reklama

Sex ano, manželství ne!

Psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka tentokrát poradí, co dělat, když si vás nechce vzít. A nezapomeňte, radit si můžete i vy navzájem. Už teď se těšíme na vaše příspěvky!

Foto: Profimedia

Psycholog a manželský poradce PhDr. Petr Šmolka tentokrát poradí, co dělat, když si vás nechce vzít. A nezapomeňte, radit si můžete i vy navzájem. Už teď se těšíme na vaše příspěvky!

Možnost volby je někdy podobnou metlou jako třeba AIDS. Zvláště pro tzv. silnější polovinu lidstva. Dejte mužům na výběr a oni sice neomylně zvolí nejhorší z možných alternativ, o to sveřepěji však na ní budou trvat.

Svoboda volby

Dnes už se svoboda volby bohužel rozšířila i do oblastí, kde bychom ji ještě před takovými 15 až 20 lety vůbec nečekali. Koho by tehdy napadlo byť jen uvažovat o soužití "na psí knížku"!? Maximálně tak nebezpečné podivíny, jimž bylo tak jako tak lepší se vyhnout.

A snad ještě muže již kapku ženaté, jimž jejich původní partnerka dělala problémy s rozvodem. Volba manželství jako téměř jediné formy trvalejšího soužití muže a ženy nebyla vždy jen projevem jejich úcty k tradicím či touhy po svatebním obřadu a na něj navazující hostině (a samozřejmě i svatební noci).

Důvody byly často mnohem prozaičtější. Nesezdaný pár neměl prakticky šanci získal vlastní bydlení, o novomanželských půjčkách ani nemluvě. Pokud měl někdo podobné "roupy", tak byl potrestán i výrazně vyššími daněmi než ženáči. Pak se nelze divit, že Československo mělo jednu z vůbec nejvyšších "sňatečností" na světě. Jen zhruba 3,7% žen a 5,4% mužů tenkrát nikdy do manželství nevstoupilo.

Krutá současnost?

A dnes? Již více než 30% dětí se rodí mimo manželství! Opravdu jen zanedbatelná část z nich klasickým svobodným matkám, svedeným a opuštěným. Převážná většina ostatních přichází do úplné rodiny s oběma rodiči, kteří se ale nerozhodli stvrdit svůj vztah manželstvím.

Pokud jde o svobodnou volbu obou, těžko co namítat. I když i tyto vztahy jsou křehčí už proto, že jim chybí tzv. "rozvodová bariéra". Složitější situace nastává ve chvíli, kdy ke shodě nedojde. Zatímco jeden, opravdu o něco častěji žena, by dal přednost tradičnímu svazku manželskému, ten druhý se téměř "osypává" v okamžiku, kdy na něco pro něj tak děsivého pouze pomyslí. U něj sice zpravidla jde o nějaký emoční blok nebo někdy tak trochu i o podléhání jakési módě, zpravidla se však snaží podepřít svůj postoj racionálními, či vlastně spíše pseudoracionálními argumenty.

Už proto je zbytečné s nimi polemizovat. Zkuste někomu vyvracet třeba tvrzení, že na lásku žádný papír nepotřebuje! Tvrzením, navíc dokonce pravdivým, že nikdo nikdy neprokázal, že by sám "papír" lásku ničil, jej opravdu neohromíte, ani nepřesvědčíte. Pokud ale víte, že byste se vám "na hromádce" nežilo dobře, tak to prostě partnerovi sdělte! Aniž byste musela cokoli zdůvodňovat, vysvětlovat a obhajovat.

Jen na okraj - význam manželství netkví jen ve veřejném deklarování touhy po spolužití; má i nezanedbatelné právní dopady. Nejen majetkové. A rozvodová bariéra, tedy překážky, které je nutno překonat, je i určitou prevencí proti příliš ukvapeným a nerozvážným rozchodům.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama