Křik, facky a tresty. Pro děti může být teď největším rizikem rodina
Ze dne na den se zavřely dveře škol, což se dětem mohlo jevit jako zábava. Z některých domácností se tak ale staly nedobytné pevnosti, za jejichž branami jsou nadávky, stres i fyzické násilí. Na domácí incidenty má vliv nejen existenční tlak, ale také nedostatek sociální kontroly v době karantény.
Uzavřené školy, kroužky, nemožnost se setkávat s kamarády a mít svůj běžný program. Pro všechny děti je karanténa náročná, ale pro některé dokonce životu nebezpečná. Podle WHO karanténní opatření v době pandemie způsobila v mnoha zemích světa až 30% nárůst domácího násilí oproti běžnému stavu.
Zatím ještě nemáme relevantní data, zda je násilí na dětech v Česku momentálně na vzestupu. Ale nárůst už zaznamenala Linka bezpečí - obrací se na ni o čtvrtinu více dětí než ve stejném období loňského roku. Špatnou zprávou také je, že násilí se může v nestandardní situaci, jakou nyní prožíváme, odehrát i v dříve bezproblémových rodinách.
Domov jako minové pole
"Pro týrané děti není domov bezpečný. K tomu v době karantény přicházejí o možnost trávit čas mimo rodinu. Nemohou nabrat sílu, říci si o pomoc či podporu ve škole, na kroužku, postěžovat si kamarádům. Navíc se vytrácí sociální kontrola - nikdo neví, co se za zavřenými dveřmi domácností děje. A musíme si uvědomit, že dítě nepoškozuje jen fyzické či psychické týrání, ale i to, že je svědkem násilí mezi rodiči. Děti si také v důsledku zvýšeného napětí v rodině mohou více ubližovat samy," upozorňuje Magdalena Černá ze sdružení Locika, které právě týraným dětem pomáhá.
Traumatizované děti na situaci také citlivěji reagují, hůře regulují své emoce i chování, potřebují zvýšenou podporu dospělých, kteří na ni nemají kapacitu a mnohdy ani nevědí, jak takové situace zvládat. Situace v rodinách pak eskalují, nemají dobrá řešení a mnohdy může jít i o zdraví či dokonce život. Proto některé státy i v době pandemie nechaly pro děti z vysoce ohrožených rodin preventivně otevřená některá školská zařízení v omezené kapacitě.
Rozvolnění opatření nepřinese úlevu
Podle Magdaleny Černé ale nemáme být přehnaně optimističtí i v případě, že od poloviny května dojde k rozvolnění současné karantény: "Bohužel se domnívám, že situace se pro mnohé děti nezlepší ani v následujících měsících. Naopak, jak se bude zhoršovat ekonomická situace a poroste únava a frustrace, očekáváme v této oblasti bohužel nárůst dětských klientů a stát by měl být na tuto situaci připraven".
Únava a podráždění patří k současnému stavu
Dítě sice je jedním z nejkřehčích článků rodiny, ale nemusíte mít pocit, že jste tyranem, pokud vám ujedou nervy a na ratolest čas od času teď zvýšíte hlas. "V této složité době je normální potýkat se se zvýšenou mírou podráždění a vzteku. Jsou to emoce, na které máme plné právo a nejsme supermani. Na všechny z nás situace okolo pandemie doléhá. To, co ale můžeme udělat pro své blízké, je se svým strachem, vztekem či únavou pracovat," radí Magdalena Černá.
Křik od sousedů - co dělat?
Hlavně nebuďte lhostejní. "Nezavírejte před situací u sousedů oči. Pokud máte podezření, že v rodině dítěte se odehrává domácí násilí a jde o život či zdraví, jednoznačně volejte policii. Někdy pomůže předat jednotlivým členům rodiny odkaz na možné zdroje pomoci - dítěti třeba na Linku bezpečí (telefon 116 111) či na sdružení Locika (telefon 273 130 878), tomu, kdo násilí zažívá, například poradenský telefon - 116 006 (Bílý kruh bezpečí) či nejbližší Intervenční centrum. Existují i programy a možnost pomoci pro ty, co svoji agresi a vztek nezvládají. Dnes již existuje mnoho právních možností, jak zranitelné členy domácnosti před násilím citlivě ochránit - patří sem institut vykázání násilné osoby z rodiny. V závažných případech si zpravidla rodina neumí pomoci sama. Impulz musí často přijít zvenčí," apeluje Magdalena Černá.