Svádí mě vlastní máma: Pomoc!

Ano, je to bizarní představa, vím... i mně se ta ,"představa" zdá děsivá, byť se za mojí matkou otočí každý chlap.

Foto: Profimedia.cz

Ano, je to bizarní představa, vím… i mně se ta "představa" zdá děsivá, byť se za mojí matkou otočí každý chlap.

Měla mě v 18 letech, což jen dokládá, že to asi byla (a stále je) pěkná dračice. Mně je 25 a máma na svůj věk vypadá vážně dobře. Daří se jí v podnikání, vlastní 3 kosmetické salóny, občas dokonce tým jejích vizážistek líčí na prestižních módních přehlídkách a máma je čas od času v kontaktu s českými celebritami. Podle toho se i obléká a stylizuje. Vysoké podpatky, legíny, těsné kalhoty, krátké bundičky do pasu, vypasovaná trička a pod nimi dokonalé - silikonové - trojky, nejčastěji samozřejmě bez podprsenky, blonďatá hříva a rudá rtěnka a elegantní tmavé brýle. To vše dělá z mojí matky, jak s oblibou říkají moji kamarádi, "neodolatelnou sexy milfku". Táta zemřel, když mi bylo 8 let, od té doby jsme s mámou sami.

Jenže je to stále moje matka!

Nechci, aby to vyznělo, že se mi moje máma líbí, že mě jakkoli přitahuje, jen se snažím popsat, jak asi působí na okolí, i když ani o to v mém příběhu nejde. Ona mě prostě svádí! Dlouho jsem si nebyl jistý, jestli to není jen zvrácená mateřská láska hnaná do extrémních projevů náklonnosti. Teď už jsem si jistý, že jediné, co souhlasí, je ona zvrácenost, jedná se ale spíš o zvrácenost sexuální. A nepomůžou mi ani komentáře kamarádů, kteří jsou z vizáže mojí matky hotoví, líbí se jim jako žena, jako sexuální objekt. Být to cizí žena i pro mě, asi by se mi - v rámci obecných měřítek sexuální přitažlivosti - taky líbila. Jenže je to moje matka!

Jak jsem na to přišel?

Trvá to už dlouho, a jak si zpětně analyzuju veškeré situace ve sprše a jinde, tak to trvá vlastně od té doby, kdy jsem začal být chlapem. Minimálně nějakých 10 let. Abych nejdřív uklidnil všechny: s mámou jsem nikdy nic fyzického neměl a rozhodně nejsem ten, který by jakkoli opětoval její "úchylné" narážky a záliby, které se snaží praktikovat na mně, nebo prostřednictvím jejích představ beze mě. Začalo to před mnoha lety, kdy si zničehonic začala sedat na kraj mé postele, když jsem se chystal jít spát, aby si "jakože" popovídala.

Vždy přišla v průsvitné košilce, nebo jen v tangách a tričku, obvykle chtěla řešit něco naprosto bezvýznamného, co je třeba zařídit, kdy má nějakou kosmetickou akci, kdy se vrátí domů pozdě atd. Samozřejmě se mě začínala ptát na mé sexuální zážitky, na to, jaké ženy se mi líbí, jestli se mi líbí prsa mé přítelkyně - vše to bylo "jakože" s nadhledem, vtipem, v legraci. A já to tak několik let i bral. Až na to, že mě občas pohladila rukou po noze a směřovala k rozkroku.

Ale bylo toho víc

Ruka na mém stehně nebyla zdaleka jediná: Občas mě plácla po zadku, často chodila do koupelny, zrovna když jsem ležel ve vaně, bylo mi hloupé se zamykat, vždy se posadila na vanu a zase si povídala, oči jí často sjížděly, kam neměly. "Holíš se mezi nohama? Holí se tvoji kamarádi?" Takové otázky byly naprosto běžné. Vždy se snažila působit jako starostlivá matka, které záleží na tom, aby - obrazně řečeno - syn prospíval i v předmětu "sexuologie".

Čtěte také: S kým si užijete nejlepší sex: S Italem, Němcem, Řekem?

Často přede mnou telefonovala kamarádkám a líčila jim její sexuální, resp. flirtující zážitky z různých akci atd. Dostatečně nahlas, abych všechno slyšel. Často přede mnou chodila nahá a často mě volala do koupelny, abych jí přinesl to či ono, zrovinka ve chvíli, kdy ležela nahá ve vaně.

