Tantra je učení zaujímající zvláštní postavení v indických duchovních systémech. Je zbytečné pokoušet se tantrické nauky zařazovat do přesného vztahu s ostatními indickými duchovními směry - hinduismem, buddhismem a džinismem. Všechny tyto školy se navzájem ovlivňovaly, v mnohém je nemožné přísně oddělit a každý z těchto směrů jisté prvky tantry obsahuje. Slovo tantra působí dnes na Západě o to exotičtěji vzhledem k sexuálním rituálům, které se v rámci tantrických tradic vyvinuly.

Jméno nauky vychází ze sanskrtského slova "tanoti"(pavučina, resp. doktrína). Stejně jako u mainstreamového hinduismu se participanti snaží pomocí meditací a dalších cvičení zachytit vesmírnou energii nazývanou "prána" a využít ji pro vlastní blaho. Sexuální potěšeníje v rámci hromadných rituálů logickým vyvrcholením snahy o dosažení božství, resp. identifikace s božstvy, na něž se účastník soustředí. Dokonce i vyznavači boha Šivy - ničitele, ale i stvořitele světa - přiznávají, že jejich vrcholné božstvo potřebuje k existenci svojí manželku Šaktí, bez níž by jeho existence neměla smysl.

Posvátným tantrickým spisům se říká agama a dělí se do čtyř částí, podle toho, jestli se zabývají metafyzikou (džnana), procesem zamýšlení (jóga), rituály (krijá) nebo eticko-náboženskými předpisy (čarja).