reklama

Co je horší než koronavirus? Izolace. Uvrhla tisíce žen do pekla

Krizové linky pro oběti zneužívání zažívají nebývalý nápor. Řada lidí se kvůli většímu stresu i domácí izolaci stala oběťmi násilí ze strany partnera. Pomoci je ale těžší se dovolat. Některé ženy jsou tak kvůli současnému stavu zavřeny s agresorem. Strach je větší než ze samotné nákazy koronavirem.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Až 20procentní nárůst případů domácího násilí předpovídá OSN během pandemie koronaviru a s ní spojeným omezením svobody pohybu. Každé tři měsíce omezených možností vycházet z domova může mít za následek dalších 15 milionů případů domácího násilí oproti normálním podmínkám, uvádí Fond OSN pro otázky populace (UNFPA). Krizové linky pro oběti zneužívání zažívají nebývalý nápor.

"Izolace uvrhuje tisíce žen do pekla, jsou zavřeny s agresorem, z něhož mají ještě větší strach než z koronaviru," uvedla Victoria Aguirrová z argentinské nevládní organizace MuMaLa, která bojuje proti násilí ze strany mužů. V Česku zaznamenala například Linka pomoci obětem, kterou provozuje česká organizace Bílý kruh bezpečí, zvýšený počet dotazů a volání.

"V době od 16. března do 16. dubna se na linku obrátilo celkem 672 volajících. Oproti stejnému období v minulém roce počet volání vzrostl o 202. Došlo ke zřetelnému nárůstu poptávky po poskytovaných službách, a to o 42 procent," uvedla organizace na svém webu.  

Změnila se forma pomoci

Podle psychoterapeutky a vedoucí sociálních služeb Dany Pokorné z organizace proFem, jež pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí již 27 let, řeší zaměstnanci na telefonické lince až pět hovorů denně. Oproti běžným dnům se jejich délka protáhla.

"Za normálních okolností naše linka neslouží jako prostředek krizové pomoci, ale spíše jako cesta k osobnímu kontaktu, nyní se délka a obsah hovoru liší. Sociální pracovnice přizpůsobují poskytování poradenství stávající situaci, často poskytují základní podporu ve formě telefonické krizové intervence. Zde vnímám jako velkou výhodu, že všechny naše sociální pracovnice absolvovaly některý z výcviků v krizové intervenci," říká Pokorná.

Spouštěčem je současný stres a frustrace

Podle Dany Pokorné je pro řadu lidí, kteří se stali obětí násilí ze strany partnera, mnohem těžší pomoc vyhledat, protože jsou ve společné domácnosti pod drobnohledem. "Předpokládáme, že lidé, kteří se na nás nyní obrací, jsou jen tou pomyslnou špičkou ledovce," myslí si a dodává, že v současnosti využívají klientky vyhledávající pomoc ve větší míře písemný kontakt.

"Ať už formou chatu, který provozujeme i za běžných okolností každé pondělí od devíti do dvanácti hodin a každou středu od 16 do 19 hodin, ale využívají i nově zavedenou formu konzultací prostřednictvím Messengeru," uvádí Pokorná s tím, že chat je zcela anonymní a nejlépe simuluje osobní setkání. Spouštěčem a posilovatelem násilného chování může být podle odborníků současný stres a frustrace.

"Náročné období, kterým procházíme, může vyvolat nebo eskalovat napětí mezi spolužijícími osobami, a to až do takové míry, že může docházet k jednáním, které mohou zakládat i trestní odpovědnost. Jedná se především o trestné činy spojené s domácím násilím a/nebo trestné činy sexuálně motivované. Oběti této trestné činnosti jsou v současné době nastalou situací o to více zranitelné, neboť jsou s osobou agresora často v nepřetržitém kontaktu a mají omezené možnosti vyhledat pomoc či podporu," uvedlo také Nejvyšší státní zastupitelství.

Vykázat násilníka funguje

Omezení sociálních kontaktů navíc odhalování tohoto násilí značně komplikuje. Odborníci však upozorňují na to, že přestože pandemie omezila řadu běžných služeb, pomoc obětem domácího násilí se nezastavila.

Psychoterapeutka Dana Pokorná, která se tématu domácího násilí věnuje 15 let v organizacích i ve své soukromé psychoterapeutické praxi, navíc zdůrazňuje, že institut vykázání násilníka funguje i v nouzovém stavu: "Institut vykázání jako preventivní opatření proti pokračujícímu násilí je v této situaci jediným nástrojem, jak oběť v závažné situaci ochránit a právě nyní by měl být využíván tak, aby ochrana obětí byla co nejrychlejší a nejúčinnější. Jak policie, tak jednotlivá Intervenční centra musí i nyní dodržovat zákon a svou povinnost z něj vyplývající," vysvětluje vedoucí sociálních služeb.

"Za naše intervenční centrum to tedy znamená kontaktovat ohroženou osobu do 48 hodin s nabídkou našich služeb a následné individuální vyhodnocení situace každé ohrožené osoby a naplánování kroků k posílení jejího bezpečí," popisuje Pokorná. Dodává také, že v případě závažných život a zdraví ohrožujících situací se mají oběti pokud možno obrátit na policii.

