Jako mladé se dozvěděly, že nemusí být plodné. O diagnóze je tabu mluvit, říkají
Anna a Karolína trpí syndromem polycystických ovarií (PCOS), který bývá na první dobrou spojován zejména s neplodností. Jedna se to dozvěděla již ve 14 letech a ze strachu a šoku pravdu deset let tajila. Druhou potíže překvapily po dvacítce, když se po vysazení antikoncepce nedostavila menstruace. Anna a Karolína nyní bourají tabu a nabízí podporu ženám trpícím PCOS či endometriózou.
Dvojice mladých žen se snaží zejména o to, aby se o diagnózách, které mohou vést i k neplodnosti, ve společnosti otevřeně mluvilo. Upozorňují na to, že i když syndromem polycystických ovarií (dále PCOS) trpí až 15 procent žen, ve veřejné debatě téma chybí. Situace se však zlepšuje. V poslední době o problémech s PCOS veřejně promluvila kuchařka Kamila Rundusová alias Kamu.
Anna i Karolína doporučují o onemocnění hlavně mluvit, ze své zkušenosti říkají, že je to očistné. Stud, deprese i úzkosti žen, jichž se některá z diagnóz souvisejících s neplodností týká, plyne zejména z toho, že tyto choroby slovy osmadvacetileté Anny "berou ženství".
"Představte si společenské atributy toho, co dělá 'ženu ženou' a jak se biologicky odlišuje od muže. Žena na rozdíl od muže může darovat život. Se syndromem PCOS to úplně nemožné není, i když možnosti, jak to udělat, jsou," přibližuje Anna. "Syndrom PCOS se dále může (ale nemusí) projevovat ztrátou vlasů, zvýšeným ochlupením, hormonálním akné, sklonem k úzkostem a depresím, obezitou anebo třeba úplnou ztrátou menstruace. Když půjdeme fakt do extrémů, trochu mi to připomíná nedobrovolnou tranzici," srovnává.
Jedním dechem Anna dodává, že nechce nikoho strašit a že všemi zmíněnými symptomy najednou trpí ženy jen výjimečně. Říká, že na setkání Indiánek chodívají krásné štíhlé a vlasaté ženy, na nichž PCOS nejde poznat. Ostatně ani její gynekoložka na ní syndrom nepoznala. "Doktorka mi říkala, že já PCOS opravdu nemám, protože vypadám dost žensky a nejsem obézní," vzpomíná.
Neplodnost mě vystrašila
Anna si syndrom polycystických ovarií "diagnostikovala" sama již ve čtrnácti letech. Trápily ji téměř všechny příznaky až na obezitu, a tak začala hledat odpovědi na internetu. "Informace mě ale natolik vylekaly, že jsem PCOS neřešila a říkala si, že by na to přece moje doktorka přišla. PCOS se potvrdil až asi ve 23 letech, kdy jsem vysadila antikoncepci a konečně to chtěla řešit aktivně," říká s tím, že testy u lékařky si musela doslova vydupat.
I v případě Karolíny souvisí diagnóza s vysazením antikoncepce. Když přestala prášky po dvacítce brát, tři měsíce nemenstruovala. Počítala sice s tím, že bude trvat, než se tělo vrátí do normálu, ale přišlo jí to podezřelé. "Při sdělení diagnózy pro prohlídce ultrazvukem mi v hlavě zněla především slova spojená s neplodností," vzpomíná. "Přestože mi lékařka řekla, že neplodnost u PCOS nemusí být pravidlem, v hlavě jsem si uchovala především tuhle informaci a vystrašila mě," říká Karolína.
Obě ženy se s onemocněním vyrovnaly právě skrze založení neziskové organizace Indiánky a díky tomu, že o svých potížích hlasitě promluvily. "Celým projektem jsem se osobně očistila. Surová pravda se vším všudy, kterou jsem tajila 10 let, a najednou katarze. Doporučuji ji všemi deseti, je to velká úleva. A to neplatí pouze v případě neplodnosti, ale v jakékoliv životní výzvě," nabádá Anna.
Karolína pak zareagovala na Anninu výzvu ve facebookové skupině, zda by s ní někdo nechtěl dělat osvětu o diagnózách spojených s neplodností. "V tu chvíli jsem věděla, že toho chci být rozhodně součástí, protože mě samotné tu něco takového chybělo, když jsem intenzivně řešila příznaky PCOS a připadala si sama," vzpomíná dnes třicetiletá spoluzakladatelka projektu. "Chtěla jsem být ať už doslovným, nebo obrazným objetím ve chvíli, kdy se žena nebo dívka diagnózu dozví a má pocit, že je na celém širém světě jediná," dodává.
Na horské dráze
Zakladatelkám Indiánek se díky změně životního stylu postupně podařilo projevy syndromu polycystických ovarií stabilizovat. Podle Anny, jejíž onemocnění prý připomíná horskou dráhu, je na této cestě dál Karolína. Ta se svěřuje, že v období největší intenzity projevů po druhém vysazení antikoncepce toho vyzkoušela mnoho. "Takže je těžké říct, co zabralo, ale nějak se to v kombinaci všeho povedlo usměrnit," říká.
