8 věcí, které jste nevěděli o svatební noci
Nejen svatba jako taková má svoje tradice a zvyky. Týká se to i svatební noci.
Nejen svatba jako taková má svoje tradice a zvyky. Týká se to i svatební noci. Dnes už se ovšem většina z nich nedodržuje, a tak vás možná překvapí, co všechno byli dřív lidé o tak důležité noci ochotní dělat. Ale kdo ví, třeba vás to inspiruje. A pak, návrat k tradicím je přece v módě...
Přinášíme deset zajímavostí a zvyků týkajících se svatební noci, o kterých jste možná ještě nikdy neslyšeli...
1) Pod čepec
Svatební noc se vždy netýkala jen intimností mezi novomanželi. Dřív jí předcházel ještě jeden rituál zvaný čepení. Odehrával se hodinu před půlnocí a jen za přítomnosti žen, které nevěstě buď úplně odstřihly cop, anebo ho jen rozpletly a vlasy stočily pod čepec. Tím se symbolicky ze svobodné dívky stala vdaná žena.
2) Svatební košile
Dlouhou dobu platilo, že ani novomanželé nesmí vidět svá nahá těla, proto si oba před ulehnutím navlékli svatební košili, které byly vepředu prostřižené. Vše tak mohlo proběhnout, aniž by kdokoli cokoli spatřil.
3) Přísná kontrola
Zejména u východních Slovanů se kdysi velmi důrazně dbalo na to, aby žena vstupovala do manželství jako panna. Než si tedy s manželem mohla dopřát svůj první sex, takzvané družice musely důkladně prohledat ložnici a okolí postele, jestli tam nevěsta nemá schovanou lahvičku s holubičí krví, kterou by později nenápadně chrstla na prostěradlo či košili, a zachránila si tak čest.
4) Důkaz pro veřejnost
To ale není všechno. Ráno si nevěsta vysvlékla košili, případně vzala prostěradlo a vyvěsila je na viditelném místě, aby si každý mohl prohlédnout stopy po ztrátě panenství. Později už to kontrolovala jen matka ženicha, když přišla ráno ustlat postele.
5) Pod dohledem
Svatební noc dřív nebyla žádným velkým požitkem. Od ženicha se sice zachování panictví tak vehementně nevyžadovalo, ale přesto bylo zvykem, že pro oba dva je to poprvé. Tehdy navíc nebyla žádná sexuální výchova, stejně jako nebylo tolik zdrojů pro samouky jako dnes, takže býval pár o svatební noci velmi nervózní. V domě navíc byli netrpěliví svatebčané, kteří čekali na výsledek, a někdy dokonce chodili klepat na dveře ložnice a volali "sosna nebo jedle?", a tak není divu, že často k pohlavnímu styku nakonec vůbec nedošlo, protože muž v takovém stresu jednoduše selhal.
6) Na pomoc
Co se dělo v takovém případě? Někde mohl pohlavní styk proběhnout až druhý den, ale například u východních Slovanů, že to místo ženicha dokončil starší družba, což často býval starší bratr ženicha. V Bulharsku zase v případě neschopnosti manžela dokončila defloraci zkušená starší žena.
7) Něco rozbít
Pokud však vše proběhlo tak, jak mělo, dal to ženich okamžitě všem najevo buď výstřelem z pušky, anebo jiným hlučným způsobem, například rozbil o zeď džbán, aby všichni hned byli v obraze.
8) Dar od manžela
K těm hezčím zvykům patří jeden pocházející z Francie: Ráno po svatební noci dostala žena od svého muže nějaký, takzvaný jitřní dar. Většinou šlo o nějaký šperk nebo pěkný kousek oblečení, který si mladá paní hned ten den vzala na sebe. Jitřní dar se někde dával (a dává) po celý život, vždy v den výročí svatby.
Další svatební tradice a zajímavosti najdete v knize Historie svateb od nejstarších dob po současnost, jejíž autorkou je Eva Jančíková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Třikrát jsem byla těhotná, ale děti nechci. Nikdy
5 situací, kdy byste měla raději sundat snubní prsten
Svatba na zahradě: Co vše je třeba zařídit?