Vložit své buňky a čekat, až vyroste dítě. Vědci jsou na úspěšné cestě k umělé děloze
Ženy, kterým by hrozil předčasný porod nebo by nemohly podstoupit těhotenství, by v budoucnu mohly využít umělou dělohu. Zní to jako námět z amerického filmu? Ne tak docela. Výzkumníci se vývojem podobných zařízení zabývají více než padesát let a neustále zkoumají, jak kultivovat embrya mimo tělo matky nebo jak pomoci nedonošeným dětem.
Dvaatřicetiletá Lenka byla v 21. týdnu těhotenství, když začala nečekaně krvácet. "Tušila jsem, že to jsou příznaky předčasného porodu, protože už před čtyřmi lety jsem porodila holčičku ve třiadvacátém týdnu. Po deseti dnech zemřela," vypráví smutně žena. Stejně tak přišla i o druhé dítě, které se narodilo předčasně. "Nedalo se nic dělat. Syna mi tehdy přiložili na prsa a dovolili, abych ho chovala. Asi po dvou hodinách odešel," doplňuje Lenka.
Podle statistik se v České republice ročně narodí 7 až 8 tisíc nedonošených dětí. Pokud přijdou na svět ve 24. týdnu a později, pak jim lékaři ve většině případů dokážou zachránit život. Dobu, kterou původně měli strávit v děloze, často doženou v inkubátorech. Jestliže se ale narodí mezi 21. a 24. týdnem, pak jsou považována za extrémně nezralá a ne vždy se jim podaří přežít. Nemají totiž ještě dostatečně vyvinuté plíce a další orgány, které by jim zajistily podmínky pro přežití. "Těchto dětí se u nás narodí každý rok 400. V posledních letech se ale situace mění, a pokud jsou novorozenci životaschopní kolem dvaadvacátého nebo třiadvacátého týdne, lékaři pro ně dělají maximum," uvádí předsedkyně a ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková.
Umělá děloha s plodem ovečky
Předčasně narozeným dětem, kterým by život nezachránil ani inkubátor, by v budoucnu mohly pomoci umělé dělohy. Až do roku 2017 měli odborníci problém především s tlakem uvnitř podobných zařízení, protože každý plod má trochu jiné nároky, bylo důležité hodnoty tlaku udržet v optimálních hladinách. Zatímco příliš silný tlak by mohl děťátko poškozovat, slabý tlak by zase nedokázal dopravit všechny živiny a kyslík. V dětské nemocnici ve Filadelfii vědci nakonec našli způsob, jak vyřešit tyto potíže - cirkulaci teď pohání přímo srdce dítěte. Díky tomu zmizela jedna z etických otázek, která kolem experimentu vyvstávala. Umělou dělohu by bylo možné použít jen s dítětem, které má už funkční srdce, a ne s embryem, u něhož se tento orgán bude teprve vyvíjet.
Na práci amerických vědců navázali výzkumníci z japonské Univerzity Tohoku Matt Kemp a Haruo Usuda. Ti před čtyřmi lety představili prototypové zařízení, v němž dorůstal plod ovce. Během experimentu se odborníci snažili zajistit šanci na přežití u osmi skupin oveček, z nichž každá vážila 600 až 700 gramů, což zhruba odpovídá lidskému plodu ve dvacátém čtvrtém týdnu. Během experimentu se prokázalo, že u ovcí došlo k normálnímu růstu s 87,5procentní úspěšností.
"Pro humánní medicínu by mohly tyto vaky nahradit dělohu a zachránit předčasně narozené děti. Za hranici životaschopnosti pro lidský plod se považuje 24. týden gravidity. Děti, které se narodí předčasně, pak stráví mnoho týdnů v inkubátoru a často i přes maximální snahu zdravotníků mají bohužel kvůli extrémní nezralosti trvalé následky," uvádí vedoucí lékařka z kliniky asistované reprodukce IVF Cube Hana Višňová. Podle jejích slov by umělé dělohy mohly pro děti narozené kolem čtyřiadvacátého týdne být dokonce vhodnější než inkubátor. "Zvýšila by se jejich šance na přežití a zároveň snížilo riziko trvalých následků," domnívá se specialistka.
Nevídaný úspěch: myší zárodky rostly bez matky
Někteří vědci jdou ve svých výzkumech ještě dál a hledají způsob, jak kultivovat embrya bez přítomnosti matky. Letos v březnu se například izraelští vědci pochlubili s překvapujícím úspěchem, podařilo se jim pracovat s myšími zárodky v umělém prostředí po dobu jedenácti dní. Oplodněná embrya vyjmuli z těla matky a vložili do speciální nádoby. Zárodky se pak vznášely v kapalině plné živin, přičemž celý válec neustále rotoval, aby se embrya neusadila na stěnách zařízení. Vědecký experiment skončil po jedenácti dnech z prostého důvodu: zárodky myší už nedokázaly přijímat potřebné živiny. K tomu, aby pokusná zvířata mohla samostatně žít, by potřebovala dvacet dní. I tak se ale nedávno provedený pokus považuje za nadějný mezník.