Syndrom polycystických ovarií (PCOS)
- Jedná se i gynekologické onemocnění způsobené hormonální nerovnováhou.
- Tělo produkuje nadměrné množství mužského hormonu, díky čemuž může docházet k absenci menstruace a zastavení ovulace.
- Mezi další potíže patří růst ochlupení na místech typických spíše pro muže, zadržování tuku v oblasti břicha, vypadávání vlasů, ale i psychické potíže
- Bývá příčinou neplodnosti.
"Pomohlo mi pravidelné cvičení hormonální jógy, bylinky, doplňky stravy, třeba pupalka, chvíli jsem dodržovala nízkosacharidovou stravu, ale dlouhodobě pro mě nebyla udržitelná," vyjmenovává. "A po tři čtvrtě roce intenzivního snažení se mi vrátila menstruace. Nakonec se ukázalo, že i bez přísného dodržování jídelníčku se mi pak symptomy už prozatím nevrátily v takové míře," dodává Karolína s tím, že nejdůležitější je stejně psychická pohoda a dostatek spánku.
Nejdřív přijmout diagnózu, pak otěhotnět
Psychika je podle Indiánek zásadní, i co se týče snah o otěhotnění (nejen) s PCOS. Sama se sice zatím ani jedna z žen otěhotnět nesnažila, ale kdyby v budoucnu některá z nich po dítěti toužila, plánují ještě výraznější změnu životního stylu. Na obě z nich prý lékaři tlačí, že je vhodné snažit se otěhotnět co nejdříve, ale Karolína podotýká, že pokud v sobě bude mít psychický blok, stejně se jí to nepodaří.
Anna vysvětluje, že na samotné těhotenství se zatím nesoustřeďuje, ale momentálně řeší například ovulaci, která je pro početí zásadní. "Moje představa je taková, že až budeme uvažovat o dítěti, pokud to někdy nastane, začnu od věcí, které mohu sama změnit. Uberu z pracovního nasazení, snížím tak stres a dostanu se pryč od spíše "mužského" principu čili tlaku na výkon," vyjmenovává.
Dále si představuje, že svůj čas vyplní relaxačními a opakujícími se aktivitami. Vysvětluje, že repetitivní činnosti podporují například tvorbu progesteronu. "Možná se dám na zahradničení, vynechám alkohol a celkově ještě více změním svůj životní styl. Když nepomůžou tyto změny, zřejmě se vydám za odborníky - buď do centra asistované reprodukce nebo směrem k dětskému domovu," říká.
Endometrióza
- Je způsobena hormonální nerovnováhou, buď zvýšenou hladinou estrogenu nebo nízkou hladinou progesteronu.
- Za normálních okolností z těla během menstruace odcházejí částečky endometria, tedy výstelky děložní dutiny. V případě endometriózy tyto hormony změněné částečky z těla neodejdou, ale uchytí se na ostatních reprodukčních orgánech v pánevním dně.
- Krom toho se mohou zachytávat i na vzdálenějších orgánech, jako jsou plíce nebo mozek.
- Je příčinou neplodnosti.
Indiánky ukazují, jak velký vliv má na otěhotnění psychika, i na příkladu jiných žen z komunity. "Slyšely jsme například i příběhy žen, kterým se poprvé v životě dostavila menstruace až po příchodu životního partnera a zamilovanosti. Pro ženu a její ego je také těžké přijmout fakt, že třeba nikdy mít děti nebude. A často po tomto přijetí dítě přijde," vypráví Anna.
Karolína upozorňuje, že cesta k otěhotnění je pro každou ženu velmi individuální, ale že ženy často očekávají tajný tip, který jim Indiánky bohužel dát nemohou. "Pak jsou zklamané, když se jejich očekávání nenaplní," říká. "V neposlední řadě tu je také adopce, která shodou okolností naší indiánce, která byla hostem na našem posledním setkání, přinesla těsně po osvojení chlapečka dítko vlastní. Což také souvisí právě s psychikou a přijetím," vypráví.
Anna podotýká, že podobná iniciativa, jako je ta jejich, by jí v pubertě, kdy se s PCOS poprvé potýkala, velmi pomohla. Upozorňuje, že ani před deseti lety, ani dnes zde není podobná organizace, která by se zabývala syndromem polycystických ovarií a neplodností. "Cesta to byla opravdu dlouhá, ale když už není kam klesat, najednou se musí člověk zvednout a udělat něco pro to, aby si holky neprožívaly podobné věci," říká o pocitech méněcennosti a studu, které ji provázely.
Podobnou proměnou prošla za dva roky fungování neziskové organizace i Karolína. "Po rozhovorech, mluvení na setkáních a mezi známými jsem schopná to lidem říkat na potkání, když se ptají na Indiánky. Takže pro mě určitě platí, že čím víc o tom mluvím, tím míň je to pro mě citlivé," uzavírá.
Mohlo by vás zajímat: Neplodnost je tabu
