Ve zkaženém Římě doby císařské se původně náboženské extatické praktiky zvrhávaly v sexuální orgie, krvavé gladiátorské hry a divadelní vraždění křesťanů.

Antický Řím měl rád všechno hodně veliké a hodně ozdobené. Aby světu ukázal: Máme na to. V umění přebíral formy z řecké, ale i z jiných středomořských kultur. Ale nekřivděme, z Říma pochází spousta původních pojmů a forem, bez kterých si těžko dokážeme představit dnešní společnost: senát, venerické (Venušiny - pohlavní) choroby, chléb a hry a v neposlední řadě dva grafické symboly, které se objevují jak v biologických pojednáních, tak na veřejných záchodcích: znak planety Venuše a ženského pohlaví a další, který symbolizuje planetu Mars a mužské pohlaví.

Římané měli v oblibě i řecké bohy...

... a některé z nich si přejmenovali a zdomácnili. Zmíněná Venuše je nejen planeta, ale i bohyně lásky a krásy. Jinak je to převlečená řecká Afrodité. Figurace Venerik, Venušiny polohy, označují pozice při souloži. Například "Venuše pozorující" je poloha z očí do očí, "Venuše odvrácená" je poloha, při které je muž za ženou.

Tyto nástěnné malby zdobily zdi jednoho z Pompejských domů rozkoše. Priapos vážící si svůj úd, byl bohem pohlavní rozkoše. Jeho obraz případně vítal návštěvníky při vstupu do zmíněného domu. Vinou kouzel se narodil jako šereda s obrovským pohlavním údem, takže se mu taky říkalo Trojúd, protože jeho falus dosahoval trojnásobné délky obvyklého vybavení. S jeho kultem se v Římě smísil kult boha Mutuna Tutuna ("Obrovským údem vybavený").

Sochy tohoto boha stávaly v římských domech a na jeho ztopořený pohlavní úd se po svatbě posadila nevěsta, aby mu obětovala své panenství. Vůbec byli Římané dbalí správného průběhu věcí. Měli třeba tři bohyně manželské soulože. Prema uklidňuje novomanželku, aby se muži nevzpírala, Pertunda pomáhá manželovi při defloraci a Pernica je zodpovědná za výron semene a řádné vyvrcholení soulože.

Mystéria a tajemství!

To nejvábivější na mystériích je to, že byla tajná a jejich obsah byl znám pouze zasvěceným. My máme tajemství a neřekneme vám ho, heč. Takové tajemství musí mít svou váhu a neprodává se za pětník, takže při zasvěcování se prováděly různé obřady, při kterých žadatel o zasvěcení dostal třeba na holou.

Iniciační mrskání: Fyzická bolest, půst, opojení vínem a extatické tance byly prostředky, jak dosáhnout změněného stavu vědomí, rozšířit jeho obzor a zbavit se bolesti z omezenosti a pomíjení lidského života.

O co v těchto kultech šlo?

Lidem se moc nelíbilo, že umřou a konec. Šikovně vypozorovali, že příroda na podzim taky umře, ale na jaře se znovu narodí. Tento motiv znovuzrození si předvedli na něco hmatatelnějšího a jim podobného - na své bohy s lidskou podobou. Třeba v případě populárního eleusinského kultu to vypadalo takto:

Bůh podsvětí unesl Persefoné, aby ji pojal za manželku. Její matku Deméter to ale rozzuřilo tak, že musel novomanželku zase vrátit. Jenže se s ní mezitím stačil vyspat, a tak udělali s tchyní Deméter dohodu. Dvě třetiny roku bude Persefoné nahoře na zemi u maminky (jaro, léto, podzim vegetační období přírody) a třetinu roku v podsvětí u manžela (zima "smrt" přírody).

Jak vypadala vlastní mystéria v eleuzíně?

Slavily je pouze ženy, a to v době podzimní setby. Do trhliny v zemi, která symbolizovala vstup do podsvětí, ale i ženskou vagínu, se házelo živé sele a pohlavní údy z chlebového těsta. Druhý den si ženy lehaly na vrbové větve ve víře, že den před tím oplodněná země je učiní plodnými. Při vyvrcholení slavnosti sestoupila hlavní kněžka a hlavní kněz pod zem a tam vykonali symbolickou "svatou svatbu". Eleusinské zasvěcení přijal i římský císař Gallienus (3. století) a od té doby uváděl své jméno v ženském tvaru.

Dionýsos, zvaný též Bakchus je symbolem plodící síly přírody. Víno, ženy a zpěv, takhle probíhaly slavnosti jeho kultu. Nešlo ale o nějaké nevinné tanečky. Rozvášněné ženy mainady při nich zuby roztrhaly nějakého zvířecího samce (kozla nebo býka) a hltaly jeho krvavé maso. A užívaly si i jinak - Mainada laskaná Satyrem. Nutno říci, že ve zkaženém Římě doby císařské se původně náboženské extatické praktiky zvrhávaly v orgie (hromadná soulož měla své jméno spintria "řada mužů a údů"), krvavé gladiátorské hry a divadelní vraždění křesťanů.

Římské umění nám zanechalo dostatek architektonických i sochařských památek jak ve vlastním městě, tak na území Itálie, jižní Francie a dalších bývalých středomořských provinciích římské říše. Se stopami štětce a barvy je to vždy horší. Nástěnné malby a mozaiky se ve větší míře dochovaly pouze na dvou místech v Herculaneu a v Pompejích (u Neapole), pohřbené pod tlustou vrstvou sopečného popela po výbuchu Vesuvu v roce 78 našeho letopočtu. Uvedené nástěnné malby zdobily zdi tamních vil a pochází z počátku našeho letopočtu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Kolik sexuálních partnerů za život je tak akorát?

Svatba nebo rozchod: Co bude pro váš vztah lepší?

7 typů mužů: Máte doma baviče, intelektuála či prudiče?