Miloše Zapletala si nejspíš pamatujete jako charismatického, ale drsného manažera s šedou kučeravou hřívou, obklopeného misskami. Dnes je z něj farmář. "Když se člověku chce a umí pracovat, je skoro jedno, jestli dělá producenta v šoubyzbnysu nebo farmáře," říká.

Miloš Zapletal je původní profesí projektant a nedostudovaný novinář - z Univerzity Karlovy musel odejít v roce 1969. Jeho pozdější soukromý učitel a přítel Jaroslav Dietl mu zprostředkoval první krůčky v šoubyznysu, kde se stal posléze legendou. Byl manažerem Marie Rottrové a skupiny Olympic, vymyslel veleúspěšné televizní pořady Divadélko pod věží, Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny, či Lucie na bílo, založil soutěž Miss Československo a dlouhá léta byl jejím prezidentem. Dnes je tento mág zábavy farmářem. Přesněji řečeno jednatelem, spolumajitelem a duchovním otcem farmy Blaník, do níž investoval všechny své peníze. A nelituje toho. Nabízíme rozhovor s ním o pozlátku velkého světa a o ženské kráse, rozkrádání dotací, ale hlavně o zmoudření na stará kolena.

Odejít ze šoubyznysu na venkov, to muselo být zcela zásadní rozhodnutí. Co vás k němu vedlo?

V šoubyznysu jsem už všechno zažil, dosáhl, čeho se dalo. Tak jsem ho pověsil na hřebík a přestěhoval se na venkov. Já jsem totiž jako dítě na Blanicku vyrůstal, pamatuji jak tehdy statek - dnešní Farma Blaník - vypadal, jaké byly osudy jeho původního majitele, jak ho devastovalo JZD. A když se mi po revoluci podařilo vydělat nějaké peníze, zrodil se sen vrátit mu život a původní smysl. Tak jsem nakonec prodal Miss České republiky i byt v Praze a postupně vše investoval do rekonstrukce zbědovaného statku. Je to moje srdcová záležitost.

Doporučujeme: Nejkrásnější jarní výlety s dětmi

Ovlivnil vaše rozhodnutí odejít na venkov vztah s paní Hankou, spolumajitelkou agentury pořádající Miss a vaší čtvrtou manželkou?

Ona mě v tom nápadu velmi podporovala, žijeme a pracujeme tady spolu. A přestože jsme přešli do úplně jiného odvětví, nemáme problém. Víte, když se člověku chce pracovat a umí pracovat, je skoro jedno, jestli dělá producenta v šoubyzbnysu nebo farmáře.

Nestýská se vám po krásných ženách, dynamice televizního života, pozlátku?

Ani trochu. Užil jsem si toho dost a už jsem se dostal do let, kdy to pro mě ztratilo smysl. Zejména Miss, já už si připadal jako dědeček těch holek. Vůbec mi to nechybí. Jestli se mi po něčem trošku stýská jsou to věci jako Manéž Bolka Polívky nebo spolupráce s Lucií Bílou. Ale aspoň se vídáme u nás na farmě - vystupují tu nebo jezdí na návštěvu nejen Lucka Bílá a Bolek Polívka, ale také Petr Janda, Jan Měšťák, Marie Rottrová, Taťána Kuchařová, Václav Vydra nebo Jiří Adamec.

Foto: Radek Miča / MAFRA / Profimedia.cz

Na farmě máte vyvěšenou tabulku "Tento projekt byl realizován výhradně z vlastních prostředků, tedy bez dotací". Proč?

Jsme na to hrdí. Já mám na dotace kritický názor. Myslím, že jsou v ČR velmi špatně nastavené, mnohdy zneužívané, nepřehledné a nepoctivé. Orgány, které o nich rozhodují, si mohou dělat, co chtějí. Zejména teď, po kauze Davida Ratha a jemu podobných, kteří rozkradli spoustu peněz, určených na dotace ve středočeském kraji, jsem rád, že jsme nakonec žádnou nedostali. Aspoň se nemusím stydět, že jsem ji přijal.

Investoval jste do statku všechny své peníze, nebojíte se prodělku?

Je pravda, že nemám žádné úspory a určité riziko tady je. Nicméně žijeme na venkově, poměrně skromně a snažíme se, aby farma přežila. Nebojím se. Věřím, že si farma na sebe dokáže vydělat. Musí.

Proč právě farma pro děti? To kvůli těm vašim?

Mám sice čtyři děti a čtyři vnoučata, ale kvůli tomu to není. Je sice pravda, že jako mladý novinář, organizátor a manažer, jsem starost o první dva syny nestíhal, tak to bohužel s mladými muži, kteří mají děti jako já v pětadvaceti, chodí. Ale dětskou farmou si nic z toho nenahrazuji. Prostě mám děti rád a ve svém věku už hraní s nimi ocením. Moje vnoučata jsou ve věku od tří do deseti let a jezdí sem hodně často. Jsou tu šťastní, mohou jezdit na ponících, mazlit se se zvířátky. A myslím, že i podnikatelský záměr je dobrý. Na českém trhu prostředí zaměřené na děti chybí. Mám navíc v tomto kraji kořeny, a tak jsem se nakonec vrátil domů.

Farma Blaník je váš poslední velký projekt?

Určitě ano. Realizoval jsem si sen a vybudoval krásné místo, které mohou užívat i jiní lidé. Okolí je malebné, prostředí útulné, dá se u nás výborně najíst. Máme různá domácí zvířata a spoustu neobvyklých dětských atrakcí: tajemnou stezku pod strašidelnými Močálníky, rýžování zlata, blanický desetiboj, kdy děti jezdí na oslech a ponících, hádají otázky o zvířatech a hledají poklad. Prostě Podblanický ráj dětí a zábavy.

Hezky vyprávíte, vy si ty hry určitě vymýšlíte sám! A baví vás to.

To se ví, také si hraju. A hry opravdu vymýšlím většinou sám. Je s tím spojená spousta času a práce. Ale když si člověk může na stará kolena užívat a zároveň plnit svou roli, je to velké  štěstí. Jako mladý bych věci takto nevnímal, to člověk může, až když zmoudří.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejkrásnější pražské atrakce: Děti tam vydrží hodiny

Jolana Voldánová: Jak zestárla slavná moderátorka?

7 slavných rolí Libuše Šafránkové. Která je ta nej?