Kde hledat pomoc pokud jste se stali obětí domácího násilí

  • Linka pomoci obětem s číslem 116 006, která funguje 24 hodin denně, je určena obětem kriminality a domácího násilí a provozuje ji Bílý kruh bezpečí.
  • SOS linku poskytuje také organizace Rosa, a to na telefonních číslech 602 246 102, a na novém čísle linka poradny 739 709 764 (od 9 do 18 hodin ve všední dny). Využít lze také chat na webu a e-mailovou poradnu.
  • Oběti domácího násilí se mohou obrátit na non-stop linku organizace Acorus na telefonním čísle 283 892 772, nebo využít jejich nově spuštěnou online poradnu
  • ProFem poskytuje služby přes Facebook Messenger (od pondělí do pátku, od 9 do 15 hodin), na telefonní lince 608 222 277 (pondělí až pátek od 9 do 15 hodin) a také přes online poradnu (pondělí od 9 do 12 hodin a ve středu od 16 do 19 hodin).
  • Pomoc poskytuje také například brněnská organizace Persefona.
  • Existuje také mobilní aplikace Bright Sky, která obětem pomáhá vyhodnotit jejich situaci, nabízí rady a kontakty, bezpečné uložení snímků i spojení na policii. Digitální stopu není možné vysledovat. Mobilní aplikace Bright Sky CZ je v Česku ke stažení zdarma bez ohledu na operátora. 
  • V případě ohrožení zdraví nebo života (či v případě podezření, že je někomu ubližováno), volejte Policii ČR nebo 112.

Prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová pro iRozhlas nedávno uvedla, že v případě bezprostředního ohrožení zdraví by se oběti měly snažit jakkoliv bezpečně uniknout, třeba i na ulici nebo k sousedům. "Když únik není možný, tak zapojit zdravý rozum a vymyslet strategii, nějaký plán," uvedla.

Násilí zažila každá třetí Češka

V České republice dojde ročně zhruba k 2500 případů násilí v rodinách s dětmi. Zhruba 168 tisíc obětí ročně vyhledá kvůli dopadům domácího násilí lékařskou pomoc. A vloni bylo podle iniciativy Hlas proti násilí zaznamenáno více než 1200 případů vykázání kvůli domácímu násilí.

"Z dostupných statistik víme, že násilí zažila v Česku každá třetí žena, což je opravdu vysoké číslo," uvedla dříve Hana Stelzerová z České ženské lobby.

Za spáchání domácího a sexuálního násilí v době stavu nouze navíc hrozí vyšší tresty, jedná se totiž o přitěžující okolnost. Násilí přitom nezahrnuje pouze formy psychické a fyzické, ale také sexuální násilí, sexuální obtěžování a nebezpečné pronásledování známé (stalking). Přestože většinově jsou oběťmi ženy, problém se nevyhýbá ani mužům.

"V roce 2018 pomoc intervenčních center vyhledalo osm procent mužů. Předpokládáme, že v tomto případě mohou být statistiky mírně zkreslené i tím, že se muži bojí o problému hovořit a obrátit se na odbornou pomoc. I to bychom chtěli změnit. Problém nesmí být tabu pro nikoho," dodala Stelzerová.

Pachatel není na vině?

Podle Pokorné má většina případů domácího násilí společnou potřebu uplatňování kontroly a moci na straně pachatele a pocity strachu, studu a viny na straně oběti.

"Pachatel nepřebírá zodpovědnost za své násilné jednání a vinu svaluje na oběť, tvrdí, že násilné chování vůči ní je způsobeno jejím nevhodným chováním, snaží se oběť přesvědčit, že to ona je ta vadná. Zároveň násilí pachatele bývá selektivní, to znamená, že jej uplatňuje jen vůči blízké osobě, a nikoliv obecně, vůči svému širšímu okolí," upozorňuje psychoterapeutka.

Dodává, že je vždy důležitá první reakce při prosbě o pomoc ze strany oběti násilí. "Myslím si, že vždy velmi záleží na první reakci, ať už se oběť obrátí o pomoc na někoho blízkého, nebo na některou z organizací či institucí, tak ta první reakce může být rozhodujícím faktorem, jak bude oběť motivována nebo schopna vyhledat další pomoc. Pokud z reakce okolí vycítí, že je přesvědčeno, že je za situaci zodpovědná, pak to mohou být jen další zabouchnutá vrátka k případné pomoci. Je nejdůležitější, aby oběť vždy dostala jasnou zprávu o tom, že za násilí je zodpovědný ten, kdo se ho dopouští, a že si k ní nikdo takové jednání nesmí dovolit," zdůrazňuje Dana Pokorná.

Stereotypy stále platí

Podle psychoterapeutky Branislavy Marvánové Vargové z organizace ROSA - Centra pro ženy, hrají v domácím násilí velkou roli také s ním spojené stereotypy: "Stále převládá názor, že si zejména ženy za násilné útrapy mohou samy. Častý je názor, že agresorovo chování vyprovokovaly svým chováním, oblečením, v případě znásilnění pak také nedůrazným odmítnutím. To vše celou situaci ještě více ztěžuje. Oběti se bojí odmítnutí a odsouzení jak ze strany policie, tak rodiny a blízkých. V takové situaci je přitom nezbytné oběti poskytnout maximální podporu."

Týrané ženy trpí řadou psychických problémů včetně posttraumatické stresové poruchy. "Oběť často trpí představou, že není schopna úspěšně vyřešit svou aktuální životní situaci. Výsledný pocit bezmoci vede ke zvýšeným pocitům deprese a úzkosti," připomnělo nedávno na svém Facebooku centrum Rosa.

Právě centrum Rosa nedávno spustilo aplikaci Bright Sky, která obětem pomůže vyhodnotit jejich situaci, nabídne rady a kontakty, bezpečné uložení snímků i spojení na policii. Digitální stopu není možné vysledovat a aplikace je ke stažení zdarma. 

Mohlo by vás zajímat: Bušil do mě pěstmi. Muži čtou příběhy obětí násilí

Klečel na mně a bušil do mě pěstmi. Muži čtou příběhy obětí násilí | Video: Genderman.cz
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama