Zákeřná alergie: Číhá na děti i v bezpečí domova

V posledním desetiletí jsou alergická onemocnění celosvětově trvale na vzestupu. A jejich počet narůstá zejména mezi dětmi.

Alergeny vnějšího prostředí si všichni uvědomujeme, většina z nás však zapomíná na nástrahy uvnitř domova, které ovlivňují především zdraví malých dětí. Na tomto trendu se nepochybně z velké části podílí moderní způsob života. Až kolem 90 % svého života trávíme uvnitř budov, obklopeni moderní technikou a 40 % z nás také zvířecími mazlíčky. Není tedy divu, že v roce 2015 bude podle odhadů trpět alergiemi až polovina evropské populace.

Vlivy na vznik dětských alergií

Největší podíl na vzniku alergií má dědičnost, nelze však opominout ani další rizikové faktory. „Značný vliv může mít výživa v prvních šesti měsících života, především na vznik ekzémů. Obecně lze říci, že z hlediska vzniku alergie je podstatné, s čím se setká dítě v období po narození. Není příliš vhodné vystavit novorozence agresivnímu vlivu prostředí," říká MUDr. Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie VFN a dodává: „To se netýká jen toho, že v prostředí, kde se malé dítě pohybuje, nikdy nedovolíme nikomu kouřit. V jeho okolí by se mělo snížit na minimum používání chemických látek, především ve formě aerosolu. A v žádném případě není vhodné přivézt dítě do zcela nového interiéru po vymalování a opatřeného novým nábytkem, koberci a záclonami."

Rýma, ekzém, astma

Nejčastějšími alergickými onemocněními u dětí jsou pylová rýma, atopický ekzém a astma. Onemocnění vyvolává špatná kvalita venkovního ovzduší, vystavení alergenům ve vnitřním prostředí a stresující životní styl. Existuje také souvislost mezi změnami klimatu a rostoucím výskytem astmatu a alergií u dětí.

V důsledku vyšších teplot a dřívějšího nástupu jara se zvyšuje množství vzdušných alergenů. Během posledních let se citlivost na pylové alergeny v mnoha částech Evropy téměř zdvojnásobila, a to zejména u mladých lidí. Nejvýznamnějšími alergeny jsou pyly, především trav a plevelných rostlin.

Určit alergii dítěte bývá obtížné. Příznaky jsou totiž podobné běžnému nachlazení. Patří mezi ně kýchání, plný nos, únava, bolesti hlavy a slzení očí. Vodítkem pro zjištění příčin potíží může být celková délka trvání příznaků. Příznaky alergie totiž ustupují brzy po odeznění vlivu alergenu. To obvykle nastává během několika hodin.

Ani doma není bezpečno

Značný vliv na alergie má i domácí prostředí - zejména prašnost závisící na klimatických a zeměpisných podmínkách, ročním období, způsobu vytápění a větrání, na zařízení bytu, počtu osob, které byt obývají, a pobytu v jednotlivých místnostech. Alergie také zhoršují roztoči, pro oko neviditelní členovci, živící se kožním odpadem. Nejvíce je jich v matracích, polštářích a dekách, kde mají správnou teplotu, vlhkost a potravu. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat až patnáct tisíc roztočů. Anorganické prachové částečky jen mechanicky dráždí sliznice, ty organické však vyvolávají alergické problémy.

Větrat, větrat a zase větrat!

V naprosté většině případů je rizikovost zmíněných faktorů podmíněna nedostatečnou výměnou vzduchu. Přívod čerstvého a čistého vzduchu může snížit množství alergenů v bytech, a tím oddálit vznik alergických obtíží. Větrání okny ovšem přináší do bytu smog, prachové a pylové alergeny. Jak tedy z toho ven?

Pokud stojí dům na místě, kde není možnost přirozeného větrání bez alergenních složek, musí nastoupit větrání mechanické. Tuto možnost nabízejí nízkoenergetické a energeticky pasivní byty a domy s automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla. Ten přivádí dostatek čerstvého vzduchu a současně odvětrává oxid uhličitý, nepříjemné odéry, různé druhy plynů a aerosolů, zbavuje prostor od prachu i pylů. Alergici by pak měli používat přikrývky z dutého vlákna a povlečení prát nejméně jednou za 14 dní při teplotě vyšší než 55 °C. Lůžkoviny by se měly alespoň dvakrát týdně větrat a matrace vysávat.

--------------------------------------------------------------------------------

Léčba alergie u dětí i dospělých ve vašem okolí.