Když odborníci porovnali jedenáctidenní embrya s těmi, která dorůstala přirozeně v matčině děloze, nenašli žádné výrazné rozdíly. To vyvolalo oprávněný dojem, že by se umělé dělohy mohly v budoucnu využívat i pro vývoj lidských plodů.
"Výsledky experimentu ukázaly, že se prodloužila doba, kdy je možné v laboratoři kultivovat embrya myší řádově o pět dní," říká Hana Višňová a upozorňuje, že například ve Velké Británii je v rámci výzkumů dovoleno kultivovat lidská embrya do desátého dne. "Pořád tedy zůstává obrovské časové okno mezi čtvrtým a dvaadvacátým týdnem gravidity. Pro takový případ zatím nejsou známy žádné experimenty, které by to umožňovaly," připomíná odbornice.
Podle slov lékařky by vědci museli provést ještě mnoho pokusů, aby se mohlo hovořit o funkční umělé děloze, kde by se embrya mohla kultivovat zcela nezávisle mimo tělo matky. "Výsledky studií jsou nádherné, ale zatím na hony vzdálené běžnému využití v medicíně nebo asistované reprodukci. Z etického hlediska se navíc můžeme ptát, jestli by takový výzkum byl vůbec žádoucí a potřebný," zamýšlí se gynekoložka.
Umělá děloha: rovnost mezi pohlavími?
Přesto se už nyní objevují názory lidí, kterým by využití umělých děloh po celou dobu těhotenství zřejmě nevadilo. Zastánci úplné rovnoprávnosti upozorňují na podíl odpovědnosti, který mají během těhotenství muži a ženy. Zatímco mužům k otcovství stačí, když přispějí jedinou buňkou, ženy nosí svoje dítě devět měsíců, což jim kromě zdravotních rizik může narušit slibně rozjetou kariéru. Umělá děloha by proto mohla v této životní etapě přinést absolutní rovnost mezi pohlavími. Dvojici by stačilo dodat pohlavní buňky, které by se v podobě embrya vložily do externího zařízení.
Mnoho světových společností, mezi které patří například Apple, Google nebo Facebook, už nabízejí svým zaměstnankyním finanční příspěvek na zmražení vajíček. Chtějí tak zamezit tomu, aby se jejich pracovnice nemusely bát o svou plodnost. Kritici ale upozorňují, že firmy tak ženám posílají jasný vzkaz: práce je důležitější než váš rodinný život, najednou nemůžete mít obojí. Dočkáme se tedy doby, kdy by některé ženy chtěly využít umělou dělohu jenom proto, aby jim těhotenství nepřineslo komplikace v pracovní oblasti? I když to není vyloučené, otázkou zůstává, jestli by k podobným trendům došlo i v Česku.
Češky dávají přednost dětem
"Nemyslím si, že by si ženy u nás tuto možnost dobrovolně volily kvůli práci. Výzkumy provedené v našich podmínkách ukazují, že hlavními důvody, proč české ženy odkládají mateřství nebo mají méně dětí, než by si přály, je absence vhodného partnera nebo nepříznivý zdravotní stav. Obavy o kariéru jsou pro většinu z nich vedlejší," říká socioložka Martina Štípková ze Západočeské univerzity v Plzni. Ta upozorňuje, že matky nelimituje v pracovním uplatnění samotné těhotenství, ale spíše následná péče o děti, která se u nás počítá na roky a v naprosté většině rodin není rovnoměrně rozdělena mezi oba rodiče.
"Nebála bych se tedy zneužití ze strany matek, ale měla bych obavu, aby nebyly po zavedení této metody tlačeny do rozhodnutí, se kterým nesouzní. Máme za sebou dlouhou historii zpochybňování kompetence žen rozhodovat o svých tělech a o své reprodukci. Vzpomeňme na nucené sterilizace nebo potratové komise, které určovaly, kterým ženám bude umožněna interrupce, jako by žena nebyla schopna sama vyhodnotit svou situaci," myslí si odbornice. "Ženy, které předčasně porodí, by měly mít k dispozici pravdivé informace o možnostech a rizicích, které by nový postup přinesl, a mohly si bez nátlaku určit, jestli jej chtějí využít. Z hlediska lékařské vědy je samozřejmě velmi lákavé testovat limity života, ale s důsledky potom budou muset žít rodiny těchto dětí," uzavírá socioložka.