"Nikdy jsem neuměla říkat ne a už vůbec jsem si nedokázala najít čas sama na sebe. Jedna životní událost mi však ukázala, že je důležité být určitým způsobem sobecká. Změnila jsem se a okolí mě začalo děsivě odmítat," píše Jana.

Ženy se v mnoha případech snaží být "supermatkami", "supermilenkami" a "superhospodyňkami". Což je na jednu osobu hodně "funkcí". Nevnímáme, že je třeba věnovat pozornost svému zdraví, volnému času a vlastním potřebám. Pak často končíme vyčerpané a v depresích. Přečtěte si příběh Jany, která se rozhodla, že bude sobecká i přesto, že ji okolí za její proměnu odsuzuje.

Přeci se neroztrhnu

Nechci si stěžovat, že bych se do této chvíle neměla dobře. Mám krásné dvě děti, Verunka chodí do školky a z Jakuba už je druhák. Ani na muže si nemohu nějak zvlášť stěžovat, zabezpečí nás, a dokonce plní i manželské povinnosti. Jen jsem nedávno zjistila, že jsem absolutně vyčerpaná z neustálého nakupování, dělání úkolů, uklízení a zaměstnání.

Doporučujeme: Nepracuje, protože chodí do školy přebalovat dceru

Bohužel jsem jela pořád na 200 % a neuvědomovala si, že jsem jen člověk, který potřebuje odpočinek, relax a nějaký čas na rozmazlování. Nakonec se o pauzu tělo přihlásilo samo. Ano, asi před půl rokem jsem se zhroutila takovým způsobem, že jsem tři dny ležela na kapačkách v nemocnici. Podle lékařů mi přestávaly fungovat ledviny, byla jsem bez minerálů a s totálně oslabenou imunitou.

Čas na psychologa

Když jsem se fyzicky dala trochu dohromady, sestra mi doporučila návštěvu u psycholožky. Samozřejmě, bránila jsem se s argumenty, že nic takového nepotřebuji. Jednoho dne, kdy jsem vařila oběd, plnila myčku, kolem mě vřískaly obě děti, které dělaly neskutečný bordel, a manžel seděl v klidu na gauči, jsem se hystericky rozbrečela a řekla si dost.

Asi za čtrnáct dnů na to jsem seděla v ordinaci psycholožky, držela v ruce kapesník a se vzlykotem vykládala, jak jsem nemožná matka, manželka a vůbec, že nestíhám věci, které bych měla.

Na ten den nikdy nezapomenu, paní doktorka se na mě jen podívala a řekla, abych začala být konečně sobecká. Úplně jsem nechápala, jak to udělat. Copak mám upřednostnit cvičení či posezení s kamarádkami a na rodinu nemyslet? A ano, přesně to po mně žádala a ještě jsem se měla naučit říkat "NE".

Začátky byly krušné

Když jsem přišla domů, myslela jsem si, že se psycholožka zbláznila, ale po pár dnech, kdy jsem začala více používat slůvko ne, jsem zjistila, jak moc mi to pomáhá.

Týden na to jsem se zapsala na jógu a manželovi oznámila, že čtvrtky večer se stará o naše potomky on. Koupání, úkoly, příprava svačiny, vše je na něm. Koukal na mě, jako když jsem spadla z višně, remcal a snažil se nadhazovat výčitky, co jsem to za matku, ale přeci jen jsem se nedala a vyrazila cvičit.

Změna přístupu

Ano, být sobecká není jednoduché, i když si budete myslet pravý opak. Musíte si zvyknout na nepříjemné pohledy okolí, které nechápe, že jim nepřiběhnete okamžitě na zavolání a už vůbec nechápou, jak je možné, že s nimi pokaždé nesouhlasíte.

Během měsíce jsem ztratila celou řadu "přátel". Ale nelituji, pokud neustáli chvíli, kdy místo hloupostí chci čas jen sama pro sebe, pak nikdy opravdovými kamarády nebyli. Nejvíc změnu asi pocítila rodina. Moje tchyně za mnou dokonce jednou dorazila s tím, že si manžel stěžoval, jak moc jsem jiná. Normálně bych jen přitakávala přednášce, ale tentokrát jsem ji pořádně odpálkovala, že mám právo na svůj život a jí nic do toho není. Jen kroutila hlavou a říkala, že je šílené, co je ze mě za člověka.

Ve skrytu duše jsem pořád stejná

Nenechte se mýlit, že se ze mě stala sobecká mrcha. Když kdokoliv potřebuje pomoc, domluvíme se a já přijdu. Jen jsem se naučila přehodnocovat situace a předem si říct, zda jde o stav nouze nebo mohu klidně vyrazit na nákupy či si zajít ke kadeřníkovi.

A že se sebou nenechám vláčet? Na tom přeci není nic špatného. Můj manžel mi téměř každý den vyčítá, že jsem sobecká matka. Prý si radši koupím novou sukni, než abych dětem přispěla na kroužky. Ale omyl, já je nikdy neošidím, jen se prostě necítím blbě, když si udělám radost.

Náš tip: V kostele si naplánoval pohřeb, místo toho se ale oženil

Makám na sobě v posilovně, chodím na jógu, běhat, klidně se seberu a jedu na výlet nebo si zajdu ke kadeřníkovi. A nemyslím si, že jde o bezohlednost, naopak jsem sobecká proto, abych byla zdravá, plná síly a připravená stát při své rodině. Manžel brzy pochopí, proč to dělám. A že mám méně přátel? S tím se nejspíš smířím...

Jana

Co si myslíte o změně Jany? Udělala jste někdy něco podobného? Napište nám v diskuzi pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Co vám brání začít nový život? Budete překvapené

10 nejhorších kosmetických trendů 90. let

Zbavte se křečkových žil. Co je nejúčinnější?