Vždyť je to asi normální…

… říkal jsem si, a i když mi to připadalo zvláštní, přecházel jsem to a přisuzoval to matčině přílišné horlivosti a otevřenosti. Nijak jsem nereflektoval její zájem, ono počínání. Bylo mi to v mnoha případech dosti nepříjemné, narušovalo to moje soukromí a zároveň jsem nehodlal narušovat soukromí vlastní matky.

To už je příliš!

V posledních měsících se ale staly věci, které mi nedají spát a nutí mě, abych o všem přemýšlel a možná i našel pomoc, radu, řešení. Možná i bude nutné si o všem s matkou promluvit a možná bude nutné vše řešit s lékaři, sexuologem, psychologem. Sám nevím, jak to dopadne.

Před dvěma měsíci matka přišla, jestli si prý může poslat pár fotek známému, že prý nafotila nějaké smyslné akty a ráda by se pochlubila známému a kamarádkám. Dala mi fotky na flešce, jestli bych jí je neuložil na plochu počítače, že si je potom sama rozešle. Udělal jsem to, celou složku jsem přetáhl na plochu, aniž bych ji otevřel - proč taky… Za půl hodiny za mnou matka přišla spoře oděná, byl už večer, a jestli jsem prý fotky viděl. Namítal jsem, že nikoliv, že jsem neměl čas.

Náš tip: Živá reportáž: Čtyřicítka na swingers party!

A ona, že se na ně můžeme podívat spolu. Hned si sedla k počítači, který mám vedle postele, a otevřela složku. Už první fotka byla dosti, řekněme, "neslušná", nešlo ani tak o umělecký akt jako spíše o soft porno obrázky a na nich - moje vlastní máma! "Jak se ti to líbí?" ptala se mě máma a já začal koktat něco o tom, že musím brzo spát, ráno že vstávám na trénink a nevěděl jsem, kam s očima. Otevřela další a další fotky a chtěla, abych je hodnotil, všechny byly v podobném duchu. Když viděla můj nezájem, zklamaná odešla, ale fotky mi nechala otevřené na počítači.

Vrchol všeho byl…

… když mi matka v posledních třech týdnech volala na mobil, aby se mnou řešila, kdy přijdu domů a co chci k večeři, a při tom podivně vzdychala. Stalo se to dvakrát, já už se neudržel a ptal se mámy v telefonu, co se děje, proč je tak udýchaná… Odpověděla mi, že si právě doma zacvičila. Jenže…

Prostě mě to celé vyčerpává, nikdy se sice nepokusila o nic "konkrétního", vždy jsou to jen náznaky, její sexistické chování, divné řeči, doteky a další věci, které mi nasazují většího a většího brouka do hlavy. Nejhorší je, že si o tom nemůžu promluvit ani se svými kamarády, kteří matku znají a ještě by přišli s tím, že mi závidějí. Natož pak s přítelkyní, která si o matce myslí jen to nejhorší i bez toho. Máma jí totiž ztropila podivnou scénku, jako z učebnice o žárlivosti. Přítelkyně mi řekla, že už se s ní nechce nikdy vidět, že je divná, že na ni snad žárlí.

A co teď?

Možná se ptáte, proč v čerstvých 25 letech bydlím ještě stále s mámou, proč se neodstěhuju. Dokončuju druhou vysokou školu a s mámou máme dohodu, že mi po dokončení školy, resp. k třicetinám koupí byt 2+1. Přítelkyně studuje na stejné škole a je na koleji a oba už se na vlastní bydlení těšíme. Máma je taky dost často služebně pryč, taky si užívá dovolených, takže přítelkyně je v těchto dnes se mnou u nás, v našem luxusním a rozlehlém bytě. A co teď?

Vím, že pokud to budu řešit radikálně, matce tím dost zkomplikuju život, zároveň už to nehodlám dál snášet. Mám vydržet a odstěhovat se? Jeví se mi to jako nejlogičtější krok, jakmile přerušíme denní kontakt a já budu bydlet jinde, nebude mít matka příležitost a možná se vše vrátí do normálu.

Ale co když ne? Co když je zkrátka nemocná a její žárlivost bude naopak komplikovat život mně a mé přítelkyni? A je to vlastně tak vážné, nebo maluju čerta na zeď?