"Znáte příběh o Popelce a její zlé sestře? Tak přesně ten jsem vídala každý den zblízka a nevěřila jsem svým očím. Akorát že v roli Popelky vystupoval můj báječný muž a v roli zpovykané mladší sestry jeho bratr," napsala nám paní Lída z Českých Budějovic.

"Bylo to úplně postavené na hlavu. Můj Ondra, prvorozený, byl prostě odmalička outsider, ať dělal, co dělal. Bylo jedno, že se dobře učí. Že skvěle sportuje. Že je to laskavý člověk. Jeho mámě to nikdy nestačilo. To náš Tomášek... Manžel už na tuhle větu nereagoval, protože ji slýchal v dětství pořád, ale mně vždycky dokázala pěkně zvednout mandle," přiznává.

Nabízíme vám její příběh a právnické ponaučení na závěr.

Nezavděčíš se...

Proč si rodiče jedno dítě oblíbí víc a druhé méně? Ať už jsou důvody jakékoli, jisté je, že dětská hořkost z té nespravedlnosti obvykle přetrvá až do dospělosti a může celou rodinu rozbít. Jako to bylo u Ondřeje. Vystudoval, začal podnikat od nuly a dopracoval se k naprosté finanční nezávislosti. Mezitím se stihl oženit, počal dva syny - prostě příběh jako z pohádky. Jenže jeho mámě to nestačilo. Nebyla spokojená nikdy, s ničím, co udělal. Vlídněji na něho hleděla jen ve chvílích, kdy zaplatil dluhy za svého mladšího bratra.

Čtěte také: Nový občanský zákoník: Podělíte se o peníze se strýcem?

"Švagr není zlý člověk, ale je zcela bez vůle, bez motivace, bez ambicí. Asi to bylo tím, že odmalička dostal všechno, na co pomyslel. Studoval střední uměleckou školu, ale vydržel jen do třetího ročníku. Pak prostě odešel s tím, že učitelé nemají pochopení pro jeho talent. Zkoušel prorazit sám, ale nepovedlo se mu to. Ve třiceti stále bydlí u maminky, nepracuje a poslední dobou akorát vrší dluhy z hraní na automatech," napsala nám paní Lída.

Ty přece peníze nepotřebuješ!

Bod zlomu pro jejího muže nastal, když mu zemřel otec. S tím, že by synové měli dědit stejným dílem, se matka nedokázala vyrovnat. "Podívej na chudáka Tomáška, jak ho tátova smrt vzala. A je zadlužený, kam se podívá. Ty máš přece svých peněz dost, nepotřebuješ další! Mohl bys mu ty tátovy nechat," přemlouvala staršího syna.

Ondřej se chvíli bránil. Peníze nepotřeboval, ale věděl, že si otec přál, aby synové byli poděleni spravedlivě. Jenže matka denně volala, naléhala, přemlouvala, vyhrožovala, dělala scény. Nakonec podlehl. "Můj muž se vzdal dědictví ve prospěch bratra, ale něco se v něm zlomilo. S matkou se přestal stýkat úplně, bratra vídá jen velmi zřídka. A já pokaždé, když ho vidím s Tomášem pohromadě, musím srovnávat. A nechápu. Prostě tomu nerozumím a asi nikdy nebudu," uzavírá paní Lída.

Dědicové, dejte pozor!

Dostali jste se do podobné situace? Nechcete mít se svou rodinou nic společného? Nebo naopak chcete, aby vztahy mezi vámi fungovaly výhradně na základě spravedlivého přístupu? Máte smůlu. Novela občanského zákoníku totiž výrazně posiluje svobodu člověka rozhodovat v závěti o tom, co se stane s jeho majetkem po smrti, a krátí práva nepominutelných dědiců.

Doporučujeme: Peníze jsou zlo: Dědictví zničilo celou naši rodinu

Nově vzniká dědická smlouva, kterou může člověk uzavřít ještě za života a domluvit se s dědicem, jaký konkrétní majetek mu připadne. Ta má přednost i před zákonnými dědickými posloupnostmi. Nelze ji však uzavřít na celou pozůstalost, alespoň jedna čtvrtina musí zůstat volná, aby s ní zůstavitel mohl dále volně nakládat. Nezletilému potomkovi se musí dostat alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného podílu (doposud má nárok na celý svůj zákonný podíl), zletilému pak alespoň jedna čtvrtina (nyní alespoň jednu polovinu z jeho zákonného podílu).

Dědictví se také půjde zřeknout ještě před smrtí zůstavitele, aby se předešlo případným dědickým sporům. "Nelze tak ale učinit bez souhlasu zůstavitele. Je třeba uzavřít s ním smlouvu, která musí mít formu notářského zápisu," upřesňuje pražská advokátka JUDr. Kateřina Dlouhá.

Ke čtyřem zákonem stanoveným důvodům vydědění (potomek neposkytl pomoc v nouzi, neprojevuje o příbuzného opravdový zájem, byl odsouzen pro trestný čin svědčící o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život) přibyly další dva - pro zadlužení a pro marnotratné počínání. Dědic má také větší odpovědnost za dluhy, vždy však může celé dědictví a závazky z něho plynoucí odmítnout.

Přijde vám to poněkud složité? Jde o spletité paragrafy, protože musí postihovat komplikované mezilidské vztahy. Že někdy ani ony nepomohou, ukazuje příběh Lídy a Ondřeje. Jak z něj plyne, zákony jsou pořád jen nedokonalou cestou, jak dosáhnout spravedlnosti v nespravedlivém světě...

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Žili jsme spolu třicet let, opustil mě kvůli studentce

Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče

8 znamení, že jste chytřejší než ostatní