Možná by to bylo lepší! Alespoň v případě některých kantorů. Podobné úvahy se stále častěji diskutují na amerických univerzitách a zůstává jen otázkou času, kdy dorazí i k nám.

Důvodů pro to, aby takové myšlenky uspěly i v ČR, je spousta: klesající úroveň vysokého školství, rozdílná kvalita jednotlivých škol, teoretická výuka na hony vzdálená potřebám skutečné praxe, neobjektivní a nevyrovnané hodnocení studentů...

Americká fakta hovoří jasně

• Vysoké školy stojí čím dál víc peněz - příčinou je klesající podíl státních dotací do školství a přesun nákladů na výzkum na půdu univerzit. Masové on-line kurzy představují daleko levnější variantu.
• On-line vzdělávání je slibný výdělečný podnik, takže se o něj zajímají ziskové společnosti, které jsou mnohem pružnější než tradiční školy a nabízejí atraktivní kurzy, jež univerzity v rámci nemají. Je tu ovšem riziko, že se obchodní společnosti budou zajímat především o zisk, nikoli o skutečnou vzdělávací hodnotu. Zájemci by proto měli kurz pečlivě vybírat.
• Současný vzdělávací systém je zastaralý. Pokud nechtějí být učitelé nahrazeni počítači, měli by změnit obsah výuky, který sice vyhovuje jejich tradičnímu smýšlení, ale nepřipravuje studenty na skutečnou praxi, a zatraktivnit výuku zavedením týmové práce a objektivnějším hodnocením.
• Vystudovat vysokou školu chce spousta studentů a tradiční instituce nemohou uspokojit poptávku. Masové on-line kurzy by mohly poskytnout vzdělávání i těm, kteří se k němu jinak nedostanou. Je ovšem otázkou, zda bude jejich přínos srovnatelný s tradičním diplomem.

A co na to Češi?

Může živého pedagoga nahradit on-line vzdělávací program? "Ty naše? Okamžitě!" směje se Bára, čerstvá absolventka Univerzity Karlovy.

Čtěte také: Čtyřletý vysokoškolák: Nejchytřejší dítě světa!

Pak ale zvážní: "Je dobré učitele mít, zajímavá osobnost podporuje zájem o obor. Komunikace tváří v tvář poskytuje prostor pro výměnu názorů, ať už v diskuzi s kantorem, nebo mezi studenty navzájem a rozhodně obohacuje víc než sezení u počítače. Hodně ovšem záleží na učiteli - pokud jen čte při přednášce ze svých skript, je ztráta času tam vůbec sedět. Chybí mi také alespoň orientační osnovy, kterými by se učitelé měli řídit - u nás si každý jede podle svého a u závěrečných zkoušek pak studenti narážejí na otázky, které se vůbec za celou dobu studia neprobíraly. A co se týká zaujatých profesorů u ústního zkoušení a nevyrovnaných známek? To je bohužel velký problém. Zavedla bych proto v co největší míře zkoušení písemné, které je přece jenom o hodně objektivnější. A tam už si umím počítač v roli učitele představit docela dobře."

Technologie: strážný pes pedagogiky?

Americká skupina Babson Survey Research Group zveřejnila průzkum on-line vzdělávání v roce 2012. Jeho závěry jsou přinejmenším zajímavé: většina odborníků se shodla na tom, že on-line kurzy měly srovnatelné nebo lepší výsledky než kurzy klasické. Vysoké procento studentů ale nakonec odpadlo a kurz nedokončilo. Přesto zájem o výuku prostřednictvím internetu roste.

Co z toho všeho plyne? Kvalitně zpracovaná on-line výuka je u spousty oborů efektem srovnatelná s výukou učitelů a v některých bodech (objektivní hodnocení) je daleko přínosnější. Záleží ovšem na studentech, jestli budou mít dost vůle, aby u on-line kurzu vytrvali, a na druhé straně jen na učitelích samotných, zda dokážou tomuto trendu úspěšně čelit a jestli bude jejich působení pro studenty natolik přínosné, aby nemohlo být nahrazeno počítačem. Možná nakonec technologie vrátí pedagogiku tam, kde vždy měla být: zpět k důstojné kvalitě.

zdroj: scio.cz, spomocnik.rvp.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nevzdělaní rodiče plodí nevzdělatelné děti!

Geniální autista hraje na pračku jako Ringo Starr

Test: Dokážete letos zhubnout právě vy? Vyzkoušejte se!

Vstoupit do galerie | 9 Krvelačné panenky: Tyhle byste doma nechtěli...