"Já prostě Pavla miluji. Je něžný a pozorný. Dá mi, na co jen pomyslím. Ale už dva roky zahýbá a nijak se s tím netají," napsala nám čtenářka Mariana z Karlových Varů.

"Pomalu se s tím začínám smiřovat. Výhody totiž převažují nad nevýhodami," dodává.

Je její postoj normální a přirozený? Má prostě tak velký nadhled, že se dokáže s nevěrou elegantně vyrovnat? Nebo jen nezná svoji cenu?

Hlavně ať zůstane!

"Pavel mě podvádí zcela veřejně. Svou poslední milenku mi dokonce představil: To je moje přítelkyně Mariana - a tohle je Pavlínka, se kterou jsme byli minulý víkend," popisuje zvláštní situaci. "Ber, nebo nech být, řekl jí tehdy - a mně to zahřálo u srdce. Ale jen do té doby, než mi došlo, že to sdělení bylo adresované nám oběma."

Čtěte také: Žili jsme spolu třicet let, opustil mě kvůli studentce

"Přesto se mu nedokážu postavit. Vím totiž, že by odešel. A tak se neodvážím nic dělat. Zní to jako divná láska, ale mně na něm pořád hodně záleží. Je to příjemný, pěkný, schopný chlap, ochotný mě zajistit. A pořád mi opakuje, že já jsem pro něj ta pravá: inteligentní krasavice. Jen se ještě nechce vázat," říká.

Na nevěru se dá zvyknout

"Dřív mi nevěra strašně vadila, ale teď už se s ní začínám  vyrovnávat. Prostě jsem se smířila. Člověk je tvor přizpůsobivý, zvyknout si dokáže i na šibenici. Na nevěru taky. Jsem realistka," dodává Mariana.

Když není její přítel Pavel o víkendu doma, přiveze jí jako dárek na usmířenou zlatý šperk. Tak se dohodli. Jedna nevěra ho vyjde tak na tři, čtyři tisíce korun. Je to dost, nebo málo? Těžko říct. Ale je fakt, že šperkovnice se jí blýská zlatem.

"Ty jsi má velká láska. Ani první, ani poslední, ale největší ze všech. Nejdřív jsem kvůli těm svým úletům trpěl jako zvíře. Ale pak mi došlo, že právě ony mě nabíjejí energií, kterou potřebuji na plnohodnotný vztah. Na vztah s tebou," napsal nedávno Pavel Marianě.

Doporučujeme: Jsem ta druhá. Ta, která miluje tvého manžela

"Kdybych měl jen tebe, brzo se ze mě stane otravný, prudný páprda. Navíc mě sex bez lásky prostě vzrušuje, nedokážu mu odolat. A právě díky němu vím, že i když tě podvádím, hluboce tě miluji," přesvědčoval podváděnou ženu.

Tak co, odpustili byste mu?

Znát svou cenu...

"Zní to krásně, ale nemůže to fungovat dlouho. Ve vztahu Mariany a Pavla je jasná nerovnováha. U ní je patrný strach ze samoty, ze ztráty partnera a možná i finanční jistoty. Jenže člověk se musí napřed naučit být šťastný sám se sebou, a až potom s někým jiným," konstatuje pražská psycholožka Vlasta Svobodová.

"Pokud si je muž vědomý finanční nebo jiné nepostradatelnosti, vzniká prostor pro citové vydírání. Jde o stejné hledání hranic, jako když dělají malé děti naschvály rodičům: Co ještě partner vydrží? Kam až můžu zajít?" vysvětluje.

"Každý člověk by měl mít svou vlastní cenu a k tomu je třeba stanovit hranice, co si k vám ostatní smí dovolit a co už ne. Jedině s vlastní jistotou a sebeúctou se dá navázat plnohodnotný vztah," uzavírá psycholožka.

Souhlasíte s ní? Nebo byste se dokázali na oltáři lásky obětovat stejně jako Mariana? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dvacítka ulovila manžela pro zábavu. Mám mu odpustit?

Sušická bestie: Nesnesla pláč dětí, tak je vraždila

Manžel mě podvedl. Nic lepšího se mi nemohlo stát