Záhada dvojčat: Když se sestra zraní, cítím její bolest
Dvojčata sdílejí placentu, kočárek, rodiče. Jako batolata si vytvářejí vlastní řeč. Když jedno brečí, druhé se rozbrečí též - bez odhledu na to, že je dělí desítky kilometrů. Vnímají pocity, myšlenky i bolest sourozence.
Sdílejí placentu, kočárek, postýlku, tátu s mámou. Jako batolata si vytvářejí vlastní řeč. Když jedno brečí, druhé se rozbrečí též - bez odhledu na to, že je dělí desítky kilometrů. Dvojčata.
Vnímají pocity, myšlenky i bolest sourozence. Některá se milují tak, že se od sebe nedokážou odloučit ani dospělosti. Neodradí je dokonce ani záměny okolí, kterým musí čelit po celý život. A když je někdy osud předčasně rozdělí a setkají se až za mnoho let, často zjistí, že jsou si neskutečně podobná.
Jako dvojčata Mark a Garry, jejichž příběh zachytila psycholožka Nancy Segal v knize Nedělitelná dvěma. Garry byl adoptovaný, a tak se bratři setkali až v dospělosti. Zjistili, že mají stejné návyky. Oba si plechovku piva podpírají malíčkem, oba klíče nosí na kroužku na stejné straně kalhot, mají stejný smysl pro humor. A oba jsou dobrovolní hasiči.
Příliš mnoho náhod, nemyslíte? A to ještě netušíte, že vysvětlení nabízí soudobá kvantová fyzika!
Životy jako přes kopírák
Lucka přišla na svět jen čtyři minuty po Janině. Přestože holčičky byly jednovaječná dvojčata, do svých čtyřiceti let jedna o existenci druhé ani netušily. Mohlo za to prokletí jejich rodu. Svobodům se totiž rodila hlavně dvojčata. Přicházela na svět předčasně, takže umírala... Když se narodily Jana s Lucií, věděla jejich máma Alenka, že její sestra Lenka, také dvojče, už nikdy mít děti nebude, protože prodělala nešťastný potrat (jak jinak - dvojčat). A sama se bála, že dvě děti naráz nezvládne. A tak Janička zůstala v péči rodičů, zatímco Lucinka šla do adopce k tetě do Polska. Šlo o složité papírování, ale povedlo se.
Čtěte také: Jak počít dvojčata? Nabízíme spolehlivý návod!
Sestry o sobě dlouhá léta nevěděly. Rodinné tajemství se provalilo, až když jim bylo čtyřicet let. Nemohly se dočkat, až jedna druhou poznají. A když se setkaly, měly pocit, že hledí do zrcadla. Nešlo jen o podobu: Obě vystudovaly jazyky. Jana je tlumočnice, Lucie překládá knihy. Obě jsou vdané za sportovce, Janin manžel učí tělocvik, Luciin je trenér volebalistů. Jana má dvojčata Petra a Tomáše. Lucie je mámou syna Tomáše a dcery Petry. Obě poslouchají rády kapelu The Doors a hlavně jejich Riders on the Storm. Milují moře a tyrkysovou barvu vůbec. Lucie si před deseti lety zlomila na snowboardu zápěstí levé ruky. Jana prodělala ve stejné době podobný úraz - uklouzla na náledí.
Dnes si sestry volají každý týden a samy sebe žertem nazývají společným jménem: Lucijanna. "Když se Janina zraní, cítím její bolest," říká Lucie. "Nedávno jsem měla z ničeho nic divný pocit. Náhle mi začalo bušit srdce a strašně jsem se bála, ale po chvíli to pominulo. Když jsem to později říkala sestře, vzpomněla si, že ten den ji málem srazilo auto."
Kvantová nelokalita a další fyzikální teorie
Mimosmyslová komunikace jednovaječných dvojčat je hodně diskutovaný fenomén. Zabývá se jím třeba spisovatel Guy Lyon Playfair. Ve své knize Telepatie mezi blízkými dokládá mnoho případů souznění jednovaječných dvojčat, zejména když společně vyrůstala. Více než třetina jednovaječných dvojčat někdy v životě zažila telepatii. Sdílejí pocity, myšlenky i bolest. Kontakt obvykle vyvolá stav ohrožení a nebezpečí.
Telepatie v pojetí pana Playfaira vám možná přijde nevědecká, ale co takhle teorie empatického pole? Pole magnetické, elektromagnetické nebo gravitační známe dobře. A někteří fyzikové uvažují o možnosti, že existuje tzv. empatické pole, které vzniká mezi lidmi se silnou citovou vazbou: jednovaječnými dvojčaty, mámou a miminkem, čerstvými milenci, a dokonce i mezi psem a jeho pánem. Díky emoční blízkosti spolu dokážou tito jedinci komunikovat bez omezení časem nebo prostorem.
Nesmysl? Nikoli - říká se tomu kvantová nelokalita a tento pojem vědcům docela zamotává hlavu. Jeho jediným vysvětlením totiž je, že děje odehrávané v nelokalitě jsou rychlejší než světlo...
Tak co, přesvědčili jsme vás? Věříte, že spolu dvojčata mohou komunikovat způsobem, který je většině ostatních smrtelníků odepřen? Nebo jde podle vás jen o čitou náhodu? O tom můžete diskutovat pod článkem.
zdroj: dvojcata.cz, Tereza Šašinková, Komunikace jednovaječných dvojčat
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Vícerčata aneb Mámy rekordmanky mezi námi
Možná vyhyneme: Reprodukční strategie žen se mění!
Jak v těle roste rakovina: Podívejte se na videu
Jak to všechno vzniká
Z jednoho vajíčka oplodněného jednou spermií vzniknou dva samostatné zárodky. Výsledkem jsou sourozenci stejného pohlaví, který jsou si podobni až na hranice záměny. Pokud se vajíčko rozdělí do tří dnů po oplodnění, oba zárodky mají svou vlastní placentu i plodovou blánu jako dvojvaječná dvojčata. Dojde-li k rozdělení mezi třetím a sedmým dnem od početí (nejčastější alternativa), mají oba zárodky společnou placentu a plodový obal, každý má ovšem vlastní plodovou blánu. Když se vajíčko rozdělí mezi osmým a dvanáctým dnem, vyvíjejí se dvojčata společně v jednom plodovém vejci. Při pozdějším rozdělení vznikají siamská dvojčata.