Ivana Mentlová: Složenky si chci platit sama
Rozhovor s návrhářkou Ivanou Mentlovou o tom, proč ji neláká klasická mateřská dovolená, jak stíhá roli matky skloubit s prací, i jak mateřství ovlivnilo její vztah s o deset let mladším fotbalistou Martinem Latkou.
Krásná a úspěšná česká návrhářka Ivana Mentlová teď pracuje víc, než kdy jindy. Kromě tradičních sezonních kolekcí totiž chystala modely na přehlídku v rámci pražského Unique Fashion Weeku, navrhla druhou kolekci Silverline pro značku Pietro Filipi, která se prezentovala na Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu. A to i přesto, že se na konci června stala poprvé maminkou.
Ve svém nabitém programu si na nás ale našla chvilku, abychom se jí mohli zeptat, proč ji vlastně neláká klasická mateřská dovolená, jak to všechno stíhá, i jak mateřství ovlivnilo její vztah s o deset let mladším fotbalistou Martinem Latkou.
Po rozhovoru běžíte připravovat svoji přehlídku, polevila jste vůbec v práci?
Měla jsem nasmlouvané práce až do devátého měsíce, ale nakonec jsem porodila dřív. Doufám ne v důsledku toho…A na jednu práci se kupí další, takže mám pocit, že teď dělám dokonce víc než předtím.
Tak zase lepší víc než nic, ne?
To je pravda. I když teď s miminkem bych docela uvítala, kdyby nebylo tolik nabídek, abych je nemusela odmítat. Což mě jednak vždycky mrzí a jednak mám strach, že když odmítnu jednou, příště už se mě nikdo ptát nebude. V mém okolí nejsem jediná pracující máma a nemyslím si, že bychom byly takové workoholičky, spíš je dnes taková doba. Nechci být za dva roky bezprizorní, nikdo na mě čekat nebude a moje místo na trhu rychle někdo zaujme. Navíc si chci složenky platit sama, nechci být na někom závislá, protože jedině tak se cítím šťastná.
Začínala jste v Istanbulu. Proč jste se rozhodla vrátit do Česka?
Moje maminka vážně onemocněla. Chtěla jsem být s ní, vzala jsem si takovou neplánovanou dvouletou pauzu, po jejím odchodu jsem začínala znova tady v Praze. Bylo to náročné období.
Váš partner už má z předchozího vztahu syna, který u vás často bývá, takže už dobře víte, jaký je táta. Prozradíte nám to?
On si to hrozně užívá. Když hlídá on, nemá čas mi ani zavolat, protože se chce naplno věnovat dětem.
Musela jste si ze začátku zvykat na to, že se alespoň někdy budete starat o partnerovo dítě?
Vůbec. Beru to tak, že když miluju jeho, miluju i jeho dítě. I v předchozích vztazích byly děti, které nebyly moje. Nemám s tím žádný problém. A teď, když máme Isabelu, je to ještě lepší. Martinův syn si ji moc oblíbil. Když jsme v parku, radši chce vozit kočárek než kopat do míče. Asi to časem přejde, ale i tak je moc hezké je pozorovat.
Změnil se tedy vůbec nějak váš vztah, nebo vy samotná po tom, co se vám narodila dcera?
Mám pocit že vůbec. Je to pořád stejně krásné, naopak o něco víc. Nechodili jsme moc na party, maximálně na večeře, to chodíme dál a malou bereme s sebou. Změnilo se asi jen to, že si musím jinak organizovat čas, už nejsem tolik svobodná. Trochu jsem se bála, že až se narodí, obrátí nám to život naruby, ale naštěstí to mám tak, že je to sice úžasné, že je tady, ale svět tím nekončí a nemění se. Anebo mi to možná ještě nedošlo, přece jen jí ještě nejsou ani tři měsíce.
Máte své první dítě ve čtyřiceti. Čím to? I když uznávám, že vypadáte na o deset míň…
Děkuju! Momentálně spím tři hodiny denně... Já jsem v podstatě vždycky byla ve vztahu. Ne že bych se s někým rozcházela kvůli někomu jinému, ale když jeden vztah skončil, brzy přišel další. Ale nikdy jsem s nikým nechtěla děti. Z různých důvodů, ale většinou nebyl dostatečně silná osobnost. Po vzoru mých rodičů jsem chtěla děti až s někým, s kým budu napořád. Naši spolu byli až do máminy smrti, tedy třicet sedm let. A to přesvědčení, že s někým chci být napořád, přišlo až s Martinem.
Pozorujete na něm, že je o deset let mladší, nebo je pro vás věk jen číslo?
Tím, že on už rodinu měl a já ne, je oproti mně dost napřed. Vždycky měl navíc starší kamarády i partnerky, nějak k tomu inklinuje.
Jaká jste ve vztahu?
Od máminy smrti neřeším žádné malichernosti, jsem hodně tolerantní, prý se se mnou dobře žije. Moje rozchody byly vždy smutné, protože vlastně nebyl důvod, nehádali jsme se, nebyly žádné třecí plochy. Z mé strany to prostě jen nějak vyprchalo. Teď je to jiné, tak snad to vydrží. Jsme spolu relativně krátce.
Po jak dlouhé době jste se rozhodli mít dítě? Bylo to vůbec plánované?
Po půl roce. A ano, bylo to plánované. Brala jsem vždy antikoncepci, tohle jsem chtěla mít pod kontrolou. A šlo to tak rychle, že jsem z toho byla až překvapená. Teď to samozřejmě považuju vyloženě za osudové.
Vždycky se o vás píše jako o nejkrásnější české návrhářce. Myslíte, že vám vzhled v kariéře nějak pomohl?
To vůbec. Od návrhářky se ani neočekává, že bude nějak vypadat. Nosí se a fotí přece její modely, ne ona sama. Asi je dobré, když nemá třeba knír (směje se). Ale jinak to nehraje velkou roli. Kromě toho si ani nemyslím, že bych byla nějak hezká. Myslím, že mám spíš štěstí. Především štěstí na skvělé lidi. Spoustu věcí a zakázek jsem neplánovala, ale přišly ke mně se štěstím.
Ale říká se přece, že člověk radši mluví i pracuje s někým, kdo vypadá dobře.
Ale potom je to spíš o tom, jak se o sebe staráte, než o tom, co máte geneticky dané. Klidně může mít někdo nadváhu, ale když bude dobře oblečený a bude mít třeba pěkně udělanou manikúru, což já nikdy nemám, může působit opravdu dobře. Samozřejmě když vás zakáznice vidí upravenou a oblečenou v jejím stylu, má k vám větší důvěru. To je pravda.
Když už jsme u toho, máte nějaký univerzální tip na to, co dodává ženě šmrnc?
Myslím si, že méně je více. A že důležité je mít věci, které vám perfektně padnou. Ale určitě bych nikomu nenutila jeden můj styl. Tváří mé značky je Táňa Kuchařová, a šaty, které dělám pro ni, bych si já sama nemohla vzít, ona je mnohem ženštější a sluší jí něco jiného. Důležité je, aby si každý našel to, v čem se sám cítí dobře. To je mnohem lepší, než kopírovat trendy. Moje nová kolekce pro Pietro Filipi je hodně inspirovaná pánským stylem, protože si myslím, že právě v tom se spousta žen může najít. Někdo si koupí sako a bude ho nosit k džínám, bankéřka si koupí celý kostým, a když chce být někdo trendy, pořídí si to o číslo větší a bude nosit oversized košili nebo kabát.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ivana Jirešová: Na střídavé péči není nic pozitivního
Slavné páry: Jak to klape, když je žena starší než muž?
Královna Rapa Nui: Rapanujci jsou ti nejlepší muži
