známých bílých tabletek, které umožňují přesnější dávkování. Ihned po uvedení na trh zaznamenal aspirin obrovský úspěch a začal být nazýván zázračným nebo také univerzálním lékem. Byl používán při léčení mnoha nemocí od chřipky přes migrénu, bolesti zubů až po revmatizmus a artrózu. Dnes patří mezi deset nejrozšířenějších léků. Preventivně se doporučuje i proti kardiovaskulárním onemocněním a cévním mozkovým příhodám.

Penicilin 

K objevu prvního účinného antibiotika došlo úplnou náhodou v roce 1928. Skotský bakteriolog Alexander Fleming, který pracoval v londýnské nemocnici na výzkumu využití biologických látek, zapomněl před svým odjezdem na dovolenou v laboratoři uklidit misku, v níž kultivoval stafylokokové bakterie. Po návratu zjistil, že se v ní vytvořila píseň, díky níž stafylokoky odumřely.

Dalším zkoumáním zjistil, že plíseň účinkuje i na streptokoky, meningokoky, bakterie záškrtu a plynaté sněti, přičemž nedochází k útlumu obranné funkce leukocytů. Navíc nezjistil žádné negativní účinky na zdravé lidské tkáně. Užitečnou plíseň nazval penicilinem. Lék se vyrábí od roku 1943.

První dávky penicilinu použil jako očkovací látku při léčbě tyfu a později při léčbě syfilidy. Hojněji se penicilin začal používat až v polovině 40. let při léčbě zraněných vojáků. V roce 1945 Fleming obdržel za objev prvního antibiotika na světě Nobelovu cenu.

Objev penicilinu značně podnítil pátrání po dalších antibiotikách. Z tohoto výzkumu vzešlo objevení mnoha jiných léků. Jedním z důvodů, proč je jeho užívání stále tak rozšířené, je jeho účinnost proti velkému množství různých škodlivých mikroorganismů. Úspěšně léčí syfilis, kapavku, zánět průdušek, zánět mozkových blan, otravu krve, kostní infekce, zápal plic, sněť a další nemoci. Včetně staré známé angíny.

Antikoncepční pilulka

Myšlenka, že hormony mohou zmást ženské tělo, a tím zastavit ovulaci, se zrodila už začátkem 20. století. Za "otce" hormonální antikoncepce bývá považován rakouský lékař Ludwig Haberlandt. Jeho teorie vycházela z poznání, že v době těhotenství žena znovu neotěhotní. Usiloval tedy o navození stavu, který by v organismu ženy napodoboval těhotenství a rozhodl se takové podmínky vytvořit.

Později dokázal, že toto prostředí vytváří hormon progesteron, který ve zvýšené míře vylučují vaječníky těhotné ženy. Počátkem 50. let minulého století vyrobil americký chemik Carl Djerassi syntetický derivát progesteronu, hormon norethisteron, který se stal základem antikoncepční pilulky.

Ty se poprvé objevily v roce 1960 v USA. Mohly je ovšem používat jenom vdané ženy a byly jim vydány pouze na předpis od lékaře. Teprve v roce 1967 je mohly začít používat všechny ženy.  Pilulky byly o to vítanější a nezbytnější, protože potraty byly v té době ve většině zemích ilegální. Dá se říci, že teprve ve 20. století se díky antikoncepčním pilulkám výrazně změnilo postavení ženy

Ibuprofen

Účinná látka blokující jeden enzym, která působí proti bolesti a zánětu byla veřejnosti poprvé představena v roce 1969 ve Velké Británii. Anglický vědec Stewart Adams objevil ibuprofen jako účinnou látku zcela náhodně - při hledání léku proti revmatoidní artritidě.

Tabletka  dostala „růžový kabát", aby eliminovala nepříjemnou chuť a zároveň evokovala pocit úlevy, ale právě růžové syntetické zabarvení způsobovalo i nepříjemné vedlejší účinky. Teprve nedávno „oblékli" Kanaďané Ibuprofen do oranžové barvy, aby tím upozornili na to, že se jedná o nejbezpečnější tablety proti bolesti. Pomocné látky, sloužící k barevné úpravě vzhledu léku jsou totiž pro organismus zcela neškodné.

Antispasmolytický efekt oranžové naznačuje, že jako „hřejivý paprsek" míří Apo- ibuprofen přímo do centra bolesti, ať už se týká hlavy, zubů, zad nebo kloubů. Úspěšný lék je také spojencem žen při bolestivé menstruaci. V důsledku svých účinků mírní zánět a bolest, snižuje horečku doprovázející zánětlivá onemocnění, snižuje svalovou ztuhlost a otok kloubů, a tak napomáhá zlepšení jejich funkce.

--------------------------------------------------------------------------------

Kde je nejbližší lékárna?